Kdo doporučuje výlučné kojení po dobu šesti měsíců

Výlučné kojení po dobu prvních šesti měsíců života doporučují Světová zdravotnická organizace (WHO), UNICEF, Ministerstvo zdravotnictví České republiky a další zdravotnické a odborné organizace na celém světě. Po šesti měsících doporučují postupně zavádět příkrmy a současně pokračovat v kojení do dvou let věku dítěte nebo déle podle potřeb dítěte a matky.

Výlučné kojení znamená, že dítě dostává pouze mateřské mléko od vlastní matky, dárkyně nebo odstříkané mateřské mléko a žádné jiné potraviny ani tekutiny, s výjimkou předepsaných vitaminů, minerálů nebo léků. Toto doporučení platí pro děti v rozvinutých i rozvojových zemích, včetně Evropy a České republiky.

Které organizace výlučné kojení doporučují

Jako nejlepší začátek života doporučují WHO, UNICEF a zdravotnické organizace na celém světě výlučné kojení po dobu prvních 6 měsíců života s pokračováním v kojení do 2 let života dítěte či déle (viz Metodické doporučení pro ČR). Světová zdravotnická organizace doporučuje zahájit kojení časně - už do jedné hodiny po narození.

Ve svých vyjádřeních z roku 2013, 2016 i 2017 doporučuje výhradně kojit po dobu 6 měsíců, a to z důvodu optimálního růstu, vývoje a zdraví dítěte. Dále doporučuje pokračovat v kojení do dvou a více let věku.

WHO/UNICEF doporučují výlučné kojení po dobu 6 měsíců a v kojení pokračovat s postupně zaváděným příkrmem do 2 let věku dítěte i déle. Odborníci ze Světové zdravotnické organizace, dalších mezinárodních institucí i z Ministerstva zdravotnictví České republiky doporučují kojit prospívající dítě 6 měsíců takzvaně výlučně, pak zároveň s postupným zaváděním vhodných příkrmů pokračovat v kojení podle potřeb dítěte, do 2 let i déle.

Výlučné kojení do ukončeného 6. měsíce následované pokračováním v kojení spolu s odpovídající komplementární výživou dle potřeb dítěte do 2 let i déle je třeba považovat za optimální výživový standard pro dítě, který je v souladu s doporučením Světové zdravotnické organizace (WHO), Evropské společnosti pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN) a Britské poradní vědecké komise pro výživu (SACN).

Co přesně znamená výlučné kojení

Výlučné kojení po dobu 6 měsíců znamená, že dítě dostává pouze mateřské mléko od vlastní matky či kojné či odstříkané mateřské mléko a žádné jiné potraviny či tekutiny. Za výlučné kojení je považováno, pokud dítě nedostává kromě mateřského mléka jiné tekutiny nebo potraviny, pouze předepsané vitamíny a minerály.

Výlučné kojení znamená výživu pouze mateřským mlékem bez jakýchkoliv jiných potravin nebo tekutin. Kojení znamená, že dítě dostává mateřské mléko přímo z prsu nebo odstříkané. Převládající kojení je odlišná kategorie: mateřské mléko je převládajícím zdrojem výživy, ale kojenec může také dostávat vodu, čaje, vodu s cukrem, ovocné šťávy nebo v případě potřeby orální rehydratační roztok, nikoli však jiné tekutiny obsahující živiny nebo potraviny.

Příkrm, doplňková strava nebo komplementární strava je jakákoliv potravina, vyráběná průmyslově nebo připravovaná doma, vhodná jako doplněk k mateřskému mléku nebo k náhradě mateřského mléka, jestliže to či ono přestane být dostačující k uspokojení potřeb výživy kojence.

Přikrmování je proces začínající v době, kdy mateřské mléko samo o sobě již nestačí plně pokrýt výživovou potřebu kojence a tedy je potřebná další, „doplňková“ strava - příkrm. Obvykle uváděné časové rozmezí pro přikrmování je 6-24 měsíců, ačkoliv kojení může pokračovat i déle než dva roky.

Proč se doporučuje výlučně kojit šest měsíců

Kojení je nenahraditelný způsob poskytování potravy dítěti, který je ideální pro jeho zdravý růst a vývoj a má jedinečný vliv na biologické a psychické zdraví dítěte a matky. Proto je zásadním doporučením výlučné kojení do ukončených 6 měsíců věku a zavádění doplňkové výživy od ukončených 6 měsíců při pokračujícím kojení podle potřeby dítěte do dvou let věku nebo déle.

Mateřské mléko má pro výživu kojence optimální složení, které se mění podle měnící se potřeby dítěte. Rovněž některé živiny jsou z mateřského mléka lépe využitelné než z jiné potravy.

Výlučné kojení je bezpečné, jelikož poskytuje ochranné látky, které brání či pomáhají v boji s infekcemi jako je průjem, záněty plic a snižují riziko výskytu alergií i astmatu. Je důmyslné, jelikož živiny jsou v mateřském mléce obsaženy ve správném množství a mají speciální kvalitu.

Imunitní ochrana je zajištěna hlavně imunoglobulinem A, ale i některými dalšími faktory. Kromě této pasívní ochrany poskytuje mateřské mléko i imunoregulační faktory (hormony, růstové faktory, bifidus faktor), které stimulují vývoj vlastních obranných mechanismů kojence.

• mateřské mléko má v každém věkovém období dítěte nejoptimálnější složení pro jeho správnou výživu;
• chrání před průjmy;
• poskytuje ochranu proti infekcím dýchacích cest a zánětu středouší;
• snižuje riziko cukrovky, alergie, obezity a anémie;
• podporuje lepší vývoj duševních schopností;
• dítě méně často vyžaduje hospitalizaci;
• přispívá k silnějším kostem v dospělosti a stáří.

Výzkum i ve vyspělých zemích ukazuje, že kojení významně snižuje výskyt a závažnost průjmových onemocnění, infekcí dolních cest dýchacích, zánětů středního ucha, infekcí močových cest, bakteriálních meningitid a nekrotizující enterokolitidy.

Ukazuje se i preventivní vliv na syndrom náhlého úmrtí dítěte a chronická onemocnění v pozdějším věku jako jsou diabetes mellitus I. typu, astma, alergická onemocnění, chronická střevní onemocnění. Studie rovněž ukazují na vyšší výskyt obezity u nekojených dětí a jeho přetrvávání do pozdějšího věku.

Výsledky studií také uvádějí vliv kojení na rozvoj poznávacích funkcí dítěte a jeho pozdější výsledky ve škole. Mateřské mléko je strava nejen dostupná, bezpečná a kvalitní, ale především nesmírně zdravá.

Výhody kojení pro matku

Kojení zdravotně prospívá nejen dítěti, ale i matce, navíc posiluje jejich vzájemný vztah. Kojení časně po porodu zvyšuje hladinu oxytocinu, což snižuje poporodní ztrátu krve a vede k rychlejšímu zavinování dělohy.

• děloha se po porodu rychleji vrací do původního stavu;
• poporodní ztráty krve jsou menší;
• kojící ženy rychleji dosahují své hmotnosti před těhotenstvím;
• kojení chrání ženu před rakovinou prsu a vaječníků;
• později je nižší riziko osteoporózy a zlomenin krčku stehenní kosti v menopauze;
• kojení podporuje citovou vazbu matky a dítěte;
• kojení je levnější než umělá výživa.

Nedochází k menstruaci, tedy ke ztrátám krve a časnému dalšímu těhotenství, kojení ale není spolehlivá antikoncepční metoda. Kojení prospívá nejen dítěti, ale i kojící matce, posiluje jejich vzájemný vztah, rodině i společnosti šetří peníze a je ekologické.

Kdy začít zavádět příkrmy

Po 6 měsících výlučného kojení doporučuje Ministerstvo zdravotnictví ČR ve shodě se Světovou zdravotnickou organizací a dalšími odbornými institucemi postupné zavádění tzv. příkrmů. Po 6. měsíci věku lze současně se zaváděním příkrmu v kojení pokračovat až do 2 let věku dítěte či déle.

Komplementární výživu neboli příkrm je třeba začít zavádět u kojených i nekojených dětí nejpozději po ukončeném 6. měsíci věku dítěte, 180 dní (v 26. týdnu), ale ne před ukončeným 4. měsícem věku (17. týdnem). Příkrm je zaváděn z důvodu, kdy samotné mateřské mléko či náhradní kojenecká mléčná výživa (formule) již přestává pokrývat výživové požadavky dítěte.

Zavedení příkrmů by nemělo vést k přílišnému omezení nebo dokonce k ukončení kojení, měl by o něm rozhodnout lékař dítěte a dítě by na něj mělo být připravené, například schopné udržet hlavu ve stabilní poloze.

Pro zavádění příkrmu je důležitá vývojová zralost dítěte, tzn. schopnost udržet hlavu ve stabilní poloze, koordinovat oči, ruce a ústa při hledání potravy, jejím uchopení a vkládání do úst, polykat a tolerovat tuhou stravu.

Proč nepodávat příkrmy před šestým měsícem

Systematický přehled Cochrane databáze z roku 2016 neshledal důvody podávat tekutiny a potraviny před 6. měsícem věku. A stejně jako WHO doporučuje kojit 6 měsíců, až poté zavádět příkrm a zároveň pokračovat v kojení.

Časným zařazením příkrmu se zvyšuje náchylnost k infekcím, a to i v industrializovaných zemích. Plošné podávání příkrmů před 6. měsícem věku dítěte není zdravotně opodstatněné.

Nejlepší výživa kojenců a batolat je mateřské mléko a skutečné potraviny. Teorie, že je dobré předčasně doplňovat kojení o příkrmy, se nepotvrdila.

Lepek a potravinové alergeny

Evropská společnost pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN) v roce 2008 doporučila zahájit podávání lepku mezi ukončeným 4. a 7. měsícem věku dítěte a pod ochranou kojení s odůvodněním, že podávání potenciálně rizikových potravin v tomto období, které nazvala imunologickým oknem, snižuje riziko vzniku alergií v pozdějším věku.

Novější studie prokázaly, že zavedení lepku mezi 4. až 6. měsícem věku ve srovnání s jeho zavedením po 6. měsíci nesnižuje výskyt celiakie. ESPGHAN proto na základě nových důkazů v roce 2016 změnil své stanovisko a už nedoporučuje předčasně zavádět lepek a příkrmy.

Strava s obsahem lepku by měla být zaváděna do jídelníčku nejpozději do ukončeného 7. měsíce věku dítěte, optimálně ještě v době, kdy je dítě zároveň kojeno. Dosud nebylo prokázáno, že by včasná senzibilizace alergeny obsaženými ve stravě snižovala riziko vzniku alergických onemocnění či celiakie u dítěte.

Není proto důvod, aby dětem, které prospívají, byl doporučován kontakt s potenciálními potravinovými alergeny a potravinami s lepkem před ukončeným 6. měsícem věku. U dětí s vysokým rizikem alergie se postupuje při zavádění příkrmu obdobně jako u jiných dětí, vždy je však zaváděna pouze jedna potravina se sledováním možné alergické reakce.

Jak pokračovat v kojení po zavedení příkrmů

V počátečním období podávání příkrmu dítě potřebuje kojit stejně často a dlouho jako v období výlučného kojení - dítě se teprve učí jíst lžičkou a mateřské mléko je hlavním zdrojem tekutin, živin a energie.

Později, když dítě dostává příkrm častěji a ve větším množství, už může chtít kojit méně často a kratší dobu než při výlučném kojení, ale mateřské mléko stále zůstává důležitou součástí stravy a to i v průběhu 2. roku života. Při průměrné tvorbě půl litru denně v tomto období poskytuje třetinu potřebné energie a bílkovin.

Příkrmy se nejprve podávají jako doplněk k mateřskému mléku, nikoli jako důvod k náhlému odstavení. Kolem 1. roku života může dítě začít jíst to, co rodina a přestávají být potřebné zvlášť připravené příkrmy.

Tekutiny při výlučném kojení

Kojené dítě nepotřebuje dodávat tekutiny přibližně do 10 měsíců, protože mateřské mléko obsahuje až 87 % vody, stejně tak vodu obsahuje i ostatní jídlo - kaše, ovoce, polévka. Dítěti tedy stačí kojení a příkrmy.

Hutnější příkrmy poskytují méně vody než mléko, proto je přibližně od 10. měsíce potřebné kojenému dítěti přidávat k mateřskému mléku další tekutiny. Postačí asi 200 ml denně. Nejlepší je balená kojenecká voda.

Jiné tekutiny než mateřské mléko se mají podávat z šálku, ne z kojenecké lahve. Ovocné džusy nemají překročit denní množství 120-150 ml a ovocné šťávy nemají obsahovat více než 15 g/100 ml sacharidů.

Železo a mateřské mléko

Porovnáním vstřebávání železa z hlavních zdrojů kojence do 6. měsíců je jednoznačné, že nejlepším zdrojem je mateřské mléko, tedy dostatečné kojení, a od 6. měsíce je vhodnější nabízet potraviny, které jsou přirozeně bohaté na železo, než železem obohacené potraviny.

Jak zajistit kojenci dostatek železa? Od 6. měsíce je vhodnější nabízet potraviny, které jsou přirozeně bohaté na železo. Mezi příkrmy se zařazuje důkladně uvařené velmi jemně nakrájené a nasekané libové maso.

Výlučné kojení a zdraví matky

Dostatečným kojením lze omezit riziko vzniku cukrovky. Studie CARDIA zdokumentovala silný protektivní vliv kojení na vznik diabetu u žen v plodném věku.

Stravování kojící matky

Kvalita mateřského mléka bezprostředně závisí na kvalitě stravy, jakou konzumuje kojící matka. Proto je nezbytně nutné věnovat bedlivou pozornost jejímu stravování a pitnému režimu.

Kojící žena by měla více než kdo jiný dodržovat zásady správné výživy. Mateřské mléko je však možné vytvořit z různých kombinací potravin, i z jednoduché stravy.

Ženy alergičky by měly dítě kojit co nejdéle, a co nejpozději začít přikrmovat. Pokud se u dítěte objeví podezření na reakci na některou potravinu, je třeba další postup řešit s lékařem.

Bílkovina kravského mléka se ve stopovém množství dostává i do mateřského mléka a u citlivého miminka se objeví reakce, například vyrážka, ucpaný nos, zvracení, vodnatá stolice nebo krvavý hlen ve stolici. Kravské mléko je dobré zkusit vyloučit.

Protože se škodlivé látky ukládají v tuku a při jeho mobilizaci se z tuku uvolňují a přecházejí do mléka, měla by se matka vyhnout v období kojení radikálnímu snižování hmotnosti. Závěr odborníků zní, že výhody poskytované kojením vysoce převažují nad teoretickým rizikem škodlivých látek z prostředí.

Kouření, alkohol, nemoc a léky při kojení

Matka může kojit i v případě horečnatého onemocnění, kojení v průběhu onemocnění představuje naopak pro dítě významný zdroj vznikajících protilátek. Existuje jen malá skupina léků, která je při kojení kontraindikována.

Běžná antibiotika, léky proti bolesti nebo teplotě dítě neohrozí. Při užívání konkrétního léku je však vhodné postup konzultovat s lékařem nebo lékárníkem.

Kojící žena by neměla kouřit a pít alkohol. Pokud se cigarety nedovede vzdát, měla by kouřit do 5 cigaret za den a vždy až po kojení.

Jak podpořit úspěšné zahájení kojení

Informujte se v porodnici, v níž chcete rodit, zda patří mezi „BABY FRIENDLY HOSPITAL INITIATIVE“ (BFHI). Tyto porodnice dodržují 10 kroků k úspěšnému kojení.

• zahájit kojení do půl hodiny po porodu;
• neomezovat délku a frekvenci kojení;
• dokrmovat jen v lékařsky indikovaných případech;
• nepoužívat žádné náhražky, dudlíky a láhve;
• praktikovat rooming-in po celých 24 hodin;
• podporovat správnou techniku kojení;
• naučit maminku, jak udržet laktaci, když je oddělena od svého dítěte;
• nedovolit propagaci výrobků umělé kojenecké stravy.

Součástí strategie iniciativy „Nemocnice přátelská dětem“ je umožnit matkám zahájit kojení do půl hodiny po porodu, umožnit matkám kojení bez omezování frekvence a délky kojení, nikoliv podle stanoveného časového rozvrhu, a umožnit matkám 24hodinový pobyt s novorozencem ve stejné místnosti (rooming-in).

Porodnice má také ukázat a naučit matky správnou techniku kojení, podávat tekutiny nebo dokrm jen v lékařsky indikovaných případech lžičkou nebo šálkem, nikoliv kojeneckou lahví, jejíž použití kazí techniku kojení, a nepoužívat dudlíky, které rovněž kazí techniku kojení.

Správná technika kojení

Pro úspěch kojení po odchodu z porodnice je zásadní dodržovat správnou techniku kojení a kojit dítě podle potřeby, to znamená tak často a tak dlouho, jak chce. Správná technika kojení spočívá ve správné poloze a správném přiložení dítěte.

Ve správné poloze je tělo dítěte těsně u matky a přivrácené k ní („břicho na břicho“) a matka podpírá celé tělo dítěte. Při správném přiložení jsou ústa dítěte široce otevřena, dolní ret je vytočen směrem ven, brada se dotýká prsu a je vidět větší část prsního dvorce nad než pod ústy.

Po chvíli rychlých sacích pohybů se sání zpomalí a je slyšet dítě polykat - to jsou známky účinného sání. Při správném přiložení dítě svírá dásněmi prsní dvorec, nikoliv citlivou bradavku, což je příčina bolesti při kojení a poškození bradavek.

Mechanismus sání z lahve je jiný než sání z prsu, což je pro dítě matoucí, proto se její použití pro kojené děti nedoporučuje. Pokud dítě potřebuje jinou tekutinu, měla by být podávána z šálku nebo lžičkou.

Jak poznat, že dítě prospívá

Pravidelné sledování a zaznamenávání váhy, délky a obvodu hlavy slouží k posouzení správného růstu a vývoje dítěte. Váhová křivka kojeného dítěte nemusí mít trvale stoupající trend a váhový přírůstek není jediným ukazatelem prospívání dítěte.

Není dobré srovnávat váhu nebo váhové přírůstky dětí mezi sebou. Dítě roste do délky hlavně kolem 3. a 6. týdne a 3. a 6. měsíce. Proto není hned nutné, abychom začali dokrmovat, když dítě nepřibere při kontrole dle tabulek.

Od 6 týdnů je možná několikadenní absence stolice. Důležitým vodítkem pro posuzování přiměřenosti množství potravy je prospívání - růst a přibývání na váze - ne množství snědeného jídla.

Časté kojení a obava z nedostatku mléka

Tvorba mléka je otázkou nabídky a poptávky. Čím častěji se dítě k prsu přiloží, tím více mléka se vytvoří.

Někdy může jít jen o subjektivní pocit ze strany maminky, proto je důležité pravidelně kontrolovat přírůstky u pediatra, tedy váhu, délku, množství pomočených a pokálených plen a percentilový graf.

Dítě by mělo být kojeno podle jeho potřeby bez omezování délky a frekvence, pokud však nejde o děti neprospívající, nedonošené či spavé, které naopak potřebují být na kojení zpočátku buzené.

V prvních 6 týdnech, než se kojení stabilizuje, může dítě vyžadovat kojení i 10-15krát za den. Totéž platí i pro období růstových spurtů ve 3. a 6. týdnu a ve 3. a 6. měsíci, kdy dítě také vyžaduje častější kojení.

Pokud miminko opravdu neprospívá, doporučuje se zkontrolovat techniku kojení, kojit častěji, přikládat k oběma prsům při každém kojení, prsy i čtyřikrát vystřídat během jednoho kojení, mezi kojením 8-10krát odstříkávat, nepoužívat láhev a dudlík a v případě dokrmování použít alternativní způsoby.

Co může kojení ztěžovat

Nadbytek mateřského mléka

V tomto případě se dítě zalyká a odtahuje od prsu. Mléko mu viditelně zůstává v koutcích úst. Častým projevem je i ublinkávání po jídle, dítě takzvaně „přeteče“.

Pomoci můžeme tím, že zabráníme vytékání mléka vhodnou polohou, například vzpřímenou. Snažíme se celou dlaní stlačit prs, aby mléko nemohlo samo vytékat, a zkusíme pokračovat v kojení po 1-2 minutách, kdy se proud mléka zpomalí.

Popraskané bradavky

Popraskané bradavky jsou výsledkem nesprávné techniky kojení, nesprávného přiložení nebo nesprávného sání. Pomoci může oprava techniky kojení a úprava polohy dítěte při kojení, aby prasklinka byla v koutku úst.

Jako první lze nabídnout méně bolestivý prs, měnit polohy při kojení a přiložit teplý obklad, aby se mléko lépe spouštělo. Na konci kojení není vhodné odtahovat prs z úst dítěte, ale zasunout malíček za vnitřní koutek úst dítěte, aby se samo pustilo.

Bradavky je vhodné nechávat co nejčastěji volně na vzduchu, možno použít chrániče, použít Bepanthen mast, eventuálně hydrogelové hojicí polštářky.

Retence mléka

Někdy se může objevit bolestivé zduření prsu se zarudnutím a teplotou. Dobře se nahmatají okraje tohoto sterilního zánětu. Upraví se během 2-3 dnů.

Zkusíme opravit techniku kojení a pro kojení zvolíme takovou polohu, aby brada dítěte směřovala k postiženému místu. Pomáhají i koupele v teplé vodě, kde se snažíme pod vodou odstříkat mléko z ucpaného mlékovodu.

Přikládáme studené a teplé obklady, masírujeme. Vhodné je použití Brufenu nebo Paralenu.

Zánět prsní žlázy

Zánět prsní žlázy se objevuje nejčastěji kolem 3. týdne po porodu. Projevuje se horkým, bolestivým otokem prsu s teplotou a celkovou schváceností.

Častěji bývá postižen jeden prs, a to v dolní a boční části. V tomto případě musíme vyhledat lékařskou pomoc. Tento zánět se léčí antibiotiky, která se nevylučují s kojením.

Snažíme se kojit co nejčastěji, začínáme zdravým prsem. Po kojení prs odstříkáme. Na místě jsou i léky tišící bolest.

Infekce plísněmi

Postižena bývá bradavka i celý dvorec. Kůže je až červenofialová, lesklá a napjatá, olupuje se. Pálí, svědí a nelze se jí dotknout.

V tomto případě pomůže protiplísňová mast, při úpornější kandidóze je třeba i mast s antibiotikem a kortikoidem, pečlivé mytí rukou a častá výměna vložek v podprsence.

Otok dvorce

Objem vody v těle se v těhotenství zvětšuje až na 8,5 l. Po porodu dochází běžně k mírnému až střednímu zadržování tekutin.

Otok prsů nesouvisí vždy s normálním nalitím prsů. Tkáň bradavky a dvorce je tuhá, neohebná, edém se tvoří pod dvorcem prsu a často jsou přítomny otoky nohou a rukou. Otok brání dítěti, aby se přisálo.

Léčba spočívá ve stlačení dvorce prsty a působení stálým jemným tlakem přibližně 10 vteřin. Po změknutí dvorce se prsty zaboří hlouběji, až začne vytékat mléko, a postup se opakuje na jiných místech dvorce.

Stlačování dvorce je nutné provést před odsáváním. Negativní tlak odsávačky natáhne příliš intersticiální tekutiny do tkáně dvorce, čímž se problém zhoršuje.

Bolesti bříška

Baby kolika trápí děti kojené i nekojené. Přílišná plynatost může být příčinou nebo následkem pláče. Hypotéz je spousta a výsledky nejsou jednoznačné.

Příčinou obtíží může být alergie, gastroezofageální reflux, mateřská úzkost, nezralost mozku nebo skutečnost, že se dítě nedokáže vyrovnat s mnoha podněty.

Určitě může pomoci kolébání a nošení dítěte, jemné masáže bříška, položení na břicho matky a další tišící manévry.

Kdy je potřeba dokrm

Pokud kojené dítě neprospívá, doporučuje se nejprve podpořit matku v kojení a zavést nemléčný příkrm. Pokud se laktace nezlepší, zavede se k příkrmu náhradní mléčná výživa.

Pokud miminko nevykazuje aspoň po dvou týdenních váženích dostatečné přírůstky, musíme podat umělou stravu. Zpočátku je dobrá hypoalergenní forma, zvláště při alergické rodinné anamnéze.

Přes veškeré snahy producentů náhrad mateřského mléka se přípravky umělé výživy v mnohých ohledech mateřskému mléku nevyrovnají a měly by být používány pouze v případě potřeby na základě odborného doporučení.

Pokud matka z nějakého důvodu kojit nemůže, není to důvod k panice, neboť na trhu je dostatek různých druhů náhradní kojenecké mléčné výživy a praktický lékař pro děti a dorost matce pomůže se správným výběrem. Nekojící matka, která své dítě miluje, není o nic horší než ta, které se kojení daří.

Alternativní způsoby podávání dokrmu

Princip sání z lahvičky a z prsu je rozdílný. Abychom zachovali správnou techniku sání jako u přirozeného kojení, doporučuje se podávat dokrm alternativním způsobem.

Krmení lžičkou

1. dítě držíme ve svislé poloze;
2. lžičku s mlékem přiložíme ke rtům a vyčkáme, až dítě začne provádět sací pohyby;
3. lžičku nakloníme, aby mléko mohlo ze lžičky vytéci;
4. ponecháme dítěti čas k polknutí mléka.

Krmení kapátkem či stříkačkou

1. dítě držíme opět ve svislé poloze;
2. stlačíme jemně bradu dítěte směrem dolů k hrudníku;
3. vložíme kapátko či stříkačku dítěti do úst a jemně a pomalu mléko do úst vstřikujeme;
4. dbáme na to, aby dítě při sání spolupracovalo a aktivně táhlo píst stříkačky;
5. mléko nesmí jen chabě stékat.

Krmení z kádinky či hrníčku

1. dítě opět držíme ve vzpřímené poloze se zajištěnýma rukama;
2. nakloněnou kádinkou se nejprve dotkneme rtů dítěte;
3. reakcí na tento podnět je vysunutí jazyka a jeho stočení do pohárku, čímž se získá mléko z kádinky.

Uchovávání odstříkaného mateřského mléka

Čerstvé nepasterizované mléko je možné uchovat 8 hodin při pokojové teplotě nebo 24 hodin v chladničce při +4 °C. Pokud se ten den nespotřebuje, může se dát zamrazit do mrazáku a skladovat při −18 °C maximálně 3 měsíce.

Doporučuje se lahvičky řádně označovat datem. Rozmrazování se provádí pod studenou tekoucí vodou nebo v chladničce při +4 °C.

K ohřívání ani k rozmrazování se nesmí používat mikrovlnná trouba.

Výživa po šestém měsíci při pokračujícím kojení

Po ukončeném 6. měsíci, kdy mateřské mléko postupně přestává stačit jako jediný zdroj potravy, se zavádí příkrm, to znamená pokrmy podávané k mateřskému mléku při pokračujícím kojení podle potřeby.

U nás je obvyklé zahajovat podávání příkrmu zeleninou. Začíná se jedním druhem zeleniny, například vařenou mrkví nebo bramborem, teprve vždy po 3-4 dnech se přidá další jeden druh.

Když si dítě zvykne na zeleninu, začne se do ní přidávat důkladně uvařené velmi jemně nakrájené a nasekané libové maso. Maso se podává 6× týdně a jeho množství se postupně zvyšuje, jednou týdně se podává místo masa vařený vaječný žloutek.

Stejně se postupuje u zařazování ovoce jako druhého druhu příkrmu. Do ovocného pyré se může přidávat neslazený bílý jogurt. Tvaroh není pro kojence vhodný, protože má příliš vysoký obsah bílkovin.

Jako třetí druh příkrmu se podávají obilné kaše. Příkrmy se nepřislazují a až do konce 1. roku nesolí.

První příkrmy se podávají v podobě hladké řidší kaše lžičkou - nikdy ne z kojenecké lahve. Jakmile se dítě naučí spolknout příkrm ze lžičky, zvýší se konzistence na hustou kaši.

Jídlo je lepší rozmačkávat než mixovat. Kolem 9. měsíce se postupně zavádí měkká kouskovitá strava. Koncem prvního roku může dítě již jíst potravu stejné konzistence jako ostatní rodina.

Složení a úprava rodinné stravy by ale měly brát v úvahu potřeby dítěte, to znamená, že by strava měla být měkká, nesolená a nekořeněná. Dospělí si ji příchutí až na stole.

Propagace náhrad a komerčních příkrmů

Podle usnesení Světové zdravotnické organizace (69.9 z roku 2016) mají rodiče dostávat jasné a přesné informace o výživě dětí k prevenci obezity a jiných nepřenosných nemocí. Cílem usnesení je ukončit nevhodnou propagaci.

Není možné, aby komerční výživové produkty byly inzerovány způsobem, jehož cílem je nahradit mateřské mléko. Komerční výživové produkty jsou počáteční kojenecká výživa, „follow-up“ nebo „pokračovací“ kojenecká výživa, lahve, dudlíky a komerční příkrmy, „batolecí mléka“ nebo nápoje pro děti do 36 měsíců věku.

V souladu s Globální strategií výživy kojenců a malých dětí by reklama měla podporovat doplňkové krmení místními potravinami z široké škály skupin potravin. Speciální dětské příkrmy jsou zpravidla zbytečné a prospěšnější je doma připravená rodinná strava.

Podávání jiných tekutin nebo příkrmu vytěsňuje mateřské mléko: dítě, které si naplnilo žaludek například čajem, nevysaje z prsu již vytvořené mléko, a protože se množství mateřského mléka tvoří na základě „poptávky“, postupně klesá jeho tvorba.

Co dělat, když se kojení nedaří

Naprostá většina žen je schopná kojit. Pokud kojení selhává, jedná se ve většině případů o špatnou techniku kojení zejména při jeho zahájení, předčasné podávání jiných tekutin a potravy než je mateřské mléko, malou sebedůvěru matky, že dítě kojením uživí, nebo o kombinaci těchto příčin.

Pokud je trochu problém s laktací i po příchodu z porodnice, snažíme se kojit z obou prsů, mezi kojením ještě stimulovat prsy odstříkáním a snažit se kojit častěji i v noci, po třech až čtyřech hodinách, kdy je tvorba mléka vyšší. To platí pro prvních šest týdnů života.

Matka a dítě mají právo na odpovídající péči před porodem i po porodu včetně podmínek, které usnadňují kojení. Dle zákona 48/1997 má každá žena v České republice nárok na návštěvu porodní asistentky v domácím prostředí, a to 1× v těhotenství a 3× v šestinedělí.

Pokud se kojení z nějakého důvodu nedaří, je vhodné využít odbornou pomoc porodní asistentky, pediatra nebo laktačního poradce. Některé zdravotní pojišťovny například proplácejí laktační poradenství.

tags: #who #doporucuje #vylucne #kojeni #po #dobu