Poporodní deprese: název, příznaky, rozdíly od baby blues a možnosti pomoci

Poporodní deprese je forma depresivní poruchy, která se může rozvinout během těhotenství nebo v období několika týdnů po porodu a přetrvává déle než dva týdny. Projevuje se dlouhodobým smutkem, ztrátou radosti, úzkostí, vyčerpáním, poruchami spánku, pocity viny, beznadějí nebo obtížemi navázat vztah k dítěti.

Nejde o selhání matky ani o důkaz, že své dítě nemiluje. Psychické obtíže po porodu souvisejí s obrovskou životní změnou, fyzickým a psychickým vyčerpáním, nedostatkem spánku, hormonálními změnami a dalšími okolnostmi. Pokud potíže trvají déle než dva týdny, zhoršují se nebo se objeví myšlenky na sebepoškození či ublížení dítěti, je důležité co nejdříve vyhledat odbornou pomoc.

Co znamená název poporodní deprese

Odborně se může nazývat také postpartální deprese a jedná se o duševní poruchu, která se u některých žen rozvíjí po porodu, obvykle během několika týdnů až měsíců. V odborných zdrojích se můžete setkat také s názvem perinatální deprese.

Jedná se však o něco širšího. Definuje poruchu nálady jak během těhotenství, tak po porodu, přičemž ta těhotenská se nazývá prenatální deprese. V zásadě však tyto stavy mohou na sebe navazovat.

Důležitým faktem je, že postnatální deprese se může objevit kdykoli v prvním roce po narození dítěte. Obvykle trvá několik měsíců, ale může přetrvávat i několik let.

Poporodní deprese ročně trápí 10 až 15 % maminek. Dlouhodobé pocity smutku a deprese během těhotenství a po porodu postihují podle odborníků odhadem jednu ze sedmi žen.

Poporodní blues, deprese nebo psychóza

Po porodu se vedle radosti mohou objevit i únava nebo smutek. Krátkodobý smutek a přecitlivělost po porodu, takzvané poporodní blues, zažívá podle odhadů 70 až 80 procent žen.

Takzvané poporodní blues neboli „baby blues“ potkává až 80 % novopečených rodičů. Projevuje se velkou únavou, plačtivostí nebo úzkostlivostí.

Baby blues obvykle vrcholí kolem 3.-5. dne a odeznívá do dvou týdnů bez nutnosti léčby. Typická je plačtivost, podrážděnost nebo pocity nejistoty.

Poporodní blues je typické především pro prvorodičky, které se střetávají s novou realitou a během několika dní příznaky odezní.

Pokud ale problémy přetrvávají nebo se zhoršují - například se objeví pocit beznaděje, ztráta radosti nebo potíže navázat vztah k dítěti - může jít o poporodní depresi.

V nejzávažnější podobě může nastat poporodní psychóza, která je akutním stavem vyžadujícím okamžitou lékařskou pomoc. Projevuje se zmateností, bludy nebo halucinacemi a bez léčby může být velmi nebezpečná.

Poporodní psychóza je vzácný, ale závažný stav, charakteristický masivním napětím, proměnlivou, pokleslou, nebo naopak neadekvátně dobrou náladou.

Mohou se vyskytnout nereálné obavy, nevývratná přesvědčení (bludy), podezřívavost vůči okolí nebo hlasy. Hlasy mohou ženu pomlouvat, nadávat jí, nebo přikazovat, co má dělat.

Stav zpravidla vyžaduje zaléčení v nemocnici kvůli bezpečí matky i dítěte.

Jak poznat poporodní depresi

Chmury a smutek občas dolehnou na každého, v poporodním období jsme navíc citlivější skoro všechny. Skutečnou depresi poznáte tak, že vám postupně zatemní celé dny a významně narušuje kvalitu vašeho života.

Ženy, které poporodní depresi prožívají, často intuitivně vědí, že je něco špatně. Že nejsou schopny čelit každodenním úkonů se sobě vlastní lehkostí.

Mají pocit, že ztrácejí samy sebe. Navenek se může jevit jako lenost a slabost, což je ale zdání naprosto mylné.

Poporodní deprese se neprojevuje pouze smutkem. Jedná se o celý soubor pocitů a stavů, které mohou ženu zasáhnout v době, kdy očekává, že bude nejšťastnější.

Nejčastější příznaky poporodní deprese

Ztráta radosti a anhedonie

Nedokážete prožít radost, a to doslova. I když se vám dějí jen příjemné věci, část mozku, kde se tvoří radost, je vypnutá.

Můžete mít pocit, že jste jen prázdná schránka. Závidíte ostatním, že se dovedou radovat, protože vám to nejde.

Deprese se projevuje ztrátou radosti ze života - cítíme se jako pod černou dekou, nevidíme světlé zítřky a nechce se nám vůbec nic.

Hudba, kterou jste dříve milovali? Káva na terase? Objetí? Nic vás netěší. Máte pocit, že vás vlastní život míjí a vy jen přežíváte.

Smutek, prázdnota a pláč

Přestože se na vás ostatní usmívají a všichni vám blahopřejí k miminku, vy cítíte, že něco není v pořádku. Místo radosti z mateřství přichází ticho, svírání v hrudi, pláč bez zjevné příčiny.

Je to smutek, který ne a ne skončit. Vaše nálada je jako na horské dráze.

Zdánlivě banální věci vás vyvedou z rovnováhy, náhle se rozpláčete, jste přecitlivělá, cítíte tlak, neklid - někdy bez zjevné příčiny.

Kolotoč černých myšlenek

V hlavě se vám dokola a dokola točí negativní myšlenky. Různá nebezpečí, strach z budoucnosti.

Dokola se vám honí hlavou, že už nikdy nebude dobře, že jste ztracená. Nedokážete sledovat televizi, ani číst knihu, protože se neumíte odpoutat od černých myšlenek.

Myšlenky se nedají vypnout, v těžkých stavech nefunguje žádné odvádění pozornosti. Zvenku to může vypadat, že se „hrabete v kravinách“ a svůj stav si sama zhoršujete.

Ve skutečnosti se myšlenky zastavit nedají a člověk je v nich potopený, ačkoliv nechce.

Úzkost, napětí a panika

Nedovedete se uvolnit, cítíte silnou tenzi. Nejde vám v klidu sedět, potřebujete chodit nebo se věnovat rutinní činnosti.

Na ty složitější totiž nemáte kapacitu. Cítíte neklid, přepadají vás úzkosti nebo panika.

Cítíte silné záchvaty paniky, odtržení od reality a pocit, že neexistuje východisko.

Pocit, že to nejsem já

Máte pocit, že ztrácíte sama sebe, intuitivně cítíte, že to nejste vy. Jste ve vleku negativních myšlenek, ačkoliv v normálním stavu se považujete za pozitivní osobu.

Do určité míry je přirozené, aby matka potlačila vlastní já ve prospěch miminka. Pokud to ale přesáhne přijatelnou hladinu, může to být velmi nepříjemné.

Necítíte se ve své kůži, máte pocit, že to snad ani nejste vy. Jste citlivější, více pláčete, snadno vás něco rozhodí.

Ruminace a točení se v problémech

Můžete mít pocit „scvrkého a vyčerpaného“ mozku. Jste zanořená do negativních myšlenek, nedokážete se na ně podívat s nadhledem, i když byste chtěla.

Zanořenost velmi nahrává různým vtíravým a nepříjemným myšlenkám, které vás pohlcují a často vyvolávají nepříjemné úzkosti nebo strach.

Můžete se ocitnout ve vleku svých myšlenek, kdy nedokážete svým obavám čelit a intenzivně jim přizpůsobujete své chování. Tento křehký stav tak nahrává poporodním úzkostem.

Derealizace a pocit, že jste za mlhou

Máte pocit, že se na svět díváte za sklem a některé podněty k vám doléhají jakoby z dálky.

Tento pocit je zřejmě složen hned z několika změn. Je narušeno binokulární vidění, které vytváří trojrozměrné vidění.

Zároveň je negativně ovlivněna krátkodobá paměť a veškeré složitější činnosti jsou pro vás nadměrně náročné až vyčerpávající.

Řada žen mluví o „období mlhy“ jako o období, které si vlastně nepamatují.

Narušené vnímání času a prostoru

Můžete mít pocit, že den ubíhá nesmírně pomalu a odpoledne se vám zdá, že ráno bylo už velmi dávno.

Jste doslova ztracená v prostoru, jen obtížně se orientujete v obchodě nebo ve složitěji členěných budovách. Problémy vám může dělat třeba skládání puzzle.

Zpomalené myšlení a problémy s pamětí

Všechny mentální úkony jsou pro vás náročné až nemožné. Nedokážete přepsat jednoduché číslo, zapamatovat si, co jste chtěla udělat, o čem jste mluvila před minutou.

Myšlení je zpomalené. Trvá vám, než vám věci dojdou.

V těžších případech můžete ztratit i schopnost číst, protože nedokážete poskládat písmena k sobě.

Bolestivá a paralyzující únava

Každá novopečená maminka je unavená, ale tady je to něco hlubšího - vyčerpání, které nepolevuje ani po spánku, pocit, že nemáte sílu vstát z postele, že jste nějak „mimo“.

Jste unavená každým kouskem těla. Únava je velmi tížívá až paralyzující. Cítíte ji za očima.

Všechno je pro vás těžké. I věci, které běžně zvládáte levou zadní, vám připadají obtížné a vyčerpávající.

Poruchy spánku

Máte problém usnout, i když se cítíte velmi unavená. Je narušené usínání. Máte pocit, že se propadáte.

Nebo máte pocit, že už už usínáte a stále znovu se probíráte. Můžete se také budit nad ránem, stažená, s balvanem na hrudníku nebo se staženým břichem.

Spala byste stále, i přesto jste unavená. Nebo opačný extrém - trpíte hypersomnií, to znamená, že spíte nadměrně, jako byste utíkala do tmy před světem.

Nechuť k jídlu a změny hmotnosti

Nemáte chuť k jídlu. A pokud jíte, je to s pocitem odporu.

K příznakům deprese patří i nechuť k jídlu. O to více bychom měli na pravidelný režim v jídle dbát.

Hubnete, ale je vám to jedno. Radši byste byla tlustá, ale v pohodě.

Ztráta vztahu sama k sobě

Je vám jedno, jak vypadáte, co máte na sobě. Přijde vám nesmyslné koupit něco sama pro sebe.

Nechce se vám vůbec nic. Máte potíž rozhoupat se k jakékoliv aktivitě.

Nechuť něco dělat je paralyzující a prostupuje celým tělem.

Odpojení od dítěte

Jste odpojená od dětí. Neprožíváte lásku. Nedaří se vám navázat vztah s miminkem.

Může se ale vytratit i láska ke starším dětem (ve skutečnosti se neztratí, jen ji nedokážete cítit).

Možná své dítě milujete, ale nedokážete se s ním spojit. Místo citu cítíte odstup, místo radosti jen povinnost.

Matka v depresi na dítě méně reaguje, mateřství si neužívá. Je velmi žádoucí neprotahovat řešení, protože v ní není sama.

Pocity viny, selhání a beznaděje

Máte pocit, že jste nejhorší matka na světě. Neustále si vyčítáte, že období po porodu prožíváte takhle.

Možná máte pocit, že jste selhali. Pocity viny a selhání často doprovázejí otázky: Proč se tak cítím? Nejsem dost dobrá máma? Co je se mnou špatně?

Čerstvé maminky mohou přicházet do terapie, protože namísto pocitů štěstí, spokojenosti a radosti z miminka a z nové životní role zažívají něco diametrálně odlišného - pláč, pochybnosti, beznaděj a myšlenky, že už nikdy nebude dobře.

Ztrácíte pocit naděje a nevěříte, že budu zase lépe, že je to vůbec možné. Děsí vás budoucnost, že vám bude stále stejně.

Vtíravé myšlenky

Do hlavy se vám vtírají velmi zvláštní myšlenky a představy - že se něco děje s miminkem nebo že mu ubližujete vy.

Mohou být velmi barvité a neodbytné. Přicházejí v pravidelných intervalech a děsí vás.

Můžete mít pocit, že začínáte bláznit. Vtíravé myšlenky samy o sobě nemusí znamenat, že je chcete uskutečnit, ale pokud vás děsí nebo máte obavu, že byste mohla jednat, vyhledejte pomoc bez odkladu.

Myšlenky na konec a sebevraždu

Můžete mít pocit, že jediným vysvobozením je odchod. Od rodiny i ze života. Že jen tak se trýznivých pocitů zbavíte (opravdu to jde i jinak!).

Připadá vám, že bez vás bude všem líp. V těžších případech už pomýšlíte na sebevraždu.

Pokud vás napadají myšlenky na sebepoškození nebo ublížení dítěti, je důležité co nejdříve vyhledat pomoc.

Pokud cítíte, že potřebujete pomoc hned teď, zavolejte anonymně na linku první psychické pomoci 116 123. Bez soudů a předsudků zde dostanete pomoc a podporu.

Další projevy

Nezvládáte více podnětů najednou. Vadí vám více zvuků najednou, nedokážete dělat více činnosti najednou nebo je dělat na přeskáčku, protože neudržíte nit.

Hučení v uších může být dalším nepříjemným doprovodným příznakem.

Nedokážete říct proč a vlastně ani jak, ale trpíte. Každým okamžikem a každým coulem.

Jak může poporodní deprese vypadat v každodenním životě

„Přišlo mi že nic nemůžu. Že nikam nemůžu, Že můj život úplně skončil a nic nebude jako dřív. Bála jsem se jít sama s kočárem ven, vždyť tam bude pořád plakat a lidi budou koukat. A ani se mi vlastně nechtělo, byla jsem hrozně unavená. Ptala jsem se sama sebe, jak mám dál žít…“

„Začalo mi být tísnivě. Den se vlekl tak, že mi každá minuta přišla jako hodina, já měla šíleně stažený žaludek a hrozný pocit, že mě nic nebaví a že nejsem schopná najít jedinou radost v životě. Kdo má rád Harryho Pottera jako já - jako by vám mozkomorové vysáli veškeré štěstí a radost. A vy se děsíte každé další minuty a nechcete být.“

Začala jsem odmítat dceru, pořád jsem brečela, nejedla a za týden jsem zhubla 20 kg.

Můj stav se stále zhoršoval, a to do fáze, kdy už jsem nebyla schopná téměř vstát z postele, nebyla jsem schopná se osprchovat, nebyla jsem schopná nikam dojít, nemohla jsem spát ani jíst.

Měla jsem pocit, že jsem nejhorší matka na světě a chtěla jsem skákat z okna.

„Záviděla jsem malé mořské víle, že jen pociťuje každý krok jako bodnutí dýkou, protože si přece může sednout a chvíli vydechnout. Já si od těch děsivých pocitů odpočinout nemohla. Z fleku bych s ní měnila.“

Proč poporodní deprese vzniká

Porod není jen začátkem nového života, ale také zásadní proměnou života ženy i celé rodiny. Radost a lásku k miminku mohou provázet únava, slzy i úzkost.

Období kolem narození miminka je navzdory obecně vžitým představám velmi náročné. Mamince se podstatně mění životní rytmus, má na starosti bezbranné stvoření, často jí chybí spánek a občas i čas obstarat sebe samou.

Deprese ráda přichází v nepříjemných situacích, když máme pocit, že z nich není cesty ven. Ženy po porodu často hovoří o pocitech drtivé a nikdy nekončící zodpovědnosti, kterou doposud nepoznaly a ze které se nedá utéct.

Mají pocit, že život, který znaly, skončil, a že nic už nebude jako dřív.

Hormonální změny a fyzické vyčerpání

Po porodu dochází k rychlým hormonálním výkyvům, které v kombinaci s nedostatkem spánku a regenerace mohou způsobit psychickou nestabilitu.

Na vině jsou z velké části hormonální změny. Výrazná část žen reaguje citlivě na pokles estrogenů po porodu.

Podobně mohly dříve reagovat poklesem nálady před menstruací. Dobrá kondice hormonálního systému napomáhá poporodní adaptaci, proto se vyplatí být v tomto směru v pořádku již před otěhotněním.

Nedostatek spánku

Málo spíte, což vás dělá náchylnějšími k psychickým obtížím. Spánek je narušený a přidávají se hormonální výkyvy i fyzické vyčerpání.

Při spánkové deprivaci totiž mozek funguje v režimu přežití a jede na autopilota. Proto všechno působí černěji.

Zátěž mateřské role

Jako novopečená maminka můžete mít pocit, že jste ztratila svou vlastní identitu. Najednou se musí vše podřídit miminku.

Kolotoč krmení, přebalování, převlékání, utěšování a procházek jako by nikdy neměl skončit.

Drtí vás tíha odpovědnosti a pocit, že život, jaký byl, skončil a že ztratily sebe sama.

Rozdíl mezi očekáváním a realitou

Nejspíš jste očekávali, že tohle období bude nádherné - tak to přece všichni popisují. Ale střet s realitou vás rozhodil.

Z okolí pořád slýcháte, že rodičovství je to nejkrásnější období. A to jen prohlubuje vaše pocity viny.

Mnoho žen zažívá po porodu šok, protože realita se liší od idealizovaných představ.

Průběh těhotenství a porodu

Pokud byl váš porod komplikovaný, i to může být příčinou toho, co teď prožíváte.

Pokud těhotenství provázely zdravotní problémy nebo byl porod traumatický, může to zanechat psychický otisk a ztížit adaptaci na nové období.

Porod jako fyzicky a psychicky intenzivní zážitek může stará traumata nečekaně reaktivovat - zejména pokud se během něj ženy cítily bezmocné, ohrožené nebo nepochopené.

Nedostatek podpory a stres

Možná necítíte dostatečnou podporu od partnera nebo okolí. Připadáte si na to sama.

Absence podpory ze strany partnera, rodiny nebo okolí výrazně zvyšuje pocity přetížení a osamělosti, což může přispět k propuknutí deprese.

Stres ve všech podobách může souviset s ekonomickými, pracovními, vztahovými, tělesnými nebo jinými důvody.

Nestabilní partnerské vztahy, domácí hádky nebo násilí mohou vytvářet nepříznivé prostředí pro psychickou pohodu matky.

Stres z nedostatku peněz, bydlení nebo nejistého zaměstnání zvyšuje psychickou zátěž v období, které je již samo o sobě náročné.

Osobní a rodinná zátěž

Roli hraje i genetika. Úzkosti a deprese ve vaší rodině mohly přispět svým dílem.

Ženy, které se s depresí, úzkostmi nebo psychózou již léčily, jsou k těmto poruchám náchylnější. Nicméně i ženy, které jsou v dlouhodobé péči psychiatra, mohou poporodním obdobím projít dobře.

Ženy, které v minulosti trpěly depresí, úzkostí nebo jinými psychickými problémy, mají vyšší riziko, že se jejich stav po porodu vrátí nebo zhorší.

Neplánované těhotenství a ambivalence

Možná bylo vaše těhotenství neplánované nebo k němu máte negativní postoj. To absolutně neznamená, že jste špatný člověk.

U budoucích maminek je důležité, zda dítě chtěly, jak se na svou roli těší, jestli jsou těhotenství a porod bezproblémové a do jaké atmosféry se miminko narodí.

Věk, rasa, sociální postavení, kulturní faktory nebo vzdělání nemají na vznik poporodní deprese téměř žádný vliv.

Poporodní deprese není vina ani selhání

Je důležité vědět, že tyto pocity nejsou vaše vina a nejsou důkazem selhání. Jsou reakcí na obrovskou životní změnu, fyzické i psychické vyčerpání a přetížení a tlak, který na vás leží.

Vzhledem k okolnostem je naprosto pochopitelné, že se cítíte na dně. Rozhodně to neznamená, že je v pořádku, čím si procházíte - to opravdu ne.

Znamená to ale, že si to nemusíte vyčítat. Pokud to takto prožíváte, nejste v tom sama - a nejste špatná matka.

Není ostuda ani selhání, pokud se objeví psychické obtíže.

Vaše těžkosti si zaslouží být vyslyšeny. Říct si o podporu a pomoc není slabost, ale cesta zpět k sobě i k vašemu dítěti.

Poporodní deprese se může týkat i mužů

Poporodní deprese potkává i muže, a to častěji, než se může zdát. Setká se s ní zhruba každý 8. až 13. otec.

Poporodní psychické potíže ale muži prožívají často jinak než ženy - například formou podrážděnosti, únavy, ústupu z rodinného života nebo psychosomatických potíží.

Riziko se zvyšuje, pokud i partnerka trpí poporodní depresí.

Jak se poporodní deprese diagnostikuje

Každá žena prožívá poporodní depresi jinak, ale je důležité si uvědomit jednu věc: tyto pocity nejsou vaším selháním. Je to volání o pomoc.

Pokud u sebe rozpoznáte některé z příznaků nebo vás na ně upozorní manžel, partner či jiný blízký příbuzný, nečekejte, až se svěříte odborníkům.

Pomoci vám může gynekolog, praktický lékař nebo psycholog a psychiatr. Obraťte se na ně, jakmile budete mít podezření, že takovou depresí trpíte.

Nemusíte mít všechny výše uvedené příznaky. Skutečná diagnóza ze strany lékaře začíná rozhovorem.

Odborník se ptá na to, jak se žena cítí, jak zvládá každodenní činnosti, jaký je její vztah k dítěti, jak spí, zda se cítí úzkostně, beznadějně nebo provinile.

Důležitou roli hraje také čas - depresivní příznaky, které trvají déle než dva týdny a zhoršují kvalitu života, mohou ukazovat na závažnější stav než běžné poporodní výkyvy nálad.

Pro posouzení závažnosti psychických obtíží existují standardizované nástroje. Mají podobu jednoduchého dotazníku, kde maminka hodnotí své současné rozpoložení.

V případě poporodní deprese se používá tzv. Edinburghská škála poporodní deprese.

Lékaři také často používají specifické dotazníky, jako je Edinburský dotazník poporodní deprese, které pomáhají jemněji a systematičtěji zachytit příznaky.

Diagnózu však vždy stanoví odborník na základě komplexního posouzení - nejen aktuálního psychického stavu, ale také anamnézy, předchozích psychických obtíží, průběhu těhotenství a podpory v komunitě.

Kdy vyhledat odbornou pomoc

Hranici zvládání má každý jinde. Důležitý je váš pocit, jestli je situace únosná či nikoliv.

Objektivně vás varují signály, jako neschopnost usnout, neschopnost vstát a postarat se o dítě, nezájem o dítě.

Myšlenky se točí v kruhu a vedou ke každodenním negativním prožitkům a k pocitu vlastního selhání. Propadáte beznaději, apatii, vlastními silami si nemůžete pomoci.

Pokud se trápíte déle než 2 týdny a nelepší se to, nebo naopak zhoršuje, je na místě vyhledat odbornou pomoc.

V prvním kroku musíte překonat pocit studu nebo viny (typický pro depresi) a říci někomu, co prožíváte.

Úlevné a podpůrné bývá pochopení partnera nebo kamarádky. Svěřit se můžete také gynekologovi nebo praktickému lékaři, kteří vás nasměrují dál.

Okamžitá pomoc při ohrožení

Pokud vás napadají myšlenky na sebevraždu, sebepoškození nebo ublížení dítěti, nečekejte. Pokud cítíte, že potřebujete pomoc hned teď, zavolejte anonymně na linku první psychické pomoci 116 123.

Poporodní psychóza s halucinacemi, bludy, falešnými hlasy nebo ztrátou kontaktu s realitou je akutní stav vyžadující okamžitou odbornou pomoc a často i hospitalizaci.

Pokud se žena cítí bezprostředně ohrožená nebo hrozí nebezpečí dítěti, je nutné vyhledat akutní lékařskou pomoc.

Možnosti léčby poporodní deprese

Deprese neznamená automaticky cestu do ordinace psychiatra. Obzvlášť u těch lehkých může pomoct sdílení, ujištění, že jsou mé pocity přirozené, podpora a pomoc okolí.

Další pomoc nacházíme u psychologů a psychoterapeutů. A co je důležité zdůraznit - ani návštěva psychiatra není selháním nebo ostudou.

Psychoterapie

Léčebnou metodou první volby lehké depresivní fáze v poporodním období je psychoterapie.

Psychoterapie je proces, nabízí kontinuální podporu. Pracuje s obnovením sil, poskytuje techniky na zvládání úzkosti, učí relaxaci a umění říkat si okolí o své potřeby.

Pracuje s tělesnými prožitky a se sebepřijetím. Mnohdy vyvstanou různá traumata již z doby před těhotenstvím, a mohou být zpracována.

Psychiatrická péče a léky

U středně těžké a těžké epizody poporodní deprese pak volíme AD, které jsou dle aktuálních poznatků slučitelná s kojením (sertralin, paroxetin, citalopram, venlafaxin, amitriptylin).

Psychiatrie má k dispozici léky, které pomohou s nespavostí, zmírní úzkost, stabilizují náladu.

Pokud lékař diagnostikuje poporodní depresi, může léčba spočívat v předepsání antidepresiv, jejichž účinnou látkou je selektivní inhibitor zpětného vychytávání serotoninu (SSRI).

Dávka a délka léčby se bude odvíjet také od toho, zda žena kojí.

Lékaři doporučují léky neohrožující zdravý vývoj miminka a matka zpravidla nemusí přestat kojit. Nepřijde tak o cenný a léčivý kontakt s dítětem.

Pacientkám doporučujeme ukončit kojení, pouze pokud selhává léčba, která je s ním slučitelná.

Je vhodné, aby spolu s matkou navštívil lékaře i její partner. Pokud se již cítí dobře, naplánuje s lékařem vysazení léků.

Účinnost léčby

Léčba poporodní deprese je vysoce účinná. Už po 3 měsících terapie nebo medikace pociťují rodiče výrazné zlepšení a půl roku po porodu se často vrací k normálu.

Většina žen s mateřskou depresí, které jsme poznaly, si dnes užívá života i svého mateřství. Když jste v depresi, může se vám zdát, že je vše ztraceno.

My ale víme téměř jistě, že výhledy jsou veskrze pozitivní. Je jen potřeba o svých pocitech mluvit a nebát se říct si o pomoc.

Bez léčení trvá poporodní deprese rok i déle. A přesně proto je léčba důležitá.

Kojení a poporodní psychické potíže

Dříve se tyto potíže označovaly jako laktační psychóza a ženám se doporučovalo, aby přestaly kojit.

Dnes už víme, že kojení samo o sobě psychické potíže nezpůsobuje. Významnější roli hrají jiné faktory - například předchozí duševní onemocnění, jako je bipolární porucha nebo schizofrenie.

Zakazovat maminkám při psychických obtížích kojení tedy není na místě. Naopak může být podpůrné a posiluje vztah mezi matkou a dítětem.

Lékaři doporučují léky neohrožující zdravý vývoj miminka a matka zpravidla nemusí přestat kojit.

Co může pomoci v každodenním životě

Mluvte o svých potížích

Mluvte o svých potížích s lidmi, kterým důvěřujete. S manželem, rodiči, kamarády nebo klidně s tchýní.

Pojmenovat své pocity často přináší obrovskou úlevu. Zvlášť, pokud se za ně stydíte nebo si je vyčítáte.

Když je řeknete nahlas, část té obrovské tíhy se zmírní. Svěřte se někomu, komu věříte.

Buďte k sobě laskavá

Není to vaše chyba. Tohle období je neskutečně náročné i pro lidi, co často vypadají úplně vyrovnaně.

Nebojujte sami se sebou: Přiznejte si, že teď se cítíte špatně a že to dává smysl.

Nevadí, když každý den nebude dokonalý. Je v pořádku požádat o pomoc. A je v pořádku, když někdy prostě „přežijete den“.

Nedokonalost je součástí mateřství - nic neubírá na vaší lásce k dítěti.

Odpočívejte a chraňte spánek

Využijte každou chvilku, kdy to jen trošku jde. Když dítě spí, zkuste spát taky.

Spánek - nebo jen odpočinek v leže - je klíčový, abyste se z bludného kruhu vymotali.

Vyspaná a najedená maminka je fyzicky i psychicky odolnější. Když spí miminko, lehněte si také, i přes den.

Pokud vám nabuzené nervy nedovolí usnout, nechte alespoň tělo bez výčitek ležet a odpočívat.

Nezůstávejte izolovaná

Možná teď máte tendenci uzavřít se před světem. Vypadá to jako jediné východisko. Bojíte se jít ven, stydíte se.

Sociální kontakt má na vaši psychiku ale obrovský vliv. Pokud to jde, snažte se udržovat alespoň drobný kontakt se svými blízkými.

Občas zavolejte kamarádce nebo běžte na chvíli na vzduch.

Jezte a pijte

I pětiminutová procházka kolem domu se počítá. Opravdu. Taky nezapomeňte pít hodně vody a sníst aspoň něco malého a výživného.

Tělo dostane signál, že je o něj postaráno, a nebude neustále v režimu přežití.

Přílišné dopování sladkými pochutinami není k dobru věci, v závěru váš organismus jejich zpracování unaví.

Těhotenstvím zatížený hormonální systém lépe posílí polévky, teplé kaše, obilniny, rizota či dušená zelenina.

Rozdělte péči o dítě

Péče o dítě už dávno není výhradní výsadou žen. Je dobře, pokud si i novopečený tatínek od příjezdu z porodnice zvyká na přebalování, uspávání, mytí a veškerou péči o miminko.

Jistota, že ji partner zastoupí, je ve chvílích, kdy je matce ouvej, nedocenitelná.

Pokud matka bojuje s psychickými obtížemi, je v pořádku, zastoupí-li ji otec, babička nebo jiná stálá osoba.

Domácnost nastavte na nouzový režim

Pro čerstvou maminku je žádoucí, aby odsunula péči o domácnost jen na nezbytně nutné. Puntičkářky jsou v jasné nevýhodě.

Nedělní oběd o dvou chodech nebo každodenní vysávání není na místě. Pravidelné uklízení nebo vaření do půlnoci vede k únavě, která může spustit nebo znásobit psychické potíže.

Udržujte drobný kontakt se sebou

Každá minuta navíc vám prospěje. Prodlužte horkou sprchu o pár minut nebo si pusťte svou oblíbenou hudbu.

Hudba má obrovský vliv na náladu a často vám pomůže zmírnit ten tíživý pocit, že jste sami se svými myšlenkami.

Větší pohodu přináší oblíbená hudba, voňavé oleje, uvolňující sprcha nebo chvíle s partnerem.

Udržujte realistická očekávání

Čtení realistických příběhů, rozhovory s jinými maminkami nebo absolvování předporodních kurzů, které se zaměřují i na psychologické aspekty, vás mohou připravit na to, že všechny emoce - i ty těžké - jsou normální.

Nastavení realistických očekávání může zmírnit tlak na matku. Nevadí, když každý den nebude dokonalý.

Omezte zahlcení internetem

Některé maminky, ve snaze být ve své roli opravdu dobré, hledají stále nové informace, jak o děťátko pečovat.

Na mateřských fórech nezdravě srovnávají své dítě s ostatními. V obavách o jeho zdraví si googlí všemožné diagnózy.

Pokud jste osobnostně úzkostnější, široká škála informací i dezinformací z internetu vás může v křehkém poporodním období velmi rychle znejistět.

Znepokojující myšlenky se pak nabalují jedna na druhou a není úniku. Odložte mobily a tablety, zejména před spaním.

Role partnera a rodiny

Nejbližší okolí bývá často první linií podpory. Změn v chování si může všimnout partner nebo rodina.

Ať už jde o nespavost, úzkost nebo nadměrnou plačtivost, je důležité situaci nezlehčovat.

Věty typu „zvládly to všechny před tebou“ mohou situaci spíše zhoršit. Maminky často potřebují slyšet jednoduchou větu: „Jsem tady pro tebe a pomůžu ti.“

• pomoc s vařením
• hlídání dítěte
• vytvoření prostoru pro odpočinek
• střídání v péči o dítě
• zajištění jídla a základní péče o domácnost

Podpora partnera a rodiny je pro psychickou pohodu po porodu velmi důležitá.

Prevence a včasné zachycení obtíží

Nikdo samozřejmě nedokáže předem odhadnout, jak bude po porodu reagovat. Riziko psychických potíží ale lze podle odborníků snížit už během těhotenství.

Velkou roli hraje zdravý životní styl, dostatek spánku, dostatek tekutin, vyhýbání se alkoholu a udržování sociálních kontaktů.

Doporučuje se také předem promyslet plán pomoci po porodu. Důležitou ochrannou roli hraje podpora partnera a dostupnost odborné péče.

Ideální je, pokud se riziko psychických potíží odhalí ještě dříve, než se naplno rozvinou.

Screening v České republice

V České republice k tomu slouží screeningový projekt Perinatal, který zahrnuje přibližně 40 porodnic.

Maminky po porodu vyplňují krátký anonymní dotazník. Ten následně vyhodnocuje Národní ústav duševního zdraví.

Na základě výsledků se vytipují ženy, které by mohly být psychickými problémy ohroženy. Část z nich dostane kontakty a doporučení.

Jiné přímo kontaktují peer konzultantky z organizace Úsměv mámy. Tyto poradkyně mají vlastní zkušenost s poporodními psychickými potížemi a jsou vyškolené pro poskytování krizové podpory.

Pokud je stav závažný, předají ženu do péče psychologa nebo psychiatra.

Porodnice Pardubické nemocnice je jedním z pracovišť Nemocnice Pardubického kraje, které novopečeným maminkám nabízí možnost screeningu neboli aktivního vyhledávání duševních chorob a následné péče.

Screening formou anonymního dotazníku nabízí i porodnice Svitavské nemocnice. Pokud ale žena cítí, byť jen náznak duševní choroby, či se po porodu necítí dobře, může se obrátit na kohokoli ze zdravotnického personálu jakékoli porodnice.

Pomoc porodních asistentek

Od ledna 2026 navíc mohou novopečené maminky v Česku využít bezplatné návštěvy porodních asistentek, které mohou přijít po porodu přímo domů a pomoci s péčí o dítě i s adaptací na nové období.

Poporodní deprese a vztah k dítěti

Dítě všechno velmi citlivě vnímá a reaguje rozrušením (uplakaná, nespavá miminka) nebo rezignací (příliš hodná miminka).

I tato raná zkušenost se negativně podepisuje na vývoji dítěte, dokonce s odstupem let.

Čím déle se čeká s léčbou, tím déle se žena zbytečně trápí a stav může mít neblahý dopad i na dítě, a to i z hlediska vývoje a zdravotních problémů, například vyššího rizika obezity.

To ale neznamená, že je matka špatná nebo že dítěti nenávratně ublížila. Říct si o podporu a pomoc je cesta zpět k sobě i k vašemu dítěti.

Co je důležité si zapamatovat při hledání pomoci

Na depresi je nebezpečné, že vás svým temným závojem snadno přesvědčí o své nezvratnosti. Když jste zaplaveni negativními pocity, snadno dojdete k závěru, že už je to napořád a že vám není pomoci.

Je to sice závěr klamný, ale to mnoho lidí v depresi neví. I proto je důležité o depresích mluvit, aby všichni věděli, co deprese dovede a že cesta ven existuje.

Většina lidí se úplně zotaví, pokud si řeknou o pomoc. I když vám teď může připadat, že váš život už nikdy nebude jako dřív a role maminky není pro vás.

Opravdu bude zase lépe. Tohle náročné období jde zvládnout.

tags: #po #porodu #deprese #nazev