Palmový olej v kojeneckých mlécích: proč se používá a co ukazují odborné poznatky

Palmový olej se do kojenecké výživy přidává především kvůli obsahu kyseliny palmitové, která patří mezi významné mastné kyseliny v mateřském mléce. Jeho použití však může souviset s tužší stolicí, protože se kyselina palmitová z běžného palmového oleje v dětském trávicím systému váže s vápníkem a vytváří nerozpustná vápenatá mýdla.

Evropská společnost dětské gastroenterologie, hepatologie a výživy uvádí, že palmový olej v počáteční kojenecké výživě může vést k tužší stolici, zatímco tuky s kyselinou palmitovou v poloze SN-2, označované jako beta-palmitát, mohou být spojeny s měkčí stolicí. Současně však nebylo prokázáno, že by palmový tuk jako zdroj tuku v počáteční umělé kojenecké výživě poškozoval růst a vývoj dítěte.

Proč se palmový olej do kojeneckého mléka přidává

Složení umělého kojeneckého mléka by se mělo co nejvíce podobat tomu mateřskému. Mateřské mléko se skládá z tuků, bílkovin a sacharidů. Tuky našim nejmenším dodávají víc než polovinu energie potřebné pro jejich vývoj.

V tucích je mnohem víc než jen energie! Mezi tuky patří i esenciální mastné kyseliny (EFA), které napomáhají růstu tkání, přispívají ke zdraví kardiovaskulárního systému a přirozenému vývoji a funkci mozku. Jsou stavebními kameny života a jsou nezbytné pro vývoj mozku a nervové soustavy.

Pal­mový olej v kojenecké výživě používají někteří výrobci kvůli tomu, aby do receptury dostali kyselinu palmitovou. Mateřské mléko obsahuje až 26 % kyseliny palmitové z celkového množství mastných kyselin a tato kyselina pokrývá významnou část tukových zásob kojence.

Kyselina palmitová má v dětské výživě významnou roli, protože je součástí tukové složky mateřského mléka. Nejbohatším přírodním rostlinným zdrojem kyseliny palmitové je právě palmový olej, který jí obsahuje až 60 %.

Proto jsou v kojenecké výživě používány směsi různých olejů, včetně oleje palmového. Ten je pro tyto účely využíván například kvůli obsahu vitamínu E či karotenu. Ty však samozřejmě lze získat i z jiných zdrojů.

Kyselina palmitová není v každém tuku stejná

Kyselina palmitová má odlišnou molekulární strukturu v rostlinných olejích a jinou v mateřském a kravském mléce. Takže ve skutečnosti je to špatná náhražka mléčného tuku.

Způsob, jak se triglyceridy v palmovém oleji a mateřském mléce štěpí v trávicím systému dítěte, je jiný. Kyselina palmitová v palmovém oleji se nevstřebává tak jako kyselina palmitová v mateřském mléce, ale tvoří nerozpustné mýdlo, které se váže s volnými ionty vápníku, a vytváří tak tvrdší stolici.

Naproti tomu děti mohou dobře trávit mléčné tuky savců, protože dětské bříško má lipázové enzymy, které mastné kyseliny tohoto mléka dokážou správně rozložit. To znamená, že mohou získat kyselinu palmitovou, zadržet a absorbovat volný vápník, což vede k měkčí stolici.

Vliv na stolici, vápník a trávení

Některá miminka mohou mít při pití mléka obsahujícího palmový olej tvrdší stolici nebo mohou dostat dokonce zácpu. K tomu dochází, když se kyselina palmitová váže s vápníkem a tvoří nerozpustná mýdla a nestrávené částice ve střevech dítěte.

Tyto vápenaté mýdla mohou u malých dětí způsobit nepříjemnosti včetně zácpy. Palmový olej také znesnadňuje vstřebávání minerálů, jako je vápník, který je potřebný pro růst zdravých kostí a zubů.

Výzkumy ukázaly, že kojenecká mléka obsahující palmový olej mohou bránit vstřebávání některých tuků a důležitých minerálů, například vápníku. U dětí, které pily mléko obsahující palmový olej, vědci zjistili možnost pozdějších problémů, jako je snížená hustota kostí nebo jejich řídnutí.

Výsledky odborného přezkoumání však ukazují, že vliv palmového tuku na konzistenci stolice byl krátkodobý a nelze jej proto považovat za významný. Posoudit jeho vliv na kojeneckou koliku, změny ve fekální mikrobiotě nebo metabolismus tuků nelze kvůli omezenému počtu studií a nedostatečně podloženým výsledkům.

S jistotou lze říci, že na růst a vývoj dítěte palmový tuk vliv nemá. Vzhledem k absenci důkazů nebyla škodlivost palmového oleje jako zdroje tuku v počáteční umělé mléčné kojenecké výživě prokázána.

Co ukázaly odborné studie

Evropská společnost dětské gastroenterologie, hepatologie a výživy (ESPGHAN) přezkoumala vliv palmového oleje a beta-palmitátu na zdraví novorozenců a kojenců. Posuzovány byly výstupy z 12 relevantních studií s užitím palmového oleje a z 21 studií s použitím SN-2-palmitátu registrovaných v databázích PubMed a Cochrane.

Výsledkem bylo zjištění, že užití palmového oleje v kojenecké výživě může vést k tužší konzistenci stolice a naopak použití SN-2-palmitátu může být asociováno s měkčí stolicí. Současně nebyly potvrzeny dostatečné důkazy o negativním vlivu palmového oleje na růst nebo vývoj dítěte.

Samotná tužší stolice proto automaticky neznamená alergii na mléčné bílkoviny. Břišní potíže, změny stolice nebo neklid mohou mít více příčin a při výrazných či přetrvávajících obtížích je vhodné obrátit se na pediatra.

Procesní kontaminanty při rafinaci olejů

Při zpracování rostlinných olejů za vyšších teplot mohou vznikat látky označované jako procesní kontaminanty. Patří mezi ně 3-MCPD, tedy 3-monochlorpropan-1,2-diol, a glycidylestery mastných kyselin, označované zkratkou GE.

Tyto látky lze najít v řadě různých typů rostlinných olejů, ale v nejvyšších koncentracích byly prokázány při zpracování palmového oleje. Výzkumy ukázaly, že při rafinaci rostlinných olejů, jako je i palmový, mohou vznikat glycidylestery mastných kyselin a 3-MCPD.

Glycidylestery jsou podle studií na zvířatech genotoxické a karcinogenní. Genotoxický znamená, že může poškodit DNA a způsobit mutace, zatímco karcinogenní znamená, že může vést k rakovině.

3-MCPD může způsobit poškození ledvin. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny konstatovala, že existuje dostatek důkazů z pokusů na zvířatech o rakovinotvornosti 3-MCPD, a zařadila ho proto do skupiny 2B mezi možné karcinogeny pro člověka.

Co ukázaly testy kojenecké a batolecí výživy

Značnou pozornost vyvolaly testy sušeného kojeneckého mléka, které v roce 2016 zveřejnila italská spotřebitelská organizace Altroconsumo. Analýzy se tehdy zaměřily na obsah 3-MCPD a glycidylesterů mastných kyselin.

Italský spotřebitelský test prokázal 3-MCPD ve všech 13 testovaných vzorcích dětské výživy a GE ve dvou. V případě 10 testovaných dětských mlék by podle spotřebitelské organizace došlo k překročení hodnoty doporučené dávky těchto látek.

Organizace Altroconsumo tehdy vyzvala výrobce dětské výživy, aby upustili od používání palmového oleje, protože při jeho rafinaci kontaminanty vznikají ve větším množství než v případě jiných tuků. Zároveň upozornila, že celoevropská legislativa doposud ošetřuje výživové hodnoty dětských výživ, nikoli však obsah těchto látek, které patří mezi podezřelé karcinogeny.

V říjnu 2017 zveřejnil testy sušené batolecí výživy na českém trhu spotřebitelský časopis dTest. Součástí hodnocení 13 výrobků byl i obsah 3-MCPD, který se významně lišil.

Zatímco dvě batolecí výživy obsahovaly jen zanedbatelné množství 3-MCPD a získaly hodnocení „velmi dobře“, sedm bylo hodnoceno „uspokojivě“ a dvě získaly známku „dostatečně“. Poslední dva výrobky podle propočtu dTestu překročily přijatelnou denní dávku stanovenou EFSA.

Přijatelný denní příjem 3-MCPD

Otázkami nebezpečnosti 3-MCPD se zabýval panel odborníků Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA). V roce 2016 na základě dosavadního vědeckého poznání stanovil přijatelný denní příjem 3-MCPD na 0,8 mikrogramu na kilogram tělesné hmotnosti za den.

Na základě dostupných informací o obsahu této látky v evropských potravinách odborníci konstatovali, že u některých skupin obyvatel dochází k překračování dávky, kterou považují za přijatelnou. Jedná se hlavně o kojence, batolata a děti ve věku mezi jedním a deseti lety.

Hlavně u malých dětí, které by dostávaly výhradně průmyslově vyráběnou batolecí výživu, by přijatelná dávka mohla být překročena i více než trojnásobně. Kromě batolecí výživy byly vysoké koncentrace 3-MCPD nalezeny také v rafinovaných rostlinných olejích, hlavně v palmovém, v margarínech, sušenkách, smažených bramborových lupíncích a dalších pekařských výrobcích.

Účinek palmového oleje není totéž co účinek všech kojeneckých mlék

U kojenecké výživy je důležité rozlišovat mezi samotným palmovým olejem, jeho množstvím, způsobem zpracování a celkovou recepturou výrobku. Problém může souviset zejména s výrobky, ve kterých je palmového oleje vysoký podíl, nebo s produkty obsahujícími procesní kontaminanty vzniklé při rafinaci.

Samotná přítomnost palmového oleje proto neumožňuje automaticky předpovědět, jak bude konkrétní mléko dítě snášet. Rozdíly mohou být v zastoupení jednotlivých tuků, v podobě kyseliny palmitové, v technologii výroby i v celkovém složení.

Stejně tak nelze každou zácpu nebo bolest břicha připsat pouze palmovému oleji. Pokud má dítě opakovaně tvrdou stolici, krev ve stolici, výrazné bolesti, zvracení, neprospívá nebo má jiné znepokojivé příznaky, je třeba zdravotní stav řešit s pediatrem.

Výživové hledisko: záleží na celém složení

Vysoká konzumace palmového oleje může škodit, na druhou stranu palmový olej v jídelníčku nemusí nutně znamenat problém. Záleží na tom, jaký tuk nahrazuje, jaký je celkový obsah nasycených mastných kyselin ve stravě a jak vypadá celkové složení jídelníčku.

Problematická může být jeho nadměrná konzumace, zejména s ohledem na příjem nasycených mastných kyselin, které by měly tvořit maximálně třetinu všech přijatých tuků. Určité množství nasycených mastných kyselin však přijímáme i v dalších potravinách, které jsou jejich přirozeným zdrojem, například v mase, mléce a mléčných výrobcích.

Je třeba si uvědomit, že kokosový olej je ještě bohatším zdrojem nasycených mastných kyselin, protože jich obsahuje 90 %, zatímco palmový olej jich obsahuje 50 %. Z výživového hlediska proto není kokosový olej automaticky lepší náhradou.

V některých případech může být použití palmového oleje z výživového hlediska výhodné, například když ve výrobcích nahradí částečně ztužený tuk bohatý na trans-nenasycené mastné kyseliny. Posouzení konkrétního výrobku proto vyžaduje sledovat nejen druh oleje, ale také celkový obsah nasycených mastných kyselin v tabulce nutričních hodnot.

Poměr omega-6 a omega-3 mastných kyselin

V souvislosti s vyšší konzumací palmového oleje se mluví také o problematice n-6 (omega-6) a n-3 (omega-3) nenasycených mastných kyselin. Pokud jíme více palmového oleje, stoupá podíl nejen nasycených mastných kyselin v jídelníčku, ale také n-6 mastných kyselin, které jsou zdravé.

Je však potřeba jejich příjem doplnit vyšším příjmem zdrojů n-3 mastných kyselin. Mastné kyseliny n-3 bohužel mnoha dětem i dospělým chybí. Jejich zdrojem jsou zejména ryby, některé rostlinné tuky a oleje, některé ořechy a semínka.

V kojenecké výživě se používají také zdroje DHA. Některé receptury využívají rybí tuk, jiné jako zdroj DHA mořské řasy. Při hodnocení vhodnosti mléka je proto třeba posuzovat celou tukovou směs, nikoli pouze jednu složku.

Proč někteří výrobci palmový olej stále používají

Palmový olej je technologicky velmi výhodný a zároveň velmi dostupný, pokud jde o množství i cenu, proto si ho výrobci oblíbili. V některých recepturách se používá také proto, že umožňuje zvýšit množství kyseliny palmitové v tukové směsi.

Podle některých výrobců je palmový olej nejvhodnějším rostlinným zdrojem kyseliny palmitové, protože žádný jiný přírodní rostlinný zdroj neposkytuje její dostatečné množství podle vzoru mateřského mléka. Jiní výrobci naopak používají kombinaci plnotučného mléka a slunečnicových či řepkových olejů.

Volba oleje tedy závisí na celkové receptuře a na tom, jakou funkci má konkrétní tuk ve výrobku plnit. Cena je jedním z důvodů používání palmového oleje, ale sama o sobě nevysvětluje všechny rozdíly mezi jednotlivými kojeneckými mléky.

Ekologické dopady palmového oleje

Palmový olej se lisuje z plodů tropické palmy olejné, která pochází ze západní Afriky, ale dnes se pěstuje v celém tropickém vlhkém pásmu, nejvíce v Indonésii a Malajsii. Tyto palmy se pěstují na rozsáhlých plantážích.

Současný způsob pěstování palem ničí deštné pralesy a bere životní prostor zvířatům, která v nich žijí. Typickým příkladem jsou orangutani. Produkce palmového oleje je hlavním faktorem, který stojí za odlesňováním a změnou klimatu.

Ekologové kritizují ničení pralesů, protože při neudržitelném získávání oleje dochází k plošnému vypalování tropických pralesů a následnému vysazování palem s cílem produkce a prodeje palmového oleje. Palmové plantáže jsou často monokultury s omezenou biologickou rozmanitostí.

Výroba palmového oleje však vyžaduje menší rozlohu než výroba některých jiných olejů. Pokud se výrazně omezí pěstování určité plodiny, může ji nahradit jiná plodina, což může vést k její následné nadměrné produkci.

Je certifikovaný nebo bio palmový olej lepší?

Certifikovaný palmový olej v současné podobě není zárukou toho, že byl vyroben v souladu s ochranou přírody. Pravidla sice existují, nicméně velmi často nejsou dodržována a ti, kteří kácí pralesy, nejsou potrestáni.

U palmového oleje proto záleží na původu, způsobu pěstování, kontrole dodavatelského řetězce a technologii zpracování. Samotné označení certifikovaný nebo bio je třeba vnímat v kontextu konkrétních pravidel a dohledatelnosti původu.

Některé ekologické farmy pěstují olejové palmy výhradně na půdě, která byla zemědělsky využívána již dříve, takže nedochází ke kácení deštných pralesů. Při ekologickém pěstování olejových palem není povoleno používání synteticky vyráběných hnojiv ani herbicidů.

Pod palmami může být ponechána přirozená vegetace, která chrání půdu před erozí a omezuje odpařování vody. Ekologické zemědělství tak může vytvářet mezi palmami přirozené prostředí podporující větší rozmanitost rostlinných i živočišných druhů.

Rafinace a vznik kontaminantů

Riziko vzniku procesních kontaminantů souvisí se zpracováním oleje při vyšších teplotách. Při zpracování palmového oleje se proto sleduje způsob čištění, teplota, délka rafinace a kontrola kvality.

Někteří výrobci uvádějí, že olej lisují přímo z dužiny ovoce, nikoli z jader nebo vlákniny, a že se ovoce zpracovává ještě v den sklizně. Při zpracování se mohou používat nižší teploty a delší rafinace, což má příznivý vliv na kvalitu a snížení rizika vzniku kontaminantů.

Procesní kontaminanty se však netýkají výhradně palmového oleje. 3-MCPD může vznikat také při hydrolýze bílkovin, například sójových, za pomoci chlorovaných látek, a byl nalezen také v některých papírových výrobcích, které přicházejí do styku s potravinami.

Jak palmový olej poznat na etiketě

Od roku 2014 mají výrobci v České republice povinnost uvádět na obalu druh rostlinného tuku. Dříve se v surovinovém složení často uvádělo pouze „rostlinný olej“ nebo „rostlinný tuk“.

V potravinách by měl být palmový olej označen jako „palmový olej“ nebo „palmový tuk“. U kojenecké výživy by mělo být uvedeno „palmový olej“ nebo „palmový tuk“, pokud ho výrobek obsahuje.

Na starších obalech se lze setkat také s označením „rostlinný olej“ nebo „rostlinný tuk“. U balených potravin je však konkrétní typ použitého oleje povinné značit.

U nebaleného pečiva musí být informace o složení k dispozici v prodejně. Palmový olej se může nacházet například v bílém tukovém pečivu, sladkém pečivu s polevou nebo náplní, croissantech či balených pekárenských výrobcích.

Na co se zaměřit při výběru kojenecké výživy

• Ověřte, zda je ve složení uveden palmový olej nebo palmový tuk.
• Pokud je uvedeno pouze „rostlinný olej“ nebo „rostlinný tuk“, hledejte přesnější informace na aktuálním obalu nebo u výrobce.
• Porovnejte celkové množství nasycených mastných kyselin v nutriční tabulce.
• Všímejte si, zda receptura obsahuje pouze palmový olej, nebo také jiné zdroje tuku.
• Rozlišujte mezi běžným palmovým olejem, beta-palmitátem a mléčným tukem, protože jejich trávení může probíhat odlišně.
• Při potížích dítěte neměňte výživu pouze na základě jediné informace bez konzultace s pediatrem.
• U přetrvávající zácpy, výrazných bolestí břicha, zvracení, krve ve stolici nebo neprospívání vyhledejte lékaře.

Pokud pomineme ekologii, samotné přítomnosti palmového oleje ve složení výrobků se nemusíme automaticky bát. V případě použití minimálního množství palmového oleje z technologických důvodů může mít výrobek ve výsledku příznivě nízký obsah nasycených mastných kyselin.

Na druhou stranu je z hlediska výživy důležité sledovat nejen přítomnost oleje, ale také jeho množství, způsob zpracování a celkovou skladbu tuků. Neexistuje proto jednoduché pravidlo, podle kterého by bylo možné bez znalosti celé receptury označit každé kojenecké mléko s palmovým olejem za škodlivé nebo každé mléko bez něj za automaticky vhodnější.

Alternativy k palmovému oleji

Někteří výrobci palmový olej nahrazují jinými tuky nebo používají směsi, jejichž součástí je plnotučné mléko, slunečnicový olej, řepkový olej či jiné zdroje mastných kyselin. Tyto receptury se snaží zajistit potřebnou energii, esenciální mastné kyseliny a další živiny bez použití palmového oleje.

Jako zdroj DHA mohou některé receptury používat mořské řasy. Taková varianta může být vhodná pro vegetariány, pokud tomu odpovídá celé složení výrobku.

Kokosový olej má podobné složení jako olej palmový, proto jeho nadměrná spotřeba může mít podobná zdravotní rizika jako nadměrná spotřeba palmového oleje. Z hlediska životního prostředí má jeho produkce obvykle menší dopady než produkce palmového oleje, ale stále jde o exotický olej, který se přepravuje na velké vzdálenosti.

Vhodnější alternativou proto nemusí být automaticky kokosový olej. Při porovnávání receptur je třeba hodnotit celkový profil tuků, jejich původ a způsob zpracování.

Význam kojení a používání umělé výživy

Kojení je nejlepší způsob, jak vyživovat dítě. Umělá kojenecká výživa by měla být používána na doporučení lékaře nebo osoby kvalifikované v oblasti výživy, farmacie nebo péče o matku a dítě.

Pokračovací mléko je určeno pro děti starší šesti měsíců a mělo by být používáno jako součást smíšené stravy. Volbu počáteční nebo pokračovací výživy je vhodné přizpůsobit věku dítěte, jeho zdravotnímu stavu a doporučení pediatra.

Přítomnost palmového oleje ve složení sama o sobě není důvodem k ukončení nebo změně výživy bez odborné konzultace. Pokud však rodiče chtějí palmový olej omezit, mohou porovnat etikety dostupných výrobků a vybrat recepturu, která používá jiné zdroje tuků.

tags: #palmovy #olej #kojenecka #mleka