Přirostlá placenta se neodstraňuje běžným tahem za pupečník. Pokud se po porodu dítěte sama neodloučí, porodník nejprve vyhodnotí krvácení a celkový stav rodičky. Při podezření na adherentní placentu se nejčastěji provádí manuální vybavení placenty, tedy manuální lýza, obvykle v krátkodobé celkové anestezii.
Jestliže placenta prorůstá hluboko do svaloviny dělohy nebo skrz její stěnu, nelze ji bezpečně odloučit ručně. V těžkých případech je nutné provést císařský řez s následnou hysterektomií, tedy chirurgickým odstraněním dělohy, aby se zabránilo život ohrožujícímu krvácení.
Co znamená přirostlá placenta
V běžném těhotenství je placenta připojena k děložní stěně a po porodu se snadno oddělí. U vrostlé placenty (placenta accreta) se ale část nebo celá placenta přichytí příliš hluboko, a může být obtížné ji bezpečně odstranit. Tato komplikace je vzácná, ale může být vážná - a proto je důležité ji rozpoznat včas.
Placenta accreta je závažný stav v těhotenství. Vzniká, když placenta začne příliš hluboko prorůstat do stěny dělohy. Obvykle se stává, že se placenta po porodu oddělí od stěny dělohy. Část nebo celá placenta však zůstává při placentě accreta přichycena ke stěně.
Placenta accreta je přirostlá placenta, u které dochází k abnormální invazi trofoblastu s prorůstáním do bazální vrstvy děložní sliznice a hlouběji. Jako placenta adhaerens se označuje stav, kdy je placenta obtížně odlučitelná a vyžaduje manuální lýzu po porodu; tento stav se neřadí mezi PAS.
Stupně abnormálního přichycení placenty
| Stupeň | Charakteristika | Možný postup |
|---|---|---|
| 0. stupeň - placenta adherens | Placenta je obtížně odlučitelná, ale většinou ji lze oddělit od dělohy manuální lýzou. | Manuální vybavení placenty, obvykle po uspání rodičky. |
| 1. stupeň - placenta accreta | Placenta je přirostlá k děloze, ale neprorůstá do svalové vrstvy. | U mírnějších forem lze provést manuální lýzu. |
| 2. stupeň - placenta increta | Placenta prorůstá do svaloviny dělohy. | Ruční odloučení může vést k výraznému krvácení a často není bezpečné. |
| 3. stupeň - placenta percreta | Placenta prorůstá celou stěnou dělohy a může zasáhnout okolní orgány. | Často je nutné radikální operační řešení včetně hysterektomie. |
Placenta accreta: Placenta je přichycena přímo k děložní stěně, ale neprorůstá do svalové vrstvy. Placenta increta: Placenta prorůstá hlouběji do děložní svaloviny. Placenta percreta: Nejzávažnější typ - placenta prorůstá celou stěnou dělohy a může zasáhnout i okolní orgány (např. močový měchýř).
Do PAS (placenta accreta spectrum) patří: placenta accreta - invaze klků k myometriu bez jeho prorůstání (nejčastější forma), placenta increta - prorůstání klků trofoblastu do myometria, placenta percreta - průnik trofoblastu až k seróze a případně do okolních orgánů.
Míru prorůstání placenty do děložní stěny označujeme termíny placenta accreta, increta a percreta. Při placenta accreta dochází k částečnému prostupu placenty děložní stěnou, při increta prostupuje placenta celou děložní stěnou a při perkretní placentě dochází k přerůstání placenty mimo dělohu do okolních orgánů.
Jak probíhá běžné odloučení placenty
Je nebolestivý a žena často nevnímá, že se něco děje. V této chvíli je již plně zaměstnána děťátkem. Obvykle reaguje až na pokyn asistentky, aby si „znovu přitlačila“ a pomohla jí při vybavení placenty.
Někdy můžete cítit mírné stahy dělohy, které uvolňují placentu od děložní stěny. Je také možné, že je vůbec nepostřehnete. Placenta váží kolem 700 - 800g. Její velikost by měla být úměrná velikosti dítěte.
Placenta je měkká, oválného tvaru (25cm v průměru) a při odchodu z porodních cest se zavine do tvaru tulipánu, takže spousta žen popisuje, že porod placenty byl pro ně jako pohlazení.
Po porodu dítěte nastává třetí doba porodní, během níž se placenta odloučí od děložní stěny a je vypuzena porodními cestami. Pokud se tak nestane, lékaři nabudou podezření, že je nadměrně přirostlá k děloze.
Aktivní a spontánní vedení porodu placenty
Aktivní vedení porodu placenty - po aplikaci MEM (methylergometrinu) trvá porod placenty cca 5 minut. MEM se aplikuje matce nitrožilně již ve II. době porodní, při porodu hlavičky plodu.
Vyvolá mohutný stah dělohy a tím urychlí odloučení placenty od její stěny. Tato látka by měla být bezpečná a neškodná pro matku i plod.
Spontánní vedení porodu placenty - trvá o něco déle, cca 15 minut - 2 hodiny. Bohužel může také dojít ke stavu, kdy se placenta neodloučí sama.
Pokud žena výrazně nekrvácí, většinou se čeká 10-45 minut a poté se placenta vybaví mechanicky - manuálně, tzv. manuální lyze. Přesný postup se řídí stavem rodičky, krvácením a podezřením na hloubku přichycení placenty.
Manuální odstranění placenty
Manuální vyjmutí je zákrok, který se ve většině případů provádí po uspání rodičky. Lékař během něj jednou rukou vnikne přes vagínu k děloze a druhou rukou zase vyvíjí tlak na břicho.
Pomocí těchto hmatů se většinou podaří odloučit placentu, aniž by na děloze zůstaly její zbytky. Manuální lýza je však úspěšná jen tehdy, jde-li o adherentní placentu nebo lehčí stupeň placenty accreta.
Většinou se provádí v krátkodobé celkové narkóze. Provádí ji porodník za asistence anesteziologa a na porodním sále, tam, kde jste rodila.
Pokud je placenta pouze obtížně odlučitelná, může porodník oddělit její okraj od děložní stěny a postupně ji manuálně vybavit. Zároveň sleduje množství krvácení a stav dělohy, protože pokus o násilné odloučení hluboce prorostlé placenty může krvácení výrazně zhoršit.
Co se děje, když manuální lýza není možná
Nicméně jsou i případy, kdy manuální lýzu provést nelze, protože je placenta fixována hlouběji do svaloviny dělohy. Tehdy už nemluvíme o placentě adherens, ale právě o většině forem placenty accreta a o placentě increta nebo percreta.
Pokud není úspěšná manuální lýza, přistupuje se k císařskému řezu, během něhož se placenta musí odstranit chirurgicky přes břišní stěnu. V nejzávažnějších případech, kdy placenta přesahuje celou svalovinu dělohy, je třeba spolu s placentou odebrat i dělohu.
Tomuto zákroku se říká hysterektomie a lékaři k němu určitě nepřistupují rutinně. Přihlížejí například k věku rodičky či počtu narozených dětí, které už má.
U diagnostikované placenta accreta váš lékař s největší pravděpodobností vytvoří plán, který zajistí co nejbezpečnější porod. Těžké případy vyžadují k léčbě chirurgický zákrok.
Nejprve lékař provede císařský řez. Poté může provést hysterektomii. Provádí se proto, aby se zabránilo vážné ztrátě krve, ke které může dojít, pokud celá placenta nebo její část zůstane po porodu připojena k děloze.
Proč se placenta někdy ponechává v děloze
Konzervativní postup u pacientek plánujících další graviditu zahrnuje císařský řez s pokusem o odstranění placenty. Další možností je ponechání placenty in situ po porodu s následným sledováním její vaskularizace na ultrazvuku a hladin hCG, s pozdější hysteroskopickou resekcí reziduální tkáně.
Ženy, které chtějí znovu otěhotnět, mají po porodu možnost podstoupit chirurgický zákrok, který může zachovat jejich plodnost. Zanechává velkou část placenty v děloze. Nese však vysoká rizika a komplikace.
Hysterektomie vám může být doporučena, pokud po zákroku nadále pociťujete vaginální krvácení. Tento postup ztěžuje opětovné otěhotnění. Proto všechny možnosti léčby důkladně prodiskutujte se svým lékařem.
Ponechání placenty in situ není běžným řešením pro každou pacientku. Vyžaduje pečlivé sledování, opakovaná vyšetření a připravenost zasáhnout při krvácení, infekci nebo přetrvávání placentární tkáně.
Revize děložní dutiny a odstranění zbytků placenty
Po manuálním vybavení placenty může v děloze zůstat část placentární tkáně. Pokud žena následně krvácí nebo se děloha správně nezavinujte, může být nutné provést revizi děložní dutiny, tedy takzvané čištění nebo kyretáž.
Většina řešení zahrnuje manuální odstranění placenty v narkóze a/nebo revizní kyretáž; oxytocin se používá pro urychlení třetí doby porodní. Nutné mohou být transfúze krve a v těžkých případech hysterektomie nebo plánovaný císařský řez s připraveným operativním týmem.
Ultrazvuk může malý zbytek placenty přehlédnout a v diskuzi byla zmíněna magnetická rezonance (MR) jako možné doplňkové vyšetření. Metotrexát jako cytostatikum je v diskuzi uveden výjimečně pro gestační trofoblastickou nemoc při perzistenci trofoblastu, nejde o běžný postup po standardní kyretáži.
Riziko silného krvácení
To může vést k vážné ztrátě krve po porodu. Pokud je stav závažný, může vést k nadměrnému krvácení, které může být život ohrožující.
Placenta accreta může způsobit silné vaginální krvácení. Placenta accreta představuje větší riziko závažného vaginálního krvácení (hemoragie) po porodu. Krvácení může způsobit vážný stav, který zabrání krev ze srážení normálně.
Při neodloučení se často provádí manuální oddělení pod narkózou, masivní resuscitace a příprava krevních transfuzí, následně revize děložní dutiny (kyretáž) a kontrolní ultrazvuk.
V případě silného krvácení může být nutná rychlá hysterektomie. Lékaři proto předem připravují anesteziologický tým, krevní rezervy a další odborníky podle rozsahu předpokládaného nálezu.
Proč se nemá za pupečník tahat
Pozor na tah za pupečník - může to být bolestivý manévr pro ženu. Nebezpečí utržení až torze dělohy s následným šokem.
Předčasné přestřižení pupeční šňůry před jejím dotepáním a aktivní tah za pupeční šňůru před spontánním odloučením placenty mohou představovat riziko. Placenta se neodstraňuje násilným tahem, protože pupečník se může přetrhnout a placenta může zůstat v děloze.
Aktivní vedení porodu placenty proto neznamená bezkontrolované tahání za pupečník. O případném řízeném postupu rozhoduje porodník a provádí jej za současné kontroly dělohy a celkového stavu rodičky.
Kontrola po odstranění placenty
Po porodu miminka a placenty provede porodník ještě kontrolu porodních cest, to znamená, že zkontroluje hrdlo děložní, pochvu a zevní rodidla. Pokud došlo k jejich poranění, musí je ošetřit.
Teprve potom se osprchujete za dohledu asistentky, převlečete a uložíte na lůžko kde strávíte ještě 2 hodiny, než budete přeložena na oddělení šestinedělí.
Zůstáváte pod odborným dohledem, protože v tomto období se totiž nejčastěji objevují poporodní komplikace (krvácení, nedostatečné stahování děložní svaloviny, pocity na omdlení). Porodní sál je jednotky intenzivní péče, tím pádem je technicky i personálně vybaven pro řešení těchto krizových situací.
Během této doby kontroluje porodní asistentka vaše fyziologické funkce (krevní tlak, pulz, teplotu), krvácení a zavinování dělohy.
Zavinování dělohy a sledování krvácení
Stahování dělohy kontroluje porodní asistentka pohmatem přes břišní stěnu. Vyšetření je rychlé a bezpečné.
Někdy je potřeba masáží dělohy (přes břišní stěnu) podpořit děložní kontrakci svalstva a tím zmírnit krvácení. To nemusí být příjemné, protože děloha je po porodu citlivá.
Retrakce - zavinování dělohy se sleduje i v průběhu šestinedělí. Děloha se během nějaké doby musí zavinout.
Před odchodem na oddělení šestinedělí se musíte spontánně vymočit, aby asistentka věděla, zda nedošlo ke zhmoždění močového měchýře a trubice mechanickým tlakem během porodu.
Pokud se spontánně nevymočíte, vycévkují vás, aby se zjistilo, zda jsou močové cesty průchodné a močový měchýř se vyprázdnil a nebrání zavinování dělohy.
Jeli vše v pořádku, jste připravená na odchod na šestinedělí. Miminko i manžela byste měla mít celou dobu u sebe!
Anestezie a kojení po manuálním odstranění
Bez problémů byste měla své miminko kojit, protože narkóza je jen krátkodobá a z těla se rychle odbourává. Neznamená tedy pro děťátko při kojení žádné riziko.
Konkrétní postup po anestezii se řídí pokyny anesteziologa a porodníka. Zdravotnický personál současně sleduje krvácení, krevní tlak, pulz, zavinování dělohy a případné známky komplikací.
Jak se přirostlá placenta diagnostikuje před porodem
Přirostlá placenta se během těhotenství obvykle nijak neprojevuje. Nejčastěji ji lékaři odhalí při běžném ultrazvuku. V některých případech však způsobuje vaginální krvácení, když je žena ve třetím trimestru, tj. v 27. až 40. týdnu.
Proto je nezbytné navštívit lékaře, pokud těhotná žena během třetího trimestru zaznamená vaginální krvácení. Kromě toho, pokud těhotná žena zažije silné nebo těžké krvácení doprovázené bolestmi břicha, musí vyhledat pohotovostní péči.
Nejčastěji pomocí ultrazvuku mezi 18. a 24. týdnem těhotenství, někdy doplněným o magnetickou rezonanci. Lékař zhodnotí, zda placenta zasahuje příliš hluboko a podle toho doporučí další kroky.
Diagnostikovat se dá optimálně až ve III. trimestru gravidity - podrobným UZ vyšetřením a potvrzení nálezu je pak magnetickou rezonancí. Diagnostika nadměrně přirostlé placenty je poměrně obtížná.
S určitostí tento stav placenty odhalí jen magnetická rezonance (MR), avšak ta se v těhotenství běžně neprovádí. Lékař však na MR může ženu odeslat, pokud se v předchozím těhotenství přirůstání placenty již vyskytlo.
Ve většině případů se však tato komplikace objeví až při vaginálním porodu. Stupeň prorůstání lze jednoznačně odlišit až při histologickém rozboru odstraněné dělohy s placentou.
Rizikové faktory
Riziko vrostlé placenty se zvyšuje s každým dalším císařským řezem. Šance, že se placenta „přichytí“ nesprávně, se zvyšuje v těchto situacích:
- Předchozí císařský řez nebo jiná operace dělohy
- Placenta previa (nízko položená placenta)
- Vícečetná těhotenství
- Těhotenství ve věku 35+ let
Riziko vzniku přirostlé (adherens) nebo prorostlé (acreta) placenty je u pacientek, které mají za sebou výkony v dutině děložní - revize, císařské řezy, odstranění myomů, polypů a podobně, nebo opakované děložní záněty.
Nejčastěji se však vyšší riziko vzniku nadměrné fixace placenty přisuzuje překonaným operacím v oblasti břicha a na děloze - může jít o kyretáž - revizi děložní dutiny po potratu, nebo o císařský řez. Riziko může souviset také s prodělaným spontánním nebo uměle vyvolaným potratem a překonaným zánětem dělohy.
V podstatě jizvy umožňují placentě hluboce vrůstat do stěny dělohy. Těhotné ženy s placentou previa (placenta leží velmi nízko v děloze a pokrývá celý nebo část děložního čípku) mají vyšší riziko tohoto stavu.
Pokud existuje na děloze jizva z předchozí operace, kterou je nejčastěji císařský řez, ale může se jednat i o jizvu po odstranění myomu, opakovaných kyretážích a podobně, a placenta překrývá tuto jizvu, může dojít k „prorůstání“ placenty do této jizvy.
Jizva na děloze může způsobit ztenčení svaloviny dělohy a prostředí, které není schopné zajistit dostatečné a přirozené ukotvení placenty k zajištění dostatečného cévního zásobení plodu.
Někdy vznikne i bez zjevné příčiny. Četnost těchto potíží je však poměrně vzácná. Nejmírnější stupeň (placenta adherens) se vyskytuje asi 1 případ na 100 porodů.
Placenta previa a jizva po císařském řezu
O diagnóze placenta praevia (centralis) mluvíme tehdy, pokud placenta porodní cesty kompletně překrývá. Do češtiny je možné termín placenta praevia přeložit jako vcestné lůžko, kdy právě slovo vcestné označuje uložení placenty v místě porodních cest, tedy v místech, kde se vede přirozený vaginální porod.
Placenta praevia je vždy důvodem k provedení císařského řezu. Riziko je také největší právě tehdy, pokud se jedná o kombinaci vcestné placenty a stavu po císařském řezu, kdy placenta, která je umístěna nízko v oblasti porodních cest, kompletně překrývá předchozí jizvu na děloze.
Jak se plánuje porod při podezření na placenta accreta
Porod u pacientky s placenta accreta vyžaduje mezioborovou spolupráci a pečlivé plánování s ohledem na reprodukční přání pacientky. Pacientka musí být předem informována o rizicích, včetně možnosti nutnosti provedení hysterektomie.
Porod se u podezření na placenta acreta vede plánovaně císařským řezem a operační tým musí být připraven, v případě silného krvácení, provést odstranění celé dělohy jako život zachraňující výkon.
Takové plánované operace jsou poměrně bezpečné. Horší situace je, když se jedná o náhodný nález, kdy lékaři nejsou na situaci připraveni nebo se stane v malé okresní porodnici.
Pokud byste se rozhodla pro další těhotenství, doporučuji sledování během gravidity a porod v některém z krajských perinatologických center.
Doporučuje se předem informovat porodní oddělení, zajistit dostupnost anesteziologa a krevních rezerv, zvážit plánovaný císařský řez v rizikových případech a domluvit přítomnost zkušeného operatéra a připravený postup pro případ krvácení.
Opakování přirostlé placenty v dalším těhotenství
Pokud již jednou byla placenta takto pevně přirostlá k děloze, je riziko opakování vysoké. Lékaři zmiňovaní v diskuzi i řada respondentek uváděli, že riziko opakování stoupá, ale zároveň existují početné případy, kdy se u dalšího těhotenství přirostlá placenta neobjevila, takže riziko není 100% a zůstává individuální.
Pro správné posouzení situace a doporučení či nedoporučení dalšího těhotenství by bylo nejlepší konzultovat pracoviště, kde jste rodila. Mají k dispozici dokumentaci a ví jak vše probíhalo. Tito lékaři jsou k tomuto rozhodnutí nejkompetentnější.
Pokud bylo, jak uvádíte, není automaticky důvod k řezu, může se však opakovat. Na druhou stranu, neznám vás, po přehodnocení aktuálního stavu dalšího těhotenství může být vše jinak.
Za problém považuji porod. Pokud již jednou byla placenta takto pevně přirostlá k děloze, je riziko opakování vysoké a další těhotenství vyžaduje individuální posouzení ve specializovaném pracovišti.
Možné komplikace
- Silné krvácení během nebo po porodu
- Nutnost odstranění dělohy (hysterektomie)
- Poškození močového měchýře nebo dalších orgánů
- Delší hospitalizace a rekonvalescence
- Předčasné narození
Placenta percreta je extrémně vzácná, ale o to nebezpečnější - v některých případech může prorůst až do střev nebo močového měchýře.
Takto vrostlou placentu do děložní stěny pak při porodu císařským řezem nelze odloučit, dochází k velké krevní ztrátě a v zájmu záchrany života a zdraví rodičky je nutné odstranění celé dělohy i s placentou.
Proč je důležité řešit stav ve specializovaném centru
Život ohrožující případy vyžadují rychlou spolupráci gynekologů, anesteziologů, chirurgů, cévních specialistů, porodních asistentek a dalšího zdravotnického personálu.
Podle Chvátala bývá podobná situace vysoce riziková a mnohdy končí fatálně. Práci personálu pochválil ředitel nemocnice Martin Pavlík.
„Nepřeháním, když řeknu, že díky excelentní souhře multioborového týmu je maminka naživu a těší se doma s rodinou ze zdravého miminka. Upřímně před kolegy smekám za jejich pohotovost, rozhodnost s jediným cílem - zachránit lidský život,“ dodal Pavlík.
I přes velkou ztrátu krve kolem dvou litrů provedli lékaři zákrok rychle. „Bylo to díky excelentní souhře týmu nejen gynekologů, anesteziologů a chirurgů, ale také díky porodním asistentkám, instrumentářkám a anesteziologickým sestrám,“ řekla Veselá.
Příklad těžké placenta percreta
Žena rodila v nemocnici druhé dítě. „Už při prvním porodu měla zásadní komplikaci v podobě vzrostlé placenty, kterou se podařilo zvládnout konzervativně, bez operačního zákroku. Při druhém těhotenství už byla její placenta perkretní, tedy prorostlá skrz, což je život ohrožující komplikace spojená s velkou krevní ztrátou,“ uvedl primář gynekologicko-porodnického oddělení Radek Chvátal.
Podle něj takový případ vyžaduje radikální operační řešení. „Poporodní riziko bylo velmi vysoké, a to především v podobě nezastavitelného krvácení. Jedinou možnou cestou je rychlé a okamžité odstranění dělohy,“ doplnila mluvčí nemocnice Petra Veselá.
Lékaři ze znojemské nemocnice zachránili po porodu matku, která měla prorostlou dělohu, což je život ohrožující stav. Život jí zachránilo radikální řešení v podobě odstranění dělohy a může se těšit ze zdravého chlapečka.
Příklad rozsáhlého prorůstání placenty do jizvy
„Placenta rostla všude, dokonce i do jizvy po císařském řezu z prvního porodu. Byla jak chobotnice, jejíž chapadla prorůstala, kam se jí jen chtělo,“ vzpomíná Jana.
„U pacientky došlo k prorůstání placenty do jizvy po předchozím císařském řezu,“ vysvětluje gynekoložka Petra Hanulíková z Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí.
„Jednalo se o prorůstání placenty celou stěnou dělohy, ale bez přesahu na ostatní orgány,“ doplňuje lékařka.
Jana musela zůstat v porodnici na pozorování a připravovala se nejen na předčasný porod, ale i na náročnou operaci. Operace se musela provést v 31. týdnu těhotenství, lékaři mi museli zavést centrální žilní katetr, aby do mě mohli „pumpovat“ krev.
Vzhledem k tomu, že placenta byla velmi prorostlá, museli dělohu odstranit. Po operaci byla Jana týden na JIP a její dítě se narodilo předčasně.
„Dělohu jsme museli odstranit právě z důvodu prorůstající placenty, v průběhu operace se naštěstí nepotvrdilo prorůstání do okolních orgánů. K dřívějšímu porodu nás vedla závažnost míry prorůstání placenty děložní stěnou a také známky hrozícího předčasného porodu, což mohlo vést k neplánované operaci s obrovskými riziky,“ vysvětluje MUDr. Hanulíková.
Co může žena očekávat po hysterektomii
Hysterektomie je život zachraňující výkon, při kterém se odstraní děloha, často společně s placentou. Po zákroku již žena nemůže znovu otěhotnět.
Vzhledem k tomu, že ženy po hysterektomii nemohou otěhotnět, ujistěte se, že všechna budoucí těhotenství prodiskutujete se svým lékařem, než se rozhodnete pro svůj léčebný plán.
Po rozsáhlém operačním výkonu může být nutná intenzivní péče, krevní náhrady a delší hospitalizace. Délka rekonvalescence závisí na rozsahu krvácení, typu operace a případném postižení okolních orgánů.

Co je důležité vědět před dalším těhotenstvím
Pokud máte za sebou císařský řez, informujte svého gynekologa - vrostlá placenta se častěji objevuje právě u žen po operaci. Nechte si pravidelně provádět ultrazvuková vyšetření a ptejte se na umístění placenty.
Pokud máte podezření na vrostlou placentu nebo jste v rizikové skupině, neváhejte se obrátit na svého gynekologa nebo specializované pracoviště.
Včasná diagnostika a individuální plán porodu mohou být klíčem k bezpečnému průběhu celého těhotenství. Neváhejte se ptát na možnosti porodu a doporučení - plánovaný zákrok v odborném centru je často nejbezpečnější volba.
V případě diagnózy nezůstávejte na vše sama - existují podpůrné skupiny, které vám pomohou celou situaci zvládnout.
Birthing the Placenta
Nejčastější otázky
Jak se pozná, že placenta nejde ven?
V diskusi ženy popisovaly prodlouženou třetí dobu porodní, čekání 20-45 minut nebo i déle, a masivní krvácení. Při neodloučení se často provádí manuální oddělení pod narkózou, příprava krevních transfuzí, následně revize děložní dutiny a kontrolní ultrazvuk.
Provádí se manuální odstranění vždy v celkové anestezii?
Většinou se manuální lýza provádí v krátkodobé celkové narkóze. Konkrétní typ anestezie závisí na naléhavosti situace, zdravotním stavu rodičky a rozhodnutí anesteziologa.
Je po přirostlé placentě vždy nutná hysterektomie?
Ne. Hysterektomie není nutná u každé adherentní placenty ani u každého mírného případu placenta accreta. Je však často doporučena při hlubokém prorůstání, zejména u placenta increta nebo percreta, při nezvladatelném krvácení nebo při vysokém riziku pokusu o oddělení placenty.
Lze po přirostlé placentě zachovat plodnost?
V některých případech lze zvolit konzervativní postup, při kterém se placenta ponechá v děloze a následně se sleduje její ústup. Tento postup může zachovat plodnost, ale nese vysoká rizika a komplikace a vyžaduje dlouhodobé sledování.
Může se přirostlá placenta objevit znovu?
Pokud již jednou byla placenta takto pevně přirostlá k děloze, je riziko opakování vysoké. Riziko však není 100% a zůstává individuální.
Jak se placenta accreta diagnostikuje?
Ultrazvuk obvykle pomáhá diagnostikovat placentu accreta. Pokud ji však ultrazvukový snímek nedokáže diagnostikovat, může být užitečná magnetická rezonance.
Co dělat při krvácení v těhotenství?
Je nezbytné navštívit lékaře, pokud těhotná žena během třetího trimestru zaznamená vaginální krvácení. Pokud těhotná žena zažije silné nebo těžké krvácení doprovázené bolestmi břicha, musí vyhledat pohotovostní péči.
tags: #jak #se #odstranuje #prirostla #placenta