Mrtvé embryo v bílém vaku ve 3. týdnu těhotenství: co může znamenat nález a jak se potvrzuje

Ve velmi raném těhotenství se na ultrazvuku může zobrazit pouze gestační váček, zatímco embryo a srdeční akce ještě nemusí být viditelné. V 5. týdnu může být normálně viditelný pouze gestační váček. Samotný „bílý vak“ proto ve 3. týdnu těhotenství neznamená, že je embryo mrtvé.

Pokud se oplodněné vajíčko uhnízdí v děloze, ale nevyvine se do embrya, vytvoří se placenta a embryonální vak, ale zůstanou prázdné. Stav je také popisován jako anembryonální těhotenství, což znamená žádné embryo. Spolehlivé posouzení vyžaduje kontrolní ultrazvuk a podle situace také laboratorní sledování HCG.

Co se ve 3. týdnu těhotenství skutečně děje

Těhotenství počítáme od prvního dne poslední menstruace před otěhotněním. A to i přesto, že první dva týdny žena ještě těhotná není. K oplodnění vajíčka totiž dochází až zhruba za 14 dní od začátku menstruace.

Ve 3. týdnu těhotenství dochází ke skutečnému početí. Během ovulace se z vaječníku uvolní zralé vajíčko a putuje vejcovodem směrem do dělohy. Pokud se setká se spermií, může dojít k oplodnění. Spojením vajíčka a spermie vznikne zygota ‒ první buňka nového života, která již nese genetickou výbavu obou rodičů.

Po oplodnění se zygota okamžitě začne dělit na dvě, čtyři a postupně na více buněk, čímž vzniká mnohobuněčný útvar. Tento proces pokračuje a zygota postupně prochází vejcovodem směrem k děloze. Přibližně za 3 až 5 dní se z ní stane morula ‒ shluk množících se buněk, který připomíná malou kuličku.

Z moruly se poté vytvoří blastocysta ‒ dutá kulička buněk, která je připravena k zahnízdění. Když blastocysta dorazí do dělohy, hledá vhodné místo k uhnízdění. Tento proces se nazývá implantace ‒ tedy uhnízdění ve sliznici dělohy, kde se pevně uchytí a začne se dále vyvíjet.

Co znamená bílý nebo prázdný gestační váček

Gestační váček je časná struktura, která se na ultrazvuku může objevit dříve než žloutkový váček a embryo. V raném 5. týdnu může být na ultrazvuku vidět jen gestační váček, zatímco plod a srdeční akce se obvykle zobrazují v 6.-7. týdnu.

Pokud je při vyšetření vidět pouze váček, nemusí to znamenat definitivně zamlklé těhotenství. K oplodnění mohlo dojít později, než odpovídá výpočtu podle poslední menstruace, nebo může být těhotenství ve skutečnosti mladší.

Blastocysta již doputovala do dělohy, kde našla vhodné místo pro usazení. Buňky se velmi rychle dělí do dvou skupin: na ty, které tvoří placentu, a na ty, z nichž se vyvine miminko.

V této fázi blastocysta rychle roste a množí se. Má dvě vrstvy ‒ vnější se nazývá trofoblast, který zajišťuje výživu embrya, a vnitřní buněčnou hmotu, která se dělí na epiblast a hypoblast. Z hypoblastu vzniká žloutkový váček, dočasná struktura, která zajišťuje výživu embrya do doby, než se začne vyvíjet plně funkční placenta.

Část buněk blastocysty (trofoblast) se vyvíjí a postupně se z ní stává placenta, která začíná produkovat hormon hCG (lidský choriový gonadotropin). Právě jeho přítomnost zaznamenávají těhotenské testy. Placenta a prázdný gestační vak nadále uvolňují těhotenské hormony (hCG) i přes nepřítomnost embrya.

Rozdíl mezi velmi časným nálezem a zamlklým těhotenstvím

Zamlklé těhotenství je situace, kdy se embryo v děloze přestane vyvíjet, ale tělo ho nevyloučí. Na rozdíl od klasického potratu se tělo zpočátku chová, jako by bylo vše v pořádku. Odborně se tento stav nazývá missed abortion.

Zkažené vajíčko se objevuje, když se oplodněné vajíčko uhnízdí v děloze, ale neprospívá do embrya. Gestační váček a placenta se však dále vyvíjejí. Zkažené vajíčko vede k potratu.

Zamlklé těhotenství většinou probíhá jen s velmi nenápadnými příznaky, nebo zcela bez nich. Žena může mít bolesti v podbřišku a křeče. Projevem může být také absence nespecifických těhotenských příznaků, jako je nevolnost a citlivost prsů.

Žena s porušeným vajíčkem může pociťovat příznaky související s těhotenstvím, včetně citlivosti prsů, vynechání menstruace, ranní nevolnosti, nevolnosti, zvracení a pozitivního těhotenského testu. Pokud se embryo nevyvíjí, hladiny hormonů postupně klesají a příznaky těhotenství se zmírňují.

Proč může být ve 3. týdnu embryo ještě neviditelné

O svém těhotenství ještě nejspíš vůbec nevíte, přesto už ale těhotná jste. V tomto období cyklu opouští zralé vajíčko jeden z vaječníků a ve vejcovodu se setká se spermií. V tom okamžiku dojde k početí.

Oplodněné vajíčko pak putuje do dělohy, kde se usadí. Můžete pozorovat drobné špinění, pravděpodobně ale žádné příznaky těhotenství ještě neucítíte.

Přibližně 10 až 12 dní po oplodnění se blastocysta vyvine v embryo, což je nejranější stadium vývoje dítěte. To trvá až do 9. týdne těhotenství, kdy se embryo mění v plod.

Ve 3. týdnu těhotenství je proto obvykle příliš brzy na to, aby bylo možné spolehlivě hodnotit srdeční akci nebo vývoj embrya. Pokud byl v 5. týdnu vidět pouze váček, v diskusi doporučovali opakovat ultrazvuk za přibližně 7 dní.

Jak se potvrzuje, zda se těhotenství vyvíjí

Diagnostika zamlklého těhotenství zahrnuje opakované ultrazvukové vyšetření a laboratorní sledování HCG. HCG může stoupat i při zamlklém těhotenství, proto lékaři někdy provádějí sériová vyšetření nebo krevní odběry.

Lékař diagnostikuje vadné vajíčko pomocí transvaginálního ultrazvuku. Provádí se mezi sedmým a devátým týdnem těhotenství, protože embryo je v té době obecně viditelné. Se zkaženým vajíčkem bude gestační váček prázdný.

Pokud při očekávaném datu v 6.-7. týdnu UZ neprokáže přítomnost embrya nebo srdeční akce, jde o hlavní ultrazvukové kritérium; v 5. týdnu může být normálně viditelný pouze gestační váček.

Pokud při vyšetření není patrná srdeční akce, je nutné zohlednit týden těhotenství, velikost váčku, přítomnost žloutkového váčku, velikost embrya a časový odstup od předchozího vyšetření. Jeden časný ultrazvukový nález nemusí být dostatečný k definitivnímu závěru.

HCG a jeho omezení

Pozitivní těhotenský test ani růst HCG samy o sobě nepotvrzují, že se embryo vyvíjí správně. Hormon hCG pomáhá podporovat růst plodu. Placenta a prázdný gestační vak však mohou hCG uvolňovat i při nepřítomnosti embrya.

Kombinace UZ a sériového měření HCG usnadňuje rozhodnutí. Lékaři také často kombinují kontrolní UZ s opakovanými odběry HCG.

V případě nejasného nálezu je vhodné, aby žena dostala vysvětlení, podle jakých parametrů lékař k závěru dospěl. Pokud si není jistá, může požádat o kontrolní ultrazvuk nebo druhý odborný názor.

Možné příznaky zamlklého těhotenství

Zamlklé těhotenství často probíhá bez výrazných příznaků, a proto se na něj někdy přijde až při ultrazvukové kontrole u lékaře. Některé ženy mohou zaznamenat slabé krvácení, bolesti v podbřišku nebo křeče.

Varovným signálem může být také náhlé vymizení těhotenských příznaků, například nevolností nebo citlivosti prsů. Spolehlivě ale zamlklé těhotenství potvrdí až lékařské vyšetření, při kterém se zjistí, že se embryo nebo plod dále nevyvíjí a nemá srdeční akci.

Pokud se embryo nevyvíjí, hladiny hormonů postupně klesají a příznaky těhotenství se zmírňují. Když k tomu dojde, těhotná žena může také zaznamenat příznaky potratu, jako jsou krvácení z pochvy nebo špinění, břišní křeče a nezvykle těžké období.

Kdy vyhledat lékařskou pomoc okamžitě

Těhotná žena by měla okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, pokud trpí nadměrným vaginálním krvácením, závratěmi nebo mdlobami, vytrvalou horečkou, silnou bolestí, která se nezmenšuje léky proti bolesti, nebo příznaky, které se časem zhoršují.

Pokud po potvrzeném potratu krvácení zesílí, objeví se bolesti, horečka nebo jiné neobvyklé potíže, je vždy potřeba kontaktovat lékaře.

Proč k anembryonálnímu těhotenství dochází

Přesná příčina zkaženého vajíčka není známa. Obvykle je způsobena chromozomálními nebo genetickými problémy během dělení buněk. K dělení dochází, když spermie oplodní vajíčko během početí.

Může to být způsobeno nekvalitními vajíčky, spermiemi nebo genetickými abnormalitami. Uvádí se, že až za 60-80 % případů zamlklého těhotenství v prvním trimestru stojí náhodné genetické (chromozomální) chyby při dělení buněk embrya.

Jedno zamlklé těhotenství je bohužel smutnou, ale statisticky běžnou součástí lidské reprodukce. Ve většině případů mu žena svým chováním nemůže zabránit, protože příčina bývá dána velmi časně při vývoji embrya.

Je však životně důležité pochopit, že jde o přirozený proces a obviňování činností nebo volby životního stylu je zbytečné. Ženy, které zažijí zkažené vajíčko, pokračují v úspěšném těhotenství a v budoucnu budou mít zdravé děti.

Opakované zamlklé těhotenství

Pokud se těhotenská ztráta opakuje, zejména dvakrát nebo vícekrát, je vhodné podstoupit cílené vyšetření. Součástí je kromě jiného genetické vyšetření potratové tkáně, genetické vyšetření páru a podle situace také zvážení IVF s preimplantačním genetickým testováním embryí.

Při opakovaných potratech doporučovali účastníci diskuze vyšetření příčin, zejména genetiku a testy na trombofilii. V diskusi byly opakovaně zmíněny odběry HCG, vyšetření na trombofilii, genetické odběry a analýzy a testy na autoprotilátky proti spermiím.

Pokud se u ženy objeví více než jedno vadné vajíčko, lékař může navrhnout specifické testy k určení základních příčin. Páry, které zažily vícečetné potraty, se mohou nechat vyšetřit genetickými testy.

Možnosti řešení potvrzeného zamlklého těhotenství

Zamlklé těhotenství se dnes neřeší automaticky pouze chirurgicky. Vždy záleží na fázi těhotenství, zdravotním stavu ženy, síle krvácení i doporučení lékaře.

Léčba zamlklého těhotenství má tři hlavní přístupy: expectant management (čekání na spontánní potrat), chirurgická revize/kyretáž a farmakologické řešení.

Spontánní neboli konzervativní postup

V některých případech, zejména ve velmi rané fázi těhotenství, je možné vyčkat, zda se tělo s potratem vypořádá samo. Lékař může pacientce doporučit, aby počkala a sledovala, zda tělo přirozeně odstraňuje těhotenské tkáně z dělohy.

Je důležité si uvědomit, že zahájení tohoto procesu může trvat dny nebo týdny. Když však dojde k potratu, žena může pociťovat bolesti břicha, silné křeče a krvácení.

Farmakologické řešení

Další možností je podání léků, které pomohou vyvolat stahy dělohy. Tento postup bývá šetrnější k děložní sliznici a často nevyžaduje chirurgický zákrok.

Při této možnosti léčby lékaři předepisují lék zvaný misoprostol. Lék vysílá signály do těla, aby vypudil těhotenské tkáně. Tento postup zkracuje dobu čekání, než se samovolně spustí potrat.

Pacient začne pociťovat křeče, bolesti břicha a křeče během 30 minut až deseti hodin po podání léku. Lékař může doporučit tuto možnost léčby pouze v případě, že je bezpečná.

Chirurgická revize dělohy neboli kyretáž

Jde o krátký ambulantní zákrok, při kterém lékaři v celkové anestezii vyčistí obsah děložní dutiny. Dilatace a kyretáž se provádí v celkové anestezii.

Při tomto postupu lékař rozšíří nebo otevře děložní hrdlo a pomocí nástrojů a zařízení vyčistí zbývající těhotenské tkáně z dělohy. Přistupuje se k němu například při silnějším krvácení, podezření na nekompletní potrat nebo v situaci, kdy jiné postupy nejsou vhodné.

Chirurgická revize se volí například při silnějším krvácení, nekompletním potratu nebo pokud jiné postupy nejsou vhodné. O nejvhodnějším řešení by měla žena vždy rozhodovat společně se svým lékařem podle fáze těhotenství, zdravotního stavu a aktuální situace.

Co lze očekávat po potratu nebo revizi

Po zákroku nebo po samovolném vyčištění dělohy může být běžné slabší krvácení, které trvá maximálně týden až dva. Obecně platí, že křeče v břiše trvají téměř týden, ale vaginální krvácení může trvat několik týdnů.

Pokud těhotná žena prodělala potrat nebo D&C kvůli vadnému vajíčku, zotavení může trvat jeden až dva týdny až měsíc. Pokud se však žena cítí dobře, může se vrátit k běžným činnostem.

Důležité je také dbát na zvýšenou intimní hygienu, vynechat pohlavní styk a koupele a dopřát tělu i psychice čas na zotavení. Obvykle je nutná následná schůzka po čtyřech až šesti týdnech od potratu nebo D&C.

To se provádí, aby se zkontrolovalo, zda je děloha prázdná, zda nejsou známky infekcí, a aby se zajistilo, že pacientka nemá žádné komplikace související s potratem.

Možné komplikace

Komplikace poškozeného vajíčka jsou vzácné. Možné komplikace jsou však extrémní krvácení nebo krvácení, známky infekce, zjizvení z procedury D&C a slzy v děloze z procedury D&C.

Po spontánním potratu i po revizi je důležité sledovat sílu krvácení, tělesnou teplotu, bolest a celkový stav. Při zhoršení potíží je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

Jak odlišit časnou ztrátu od úmrtí plodu v pozdějším těhotenství

Zamlklý potrat nastává v časném stádiu těhotenství, mnohdy ještě předtím, než embryu začne bít srdíčko. Postupně dochází k zastavení růstu vyvíjejícího se embrya, a to bez jakýchkoli doprovodných příznaků, až nastane jeho odumření.

Při zjištění mrtvého plodu v těhotenství nebo při jeho úmrtí při porodu mluvíme o syndromu mrtvého plodu. Ten ohrožuje zdravotní stav i život matky.

Jedná se o všechna úmrtí v těhotenství a za porodu, kdy je hmotnost plodu větší než 500 g a není přítomna ani jedna ze známek života, tedy srdeční akce, dýchací pohyby, aktivní svalové pohyby nebo křik.

Nitroděložní úmrtí plodu označuje stav, kdy dojde k úmrtí dítěte v matčině děloze po 20. týdnu od oplodnění. Častěji, až v 70 % případů, dochází k úmrtí plodu po 28. týdnu těhotenství.

Příznaky úmrtí plodu v pozdějším těhotenství

Lékař úmrtí plodu v děloze potvrdí na základě absence srdeční aktivity dítěte. Provádí se ultrazvuk i tzv. monitor či jinak řečeno CTG vyšetření.

Mezi příznaky spojené s nitroděložním úmrtím plodu patří vymizení jeho pohybů, přítomnost poševního krvácení, úbytek tělesné váhy matky, křeče v podbřišku a poševní výtok.

To, že se s miminkem něco děje, však může, ovšem nemusí, vnímat i těhotná žena prostřednictvím tělesné slabosti, malátnosti a únavy, zvýšené tělesné teploty, vaginálního krvácení, absence pohybů dítěte nebo kontrakční činnosti dělohy.

Pokud se miminko déle nehlásí a nereaguje pohyby ani na vnější podněty, těhotná žena by měla jít na kontrolu k lékaři.

Příčiny úmrtí plodu v pozdějších týdnech

Až v polovině případů se nepodaří určit přesnou příčinu hned a přibližně ve 20 % případů se nezjistí ani po pitvě miminka. Příčiny mohou být na straně plodu i matky.

Mezi nejčastější příčiny na straně matky patří preeklampsie, eklampsie, HELLP syndrom, diabetes mellitus, nefropatie, hepatopatie, kardiovaskulární a kardiopulmonální choroby, antifosfolipidový syndrom, šok, sepse a profúzní krvácení.

Mezi placentární a pupečníkové příčiny patří insuficience placenty s IUGR, placenta praevia, vasa praevia, abrupce placenty, strangulace nebo výhřez pupečníku, chorioamnitis a hemangiomy či teratomy placenty.

Mezi příčiny ze strany plodu patří strukturální malformace, chromozomální aberace, vrozené poruchy metabolismu, intrauterinní infekce, hydrops a fetofetální transfuze dvojčat.

Mezi nejčastější příčiny patří bakteriální infekce, vrozené vývojové vady plodu, vícečetná těhotenství a výskyt plodu s růstovou retardací. Mezi ovlivnitelné faktory zvyšující riziko výskytu úmrtí plodu na straně matky patří kouření či konzumace alkoholu a užívání drog.

Rizika úmrtí plodu v děloze

Pro těhotnou ženu největší riziko spočívá v možném rozvoji tzv. diseminované intravaskulární koagulopatie - DIC. Jedná se o závažný stav, který lze laicky popsat jako rozvrat krve.

Diseminovaná intravaskulární koagulace (DIC) - dysregulaci koagulace v krevním řečišti matky dojde po aktivaci plazmatického koagulačního systému. Spouštěčem je tkáňový faktor, který je vyplavován na základě zvýšeného intraamniálního tlaku a porušené uteroplacentární bariéry.

Dalším rizikem je vznik infekce, která vede k sepsi, tedy k těžké otravě krve. Infekce a sepse - zprvu intraovulární infekce přechází v systémovou, v nejtěžších případech vzniká septický šok a koagulační poruchy.

Úmrtí jednoho plodu u vícečetného těhotenství

U vícečetného těhotenství se v děloze vyvíjí dva či více plodů. Pokud v děloze umře jeden z plodů z vícečetného těhotenství, je to riziko jak pro matku, tak i pro přeživší plod.

U dvojčat je riziko úmrtí plodu vyšší o 2 až 5 %, u trojčat míra rizika narůstá o 10-15 %, než tomu je v případě těhotenství s jedním miminkem. Větší riziko je u vícečetného těhotenství, kdy jsou plody vyživovány jednou placentou - tzv. monochoriální vícečetné těhotenství.

Syndrom mizejícího dvojčete nastává jen do konce prvního trimestru, úmrtí plodu v děloze se v tomto případě datuje od dřívějšího týdne těhotenství, konkrétně od ukončeného prvního trimestru.

Pro přeživší plod představuje odumření druhého plodu obrovskou hrozbu, zvláště pokud jde o monochoriální dvojčata. Může nastat předčasný odtok plodové vody spojený s předčasným porodem a placentární problémy.

Nejčastější příčinou úmrtí jednoho z plodů v děloze při vícečetném těhotenství je transfúzní syndrom dvojčat. Jedná se o poruchu cirkulace krve dvojčat nebo trojčat, která jsou vyživována jednou placentou.

Postup lékařů při potvrzeném úmrtí plodu

Terapeutický postup zahrnuje informování matky o úmrtí plodu, okamžitou hospitalizaci na porodnicko-gynekologické klinice či v případě očekávání komplikací v perinatologickém centru a laboratorní vyšetření.

Profylakticky se podávají antibiotika. Profylaxe má zabránit vzniku DIC aplikací nízkomolekulárního heparinu (LMWH) podle tělesné hmotnosti a dále podle kontroly hemokoagulačních parametrů.

Indukce porodu - volíme mezi klasickou (dirupce vaku blan) a prostaglandinovou indukcí. Primárně vedeme porod vaginální cestou. Indukce porodu mrtvého plodu obvykle probíhá rychleji a snadněji.

Vždy je na místě větší opatrnost a observace pacientky po celou dobu porodu. Vybavení plodu císařským řezem indikujeme při vzniku urgentní situace, například při silném krvácení rodičky po abrupci placenty.

Je možné zamlklému těhotenství zabránit

Výskytu zkaženého vajíčka se nemusí dat zabránit. Ve většině případů mu žena svým chováním nemůže zabránit, protože příčina bývá dána velmi časně při vývoji embrya.

Vyhněte se alkoholu, kouření a nezdravým návykům, které mohou negativně ovlivnit vývoj embrya. Naopak se zaměřte na vyváženou stravu bohatou na vitamíny, jako je kyselina listová a vitamín D, které jsou pro správný vývoj dítěte klíčové.

Odborníci doporučují užívat kyselinu listovou již v období před otěhotněním a nejméně po dobu prvních 12 týdnů těhotenství, a to v dávce 400 µg denně. Všechny důležité vitamíny a minerály byste měly získávat především ze zdravé a vyvážené stravy.

Další těhotenství po časné ztrátě

Pravděpodobnost opakujícího se poškozeného vajíčka je nízká. Většina žen nadále zažívá zdravá a donošená těhotenství.

Ve velmi raných fázích těhotenství je někdy možné pokusit se o další těhotenství už v následujícím cyklu. Vždy je ale vhodné řídit se doporučením lékaře a nespěchat na sebe.

Pokud šlo o nekomplikovanou časnou těhotenskou ztrátu a žena je fyzicky i psychicky připravená, není obvykle nutné čekat 3-6 měsíců. Další snahu je možné plánovat po domluvě s lékařem, často již po návratu menstruačního cyklu.

Stejně důležité jako fyzické zotavení je i zpracování emocí a znovunalezení psychické rovnováhy. Zamlklé těhotenství je psychicky náročný a bolestivý proces.

Chceme Vás hned na úvod ujistit: zamlklé těhotenství není vaše chyba. Ženy s vadným vajíčkem mohou také zažít následné úspěšné a zdravé těhotenství.

tags: #mrtve #embryo #bily #vak #3 #tyden