Domácí porod nelze označit ani za obecně bezpečný, ani za obecně nebezpečný: dostupné studie ukazují u nízkorizikových rodiček v některých vyspělých zemích srovnatelnou úmrtnost s porody v nemocnici, zároveň však mohou během porodu náhle vzniknout komplikace vyžadující okamžitou nemocniční péči. V České republice navíc chybí obdobně rozsáhlá studie a podmínky analyzovaných zemí nelze bez dalšího přenést do tuzemského prostředí.
Rozhodnutí proto závisí na zdravotním stavu ženy a dítěte, organizaci péče, dostupnosti rychlého transportu a na tom, zda je porod veden odborně. Neasistovaný domácí porod je výrazně odlišná situace od plánovaného porodu za přítomnosti porodní asistentky a s předem připraveným postupem pro převoz do porodnice.
Co ukazují výzkumy o bezpečnosti domácích porodů
Vědci z kanadské McMaster University studovali rozsáhlý vzorek výzkumů o půl milionu porodů doma a půl milionu v nemocnicích. Dospěli na jeho základě k závěru, že ve vyspělých zemích jsou domácí porody stejně bezpečné jako ty ve zdravotnickém zařízení. Studie vycházela z dat USA, Velké Británie, Nizozemska či Švédska.
Experti v článku, který vyšel v odborném žurnálu EClinicalMedicine z rodiny prestižních časopisů Lancet, uvádějí, že nenašli zvýšenou pravděpodobnost pro úmrtí dětí spojené s porodem. Byla stejná u žen, které rodily doma i v nemocnici, pokud se jednalo rodičky s nízkým rizikem.
„Mnoho žen v bohatých vyspělých zemích si vybírá domácí porod, ale stále přetrvávají obavy o jejich bezpečnost,“ uvedla Eileen Huttonová, emeritní profesorka gynekologie, která výzkum vedla. „Tato práce jasně ukazuje, že riziko není odlišné, ať už se jedná o prostředí domácí, nebo nemocniční.“
Jak byla studie provedena
Vědci v této studii zkoumali bezpečnost obou míst na základě rizika úmrtí v době porodu a v době do čtyř týdnů po něm. Statisticky ani klinicky významné rozdíly se nenašly.
Jedná se první systematický výzkum tohoto tématu a meta-analýzu dříve publikovaných odborných článků, které vyšly v kvalitní odborné literatuře. Vyšel ze 21 prací vydaných od roku 1990 až do současnosti.
Zkoumaly stav ve Švédsku, Anglii, Nizozemsku, Japonsku, Austrálii, Kanadě, Spojených státech a na Novém Zélandu. Díky těmto rozsáhlým datům mohli vědci srovnat údaje o přibližně půl milionu porodů, jež proběhly doma, s podobně velkým vzorkem porodů v nemocnicích ve výše uvedených osmi zemích.
„Náš výzkum poskytuje spoustu důležitých informací jak samotným ženám a jejich rodinám, tak i odborným autoritám, poskytovatelům zdravotní péče i politikům,“ uvedla Huttonová.
Proč výsledky nelze jednoduše vztáhnout na Českou republiku
Česká republika v tomto výzkumu zahrnutá nebyla, není možné tedy podle jeho výsledků posuzovat rizikovost domácích porodů v tuzemsku. Obdobně rozsáhlá studie pro Česko zatím neexistuje.
Obecně zůstává problémem, že výsledky se velmi liší u zemí podle jejich geografických podmínek. Rovinaté státy s vysokou hustotou zalidnění a vynikajícím systémem silnic (jako je Nizozemsko) budou mít výsledky vždy lepší než relativně hornaté země s mnoha izolovanými oblastmi.
Státy, které výše popsaná studie analyzovala, patří k těm ideálním, co se týká podmínek pro domácí porody.
Jiné práce, které vyšly nedávno, ale varují, že domácí porody mohou být rizikové - například podle výzkumu izraelských vědců jsou domácí porody až třikrát rizikovější než ty v nemocnicích. Také tento výzkum probíhal na rozsáhlém vzorku asi 250 tisíc rodiček, ale týkal se pouze Izraele.
Největší zdravotní rizika domácího porodu
Hlavním důvodem, proč jsou lidé proti, je ve většině případů strach z nepředvídaných komplikací, které se během domácího porodu mohou stát, no a protože v pohodlí domova většinou nemáme v šuplíku potřebné profesionální lékařské vybavení, a v podstatě s ním ani sami nevíme zacházet, může být komplikace ohrožením života matky nebo dítěte.
Také podle přednosty gynekologicko-porodnického oddělení jihlavské nemocnice Aleše Roztočila patří fyziologický porod do rukou porodní asistentky a rizikový do rukou lékaře - ten ale musí vždy být v dosahu, což u domácích porodů není možné.
Roztočil také odmítá tvrzení Paškové o existenci průkazných vědeckých studií. Upozorňuje na to, že ať už je žena sebezdravější, mohou při porodu nastat komplikace: „Je to nepředvídaná hypoxie plodu a poporodní krvácení. To může nastat kdykoli.“
Porodní asistentka hypoxii plodu nevyřeší - to se řeší klešťovým porodem nebo císařským řezem. Život ohrožující krvácení může postihnout kteroukoli ženu a asistentka někde v bytě by ho asi těžko zvládala. Na to je třeba nemocnice.
Tyto parametry reflektuje také postoj České lékařské společnosti J.E. Purkyně a České asociace sester k domácím porodům v našem prostředí: „I u původně zcela fyziologického porodu zcela zdravé ženy mohou náhle nastat závažné pro matku a/nebo dítě zdraví nebo dokonce život ohrožující komplikace.
Nejčastější se tak stává v případě akutní hypoxie/asfyxie plodu, respektive novorozence a život ohrožující krvácení matky. V České republice, z hlediska geografických a klimatických podmínek, není možné zajistit pro tyto případy rychlý a nekomplikovaný transport z domácího prostředí do porodnického zařízení.“
Proč některé ženy domácí porod volí
Mnoho žen vyhledává domácí porody proto, že mají traumatickou zkušenost z předchozích porodů. Ministerstvo zdravotnictví neustále argumentuje bezpečností rodiček a dětí, ale neasistovaný domácí porod je daleko nebezpečnější než asistovaný.
Ženy podle něj dávají přednost domácím porodům ze strachu z toho, co už v porodnici zažily, nebo mohou zažít. „Ženám už nevyhovuje příkaznické porodnictví a doporučené postupy. Pokud budeme respektovat přání rodiček, které jsou v souladu s naším zákonodárstvím, tak nebudou vyhledávat domácí porody,“ tvrdí.
Domácí prostředí je naproti tomu něco, co je nám velmi dobře známé. Je to naše působiště, je to náš úkryt, naše místo, kde všechno známe a kde se proto cítíme bezpečně. Toto je jeden z hlavních důvodů, proč se ženy rozhodují rodit doma.
Těhotné ženy se rozhodují pro domáci porod i proto, že se během první doby porodní můžou neomezeně pohybovat po svém bytě/domě, uložit se do polohy, jaká jim během kontrakcí vyhovuje a na místě, kde chtějí. Mají na sobě své vlastní oblečení a ne nemocniční plášť, jaký by dostaly v porodnici.
Můžou si pomáhat gymnastickým míčem v ložnici, opřít se o kuchyňskou linku, nebo se uklidňovat hlazením jejich chápajícího pejska :-) Porod doma spadá pod jednu z oblastí tzv. přirozeného mateřství.
Tím, že se děťátko narodí doma v matce známém prostředí, za přítomnosti otce a případně i pár dalších nejbližších členů rodiny, které si maminka vybere, přičemž se do procesu porodu nezasahuje žádnou "umělou zdravotnickou záležitostí"(jako třeba léky, infuze. ), je to opravdu v největším souladu s přírodou.
Možné výhody pro matku a dítě
V takovém bezpečném prostředí probíhá porod v drtivé většině případů pro maminku i děťátko optimálně. Přestože se žena cítí doma maximálně bezpečně, přece jen je spokojenější, když má u sebe během porodu dalšího člověka, který jí asistuje, povzbuzuje ji a pomáhá jí.
Domácí porod přináší výhody i pro samotného novorozence. Pro dítě, které přichází na svět doma, je takový porod jistotou, že svět je bezpečné místo a že dítě je milované.
Dítě se od úplného začátku svého života jakoby pozitivně "naprogramuje" a má možnost stoprocentní vazby se svou maminkou. Nikdo ho od ní nebere pryč.
Asistovaný a neasistovaný domácí porod
Většina domácích porodů probíhá asistovaně. Asistovaný porod znamená, že ženě během porodu asistuje odborně vyškolený a zkušený zdravotník - porodní asistent nebo porodní asistentka.
Jejich úkolem je dohlížet na průběh porodu a zvážit, v jakém případě je třeba jít do nemocnice. Pokud se žena rozhodne rodit doma, je dobré dohodnout si v dostatečném časovém předstihu služby porodního asistenta.
„Mnoho žen je navíc rozhodnutých rodit doma, ať už s asistentkou, nebo bez ní,“ podotýká právnička, jejíž kolegyně potrestanou porodní asistentku zastupuje. Zahraniční zkušenosti ukazují, že je dostačující, aby porodní asistentka byla u porodu sama bez lékaře.
Ostatně je to vysokoškolsky vzdělaná odbornice na vedení fyziologického porodu. „Myslím, že i porod v porodnici by měla vést porodní asistentka, protože ona je odbornice na fyziologický porod, zatímco lékař je odborník na patologie.
Její kompetence by měly být zachovány v rozsahu, jaký jí dává evropské právo, včetně vyhodnocení stavu, kdy se porod stává rizikovým,“ dodává Pašková.
Příprava na domácí porod
Porod doma je vhodný pro ty ženy, u kterých těhotenství probíhá normálně a bez komplikací. Žena si musí opravdu důvěřovat, mít stoprocentní důvěru ve své tělo, ve své miminko a v celý proces porodu.
Nastávající maminka musí intuitivně cítit, že rodit ví a dokáže a že dítě se dokáže narodit. Ženská intuice umí být silná, proto je třeba ji poslouchat.
Na domácí porod je třeba připravit se. Nejen psychicky, ale zejména pořídit vše, co budeme během porodu potřebovat.
Většinu nezbytných věcí s sebou přinese porodní asistentka, řeč je zejména o sterilních rukavicích, materiálu na šití, dezinfekčním roztoku, svorce na pupečník, gynekologických zrcadlech a dalších nástrojích.
Samotná rodička by měla připravit následující: bavlněné ručníky a prostěradla, fólie na přikrytí postele (nebo na ochranu podlahy), deka pro děťátko, plenky, ohřívač, vhodná nádoba na placentu, odpadkové pytle, porodnické vložky, dětské kapky na ošetření oček novorozence.
Samozřejmostí je také zabalena taška do porodnice, kdyby se stalo, že nastanou komplikace a bude nezbytné rychle se přesunout do porodnice.
Jak může asistovaný domácí porod probíhat
Jak jsme zmínili, ve většině případů se u nás vČeské republice uskutečňuje domácí porod za asistence porodní asistentky. Rodička si vybere konkrétní asistentku a setká se s ní několikrát před termínem porodu, aby se dohodly na všem potřebném.
Seznámí se, rodička asistentce poskytne informace o průběhu svého těhotenství, nezamlčí nic podstatného. Porodní asistentka rodičku před porodem navštíví v jejím domácím prostředí, aby zhodnotila, zda je toto prostředí vůbec na domácí porod vhodné.
V období přibližně dvou týdnů před termínem porodu je porodní asistentka neustále v pohotovosti na telefonu, kdyby žena začala rodit. Když se už porod začne, asistentka je neustále při nastávající mamince.
V domácím prostředí rodičce nejsou podávány léky proti bolesti. Porodní asistentka pomáhá ženě nalézt vhodnou polohu během první doby porodní, kontroluje krevní tlak, také srdeční ozvy plodu a otevírání porodních cest.
Na zvládnutí kontrakcí se velmi osvědčily Rebozo techniky. Domácí porod se může provádět na posteli, ale většina žen zvolí raději porod do vody ve vaně.
Porodní asistentka následně v druhé době porodní asistuje při samotném porodu, kdy děťátko přichází na svět, pomáhá mu vyjít z porodních cest. Kontroluje stav maminky i miminka, poranění maminky ošetří.
Když se děťátko narodí, ihned je přiloženo na hruď maminky, čímž se navazuje nezbytný první kontakt, tak velmi prospěšný pro ženu i pro dítě. Porodní asistentka pomáhá při sestupu placenty a následně je ještě dvě hodiny po porodu s maminkou a miminkem, aby kontrolovala jejich stav.
Pokud vše proběhlo v pořádku a bez komplikací, porodní asistentka pomůže mamince i s kojením.
Kdy je bezpečnější porod v porodnici
Jsou manželské páry, které se rozhodnou přivést děťátko na svět bez pomoci odborníka, což je samozřejmě možné - pokud jsou vyloučeny jakékoli zdravotní komplikace.
Například pokud má žena cukrovku, nízký nebo naopak vysoký krevní tlak, užívá léky na ředění krve nebo na srdce a podobně, tehdy bude pro ni bezpečnější rodit v porodnici nebo doma za přítomnosti odborného zdravotního asistenta.
Porod v porodnici může probíhat dvěma způsoby: buď žena přivede dítě na svět přirozeně, nebo se provede sekce (císařský řez). Přirozený porod je pro ženu nejlepší, vždyť i v jeho názvu je slovíčko přirozený.
Ale někdy se stane, že dojde k určitým komplikacím během přirozeného porodu, v důsledku kterých je třeba udělat sekci. Jde zejména o případy, kdy je děťátko v nevhodné poloze nebo porod nepostupuje.
Jaké akutní zásahy umožňuje nemocnice
Porod začíná první porodní dobou odtokem plodové vody a následně stahy dělohy, které z nepravidelných přecházejí do pravidelných. Stahy dělohy pomáhají krčku otevřít se. Krček se postupně rozšiřuje natolik, aby jím prošla hlavička děťátka.
Po skončení každé jedné kontrakce se neustále sledují ozvy plodu, případně se soustavně monitoruje srdíčko plodu a intenzita kontrakcí. Lékař dělá přibližně každé 2 až 3 hodiny gynekologické vyšetření, kontroluje nález a také vzhled plodové vody, zda se v ní nenachází krev.
Když už je žena otevřená na 10 cm, nastává druhá etapa přirozeného porodu. Žena cítí potřebu tlačit a řídí se instrukcemi zdravotního personálu.
Dochází k napínání hráze, kdyby hrozilo její protržení, porodník ji po místním znecitlivění nastřihne. Po hlavičce se z těla matky dostávají ven plece a celé tělo.
Lékař následně podváže pupečník, případně se do tohoto procesu může zapojit i manžel, který přestřihne pupeční šňůru. Děťátko uloží na bříško jeho maminky.
Po narození dítěte se v těle matky ještě nachází placenta. Ta se z dělohy dostane z těla matky ven právě během třetí etapy porodní, což trvá zhruba do 10 minut.
Císařský řez a další nemocniční možnosti
Císařský řez (sekce) lze předem i naplánovat. Rodička si s lékaři určí termín a v den "D" se dostaví do porodnice na plánovanou sekci.
Během císařského řezu je rodička při vědomí, dostane spinální anestézii na znecitlivění dolní části těla. Je proto možné přiložit dítě na maminku i po sekci, aby navázalo první kontakt.
Sekce je nezbytná pokud:
- je matka diabetička
- matka má vrozenou srdeční vadu
- matka má vážnější onemocnění očí
- v minulosti již rodila císařským řezem (ne vždy je toto důvod na nutnou sekci, každá žena je individuální a o způsobu porodu v takových případech rozhoduje lékař)
- se dítě nachází v příčné poloze
- se dítě nachází v poloze koncem pánevním (poloha KP), tedy je otočené hlavičkou nahoru a ne dolů
- dojde k nepříznivé poloze dvojčat
- je plod příliš velký
- jde o chlapce (v některých případech)
- jde o předčasný porod nebo naopak přenášení
Sekce má i nevýhody, protože anestezie se zavádí vpichem do páteře (zjednodušeně řečeno), žena se nesmí několik hodin hýbat, zvedat hlavu a podobně - nezbytná opatření vám specifikuje lékař.
Snad největší výhodou císařského řezu je, že díky němu může žena porodit zdravé dítě v případě, že přirozený porod by pro dítě i matku představoval obrovskou zátěž a velké riziko.
Role porodní asistentky a duly
Také podle přednosty gynekologicko-porodnického oddělení jihlavské nemocnice Aleše Roztočila patří fyziologický porod do rukou porodní asistentky a rizikový do rukou lékaře - ten ale musí vždy být v dosahu, což u domácích porodů není možné.
„Myslím, že i porod v porodnici by měla vést porodní asistentka, protože ona je odbornice na fyziologický porod, zatímco lékař je odborník na patologie.“
Při domácích porodech může být k dispozici rodičce takzvaná dula. Ta ovšem není definována jako zdravotnický pracovník a nemůže v plné výši nahrazovat porodní asistentky v návaznosti na poskytovatele zdravotních služeb.
Dula má totiž jen roli psychické a případně fyzické pomoci budoucí matce, a to jak v domácích podmínkách, tak v podmínkách zdravotnického zařízení.
Dula může provázet matku před a během porodu, po něm může krátkodobě nahradit případného nepřítomného (nefungujícího nebo neexistujícího) biologického otce, aby budoucí matka měla pocit, že má v někom bezprostřední psychickou a fyzickou oporu.
I dula pak může nést trestně právní odpovědnost, pokud překročí své kompetence a začne aktivně, „odborně“, zasahovat do právě probíhajícího domácího porodu.
Právní situace v České republice
Více otázek, než odpovědí je u právního institutu domácího porodu. A nejnovější rozhodnutí Nejvyššího soudu do toho nevzneslo vůbec jasno. Mnohé otázky zůstávají.
Domácí porody nejsou definovanou klasickou zdravotní službou. Tou je až vedení fyziologického porodu za přítomnosti porodní asistentky v prostorách poskytovatele zdravotních služeb.
Takže na jedné straně v českém právním řádu nejsou domácí porody nikterak zakázány, jsou tedy legální, na straně druhé zákonodárce ve svých souborných novelizovaných právních předpisech z roku 2012 domácí porody do legislativy nezahrnul.
Ústavní soud ČR se už vyjadřoval k situaci, zdali budoucí matka má právo si sama zvolit formu domácího porodu pro své dítě. Konstatoval, že porod představuje jedinečný a choulostivý okamžik v životě žen a otázka výběru místa a okolnosti porodu spadá pod ochranu jejich tělesné a duševní nedotknutelnosti, osobní autonomie a souvisejících reprodukčních práv.
Nález Ústavního soudu a pomoc porodní asistentky
Ústavní soud se poprvé zabýval otázkou, zda porodní asistentky mohou vést tzv. domácí porody. Dosavadní rozhodovací praxe se shodla na tom, že domácí porody nejsou právními předpisy zakázány.
Porodním asistentkám však úprava umožnila poskytovat služby pouze v profesionálním prostředí nemocnic. Ačkoliv Ústavní soud nakonec stížnost stěžovatelek zamítl, vymezil se vůči dosavadnímu stavu, který vedl k absurdním důsledkům.
Rodičky podle Ústavního soudu mohou v domácím prostředí využít služeb odborníka vzdělaného v oblasti porodnictví (tedy i porodních asistentek), pouze z pohledu stávající úpravy nepůjde o poskytování zdravotní péče.
Na Ústavní soud se obrátily dvě stěžovatelky - porodní asistentka a žena, která má zájem o poskytování služeb této porodní asistentky. Stěžovaly si, že úřady porodní asistentce nepovolily rozšířit oprávnění k poskytování zdravotních služeb také o možnost vedení porodu ve vlastním sociálním prostředí žen.
Dosavadní rozhodovací praxe úřadů a soudů totiž stála na východisku, že domácí porody sice právními předpisy nejsou zakázány, porodní asistentka je ale oprávněna vést porod pouze na takovém místě, které odpovídá požadavkům stanoveným ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví o požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení.
Takové požadavky však bylo fakticky nemožné splnit v domácím prostředí. Tato rozhodovací praxe vedla ke stavu, v němž ženy sice doma rodit mohly, ale porod nemohly vést porodní asistentky.
Ty by se totiž při vedení domácího porodu dopouštěly přestupku poskytování zdravotních služeb bez oprávnění a hrozila by jim pokuta až ve výši 1 milion korun. Pokud se tak ženy rozhodly rodit doma, mohly využít pomoci např. duly či jiných osob, na které právní úprava neklade žádné požadavky na odbornost, nemohly však využít pomoci odborně vzdělané porodní asistentky.
Ústavní soud stížnost zamítl, protože současná právní úprava nepovažuje vedení domácích porodů za zdravotní službu. V rámci zdravotních služeb proto službu spočívající ve vedení domácích porodů poskytovat nelze.
Podle Ústavního soudu je na rozhodnutí zákonodárce (a nikoliv soudu), zda bude nebo nebude určité činnosti považovat za zdravotní službu - tedy zda bude garantovat, že taková služba bude prováděna na náležité odborné, personální, technické i věcné úrovni.
Ústavní soud ovšem také zdůraznil, že současnou právní úpravu je třeba vykládat jinak, než ji dosud úřady a soudy vykládaly. Dosavadní výklad totiž vedl k absurdním důsledkům - dovoloval ženám rodit doma, ale pouze o samotě, případně za přítomnosti někoho jiného než zdravotníka.
Může-li se žena rozhodnout pro domácí porod a využít k tomu asistenci např. duly či jiných osob, aniž by to právní úprava jakkoliv zakazovala, neexistuje rozumný důvod, aby - při nesení veškerých zdravotních i právních rizik - nemohla využít služeb osoby odborně vzdělané v oblasti porodnictví (např. porodní asistentky), byť nepůjde o poskytování zdravotní péče.
To plyne z rozhodnutí zákonodárce: české právní předpisy domácí porody jako takové nezakazují, neposkytují jim pouze garanci ve formě zdravotní služby.
Ústavní soud proto také na závěr apeloval na orgány moci zákonodárné a výkonné, aby nepřehlížely problémy, které současná právní úprava v oblasti domácích porodů přináší, respektovaly principy srozumitelnosti a předvídatelnosti práva a aby do budoucna reflektovaly vývoj v oblasti porodnictví a v oblasti reprodukčních práv.
Současná zákonná a podzákonná právní úprava v oblasti porodních asistentek je totiž velmi spletitá až nepřehledná, pro adresáty obtížně srozumitelná a zejména co se týče potenciálních sankcí také poměrně nepředvídatelná.
Odpovědnost za zdraví dítěte
V intencích nového rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR je volba rodičky ohledně jejího místa a způsobu porodu již ne úplně absolutní, protože soudci stanovili, že tato volnost v rozhodování matky je omezena - končí tam, kde nastupuje povinnost k ochraně života a zdraví ještě nenarozeného dítěte.
Na nejvyšší soud se obrátila s dovoláním obviněná porodní asistentka, která byly u nižších soudních instancí uznána vinnou z přečinu usmrcení z nedbalosti. Neuspěla - soud dovolání verdiktem z 8. dubna zamítl.
Šlo o to, že navzdory opakovaným výzvám svých lékařů, se rozhodla pro vlastní domácí porod, a to i s nebezpečnou polohou pro plod, kterým je porod koncem pánevním. Nakonec skutečně porodila doma bez jakéhokoliv odborného dohledu.
Důsledkem bylo, že její novorozené dítě přišlo na svět s těžkým poškozením mozku, bylo sice následně převezeno do nemocnice, ale po několika týdnech zemřelo.
Soud zdůraznil, že „každý je povinen počínat si tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na životě a zdraví jiného“.
Právo nenarozeného dítěte
Existuje výjimka, kdy nasciturus má jediné právo - právo dědické (případně náhrada újmy). Na počaté dítě se hledí jako na již narozené, pokud to v tomto případě vyhovuje jeho zájmům.
Nasciturus, neboli ještě nenarozené dítě, nemá žádné práva ani povinnosti, protože nemá právní osobnost, která se získává automaticky až jeho narozením.
To se dočteme v platném Občanském zákoníku (účinnosti nabyl 1. ledna 2014): „Člověk nabývá právní osobnost narozením a pozbývá ji smrtí.“
Podobně to definuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 297/2012 Sb.: „Za narození živého dítěte se považuje úplné vypuzení nebo vynětí plodu z těla matčina, bez ohledu na délku trvání těhotenství, jestliže plod po narození dýchá nebo projevuje alespoň jednu ze známek života (srdeční činnost, pulzace pupečníku nebo nesporný pohyb kosterního svalstva), bez ohledu na to, zda byl pupečník přerušen nebo placenta připojena.“
Za předpokladu vyvratitelné domněnky má se zato, že ještě nenarozené dítě se narodí živé. Až pokud by se nenarodilo jako živé, hledí se na něj tak, jako by nezískalo žádné dědictví.
Ústavní soud bral při posuzování celého případu do úvahy následující východiska. Za prvé, porod představuje jedinečný a choulostivý okamžik v životě žen a otázka výběru místa a okolností porodu spadá pod ochranu jejich tělesné a duševní nedotknutelnosti, osobní autonomie a souvisejících reprodukčních práv.
Za druhé, v takovýchto právních případech je třeba dbát nejen na práva rodičky (matky), ale také na ochranu života a zdraví dítěte a na veřejný zájem na poskytování bezpečných a kvalitních zdravotních služeb.
Za třetí, porod je přirozený stav, který není nemocí a pomoc při fyziologickém porodu není péčí o nemocného. Je to také fyziologický proces probíhající víceméně samovolně a zdravotnický pracovník není hlavním hybatelem celého procesu, jeho role je při obvyklém běhu věcí pomocná.
Tím se vedení porodu liší např. od takové zdravotní péče, jejímž cílem je předcházení, odhalení či odstranění nemoci, kde naopak zdravotní pracovník hlavním hybatelem poskytování jakékoliv péče je.
A konečně za čtvrté, politika státu zaměřená na podporu porodů v nemocnicích a na druhé straně nepodporující domácí porody je věcí zákonodárce a dotýká se významného veřejného zájmu v oblasti veřejného zdraví.
Nicméně shrnuto: domácí porody zůstávají legální, ale riziko trestní odpovědnosti je reálné, jak svým verdiktem ukázal Nejvyšší soud.
Jak vypadá příjem do porodnice
Na čem rozhodnutí závisí
- zda těhotenství probíhá normálně a bez komplikací;
- zda jde o rodičku s nízkým rizikem;
- zda jsou předem zhodnoceny zdravotní a porodnické okolnosti;
- zda je k dispozici odborně vzdělaná porodní asistentka;
- zda existuje připravený plán rychlého přesunu do porodnice;
- zda jsou zohledněny geografické a klimatické podmínky;
- zda žena rozumí zdravotním i právním rizikům své volby;
- zda při komplikaci může bez prodlení zasáhnout nemocniční tým.
„Řešíme něco, co je na západ od našich hranic naprosto marginální záležitost. Kromě Nizozemska domácí porody nikde nepřesáhly jedno procento. Musí se změnit systém přístupu k rodičkám na našich 93 porodnických pracovištích,“ upozorňuje Roztočil.