Ano, ve 25 letech můžete otěhotnět a z biologického hlediska jde o období velmi vysoké plodnosti. Po fyzické stránce je tělo ženy na těhotenství připraveno nejlépe v mladé dospělosti. Podle odborníků na reprodukční medicínu je ideální biologický věk prvorodičky 25 let.
U zdravého mladého páru do 30 let existuje přibližně 20 - 25 % šance na otěhotnění při každém menstruačním cyklu. Největší šanci na početí máte při pravidelném a nechráněném pohlavním styku během plodných dnů.
Co znamená reprodukční věk ženy
Reprodukční věk ženy se obvykle vztahuje na období od puberty do menopauzy, kdy je žena schopna otěhotnět a mít děti. Jakmile dívka začne menstruovat, znamená to, že její tělo dosáhlo fáze, ve které je schopné ovulace, a tedy potenciálně i otěhotnění.
Ovulace obvykle předchází první menstruaci, ale může také následovat krátce po ní. Vzhledem k tomu, že mladé dívky často mají nepravidelné menstruační cykly, může být těžké přesně určit, kdy k ovulaci dojde.
Doba, kdy menstruační cykly definitivně skončí - menopaua, je pak také konec reprodukčního období. Menopauza v podstatě ukončuje plodný věk ženy, takže odpověď na otázku, zda může žena otěhotnět po přechodu nebo během něho, je ne, nebo alespoň ne přirozeně.
Proč je 25 let z hlediska plodnosti vhodný věk
Po fyzické stránce je tělo ženy na těhotenství připraveno nejlépe v mladé dospělosti. Žena je v tomto období plná energie, její vaječníky jsou ve skvělé kondici, porodní cesty pružné a hrozba předčasného porodu nízká.
Rovněž nebezpečí vzniku genetických vad u plodu je optikou věku minimální. „Pokud má žena 25 let, riziko, že se jí narodí dítě například s Downovým syndromem, je 1 ku 1350,“ přibližuje MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., ředitelka reprodukční kliniky REPROMEDA.
Také samotná šance otěhotnět je v rané dospělosti mnohem vyšší. V případě, že jsou oba partneři zdraví a mají pravidelný pohlavní styk, je šance na oplození v průběhu jednoho cyklu přibližně 25 %.
Jak se plodnost mění s věkem
Ženská plodnost s věkem klesá. Takže nejplodnější období a nejlepší šance na otěhotnění je ve věku do 30 let.
| Věk ženy | Šance podle uvedených údajů |
|---|---|
| 25 let | 18% šance po třech měsících snažení |
| 30 let | 16% šance po třech měsících snažení |
| 35 let | 12% šance po třech měsících snažení |
| 40 let | 7% šance po třech měsících snažení |
U zdravého mladého páru do 30 let existuje přibližně 20 - 25 % šance na otěhotnění při každém menstruačním cyklu. Pravděpodobnost, že žena otěhotní v průběhu jednoho cyklu, je v 31 letech 20 %, po dosažení pětatřicítky již dokonce jen 12 %.
Po 35. roce života navíc nastává největší propad v počtu a kvalitě vajíček, což se následně s každou další menstruací ještě prohlubuje. Rovněž se zvyšuje riziko samovolných potratů, výskytu genetických vad plodu či hrozba porodu císařským řezem.
Ve věku 45 let plodnost rapidně klesá a otěhotnění přirozenou cestou je nepravděpodobné, byť ne vyloučené. Stále platí, že žena je plodná až do menopauzy a může otěhotnět i v 50. letech.

Proč věk ovlivňuje početí
Narozdíl od mužů se ženy rodí s daným počtem vajíček: během života jim už tedy žádné další nepřibývají, naopak. Z původního miliónového konta dochází k postupným ztrátám, v době puberty už jich zbývá přibližně 300 000, z nichž se při každé ovulaci jedno uvolní.
S věkem se poté snižuje nejen jejich počet, ale také kvalita. To, jak jste na tom s aktuálními čísly vaší plodnosti, prozrazuje tzv. ovariální rezerva.
Ve věku 37 let zůstane v ženském těle přibližně 25 000 vajíček a kolem padesátky se toto číslo sníží na asi 1 000 vajíček. Na jejich úbytku se měsíc co měsíc podílí menstruace, ale většina vajíček se ztratí přirozeným degeneračním procesem, který se nazývá atrézie.
Stále se může zdát, že tisíc vajíček je docela dost, ale kromě kvantity je důležitá i kvalita, která se věkem také snižuje. Zbývající vajíčka mohou mít abnormální chromozomy, což může bránit početí a zároveň to přispívá ke zvýšenému riziku potratu nebo ke vzniku genetických onemocnění, jako například Downův syndrom.
Věk a riziko genetických vad
S přibývajícím věkem výskyt genetických anomálií prudce stoupá. „Pro srovnání, čtyřicetiletá těhotná žena již čelí v případě Downova syndromu riziku 1 ku 100, o čtyři roky později dokonce 1 ku 30.
V tomto případě je proto vhodné provést neinvazivní test PrenatalAdvance, který z krve těhotné ženy detekuje nejčastější odchylky v chromozomech plodu už od desátého týdne těhotenství,“ radí lékařka.
Plodnost ve 30 a 35 letech
Přestože je dnes běžné mít první dítě až po třicítce, tělo se zkrátka řídí biologickým věkem a v oblasti reprodukce začínají probíhat postupné změny. Dnes se průměrný věk prvorodiček posunul blíže ke třicítce.
To, že se rodiči stáváme později, má řadu důvodů: kariéra, cestování, starost o finance. Na první těhotenství ženy čekají také proto, že chtějí studovat a začít si budovat kariéru.
Pravděpodobnost, že žena otěhotní v průběhu jednoho cyklu, je v 31 letech 20 %, po dosažení pětatřicítky již dokonce jen 12 %. Podle údajů ČSÚ[1] tímto způsobem přivedla dítě na svět až třetina rodiček starších 35 let.
Plodnost po 40. roce
Po biologické stránce je však takové těhotenství spojeno s celou řadou rizik. Již samotná snaha o početí bývá provázena obtížemi, často i psychickým strádáním, jelikož šance na přirozené otěhotnění je v tomto věku přibližně 5 %.
Kolem čtyřicítky je šance na otěhotnění 5-10 %. Pokud se čtyřicetileté ženě vůbec podaří počít, čelí vyššímu riziku samovolného potratu a vzniku genetických vad u plodu.
Tyto ženy během těhotenství též častěji bojují s vysokým krevním tlakem či těhotenskou cukrovkou. Starší rodičky rovněž ve vyšší míře podstupují císařský řez.
Případný přirozený porod pak trvá obvykle déle než u mladších žen. Zároveň se zvyšuje riziko většího poranění porodních cest.
Čtyřicetileté prvorodičky však dnes nejsou výjimkou. Pokud se vše podaří, výhodou starších maminek může být vyzrálost, nadhled, případně větší psychická pohoda.
Menopauza a možnost otěhotnění
Menopauza, tedy přechod nebo i klimakterium, je přirozený proces v ženském těle, který nejčastěji nastává ve věku 45-55 let a ve zkratce znamená, že tělo již více nedokáže produkovat hormony zabezpečující menstruační cyklus.
Poslední šance na početí přirozenou cestou, ačkoli nízká, je během perimenopauzy, tedy ve fázi před přechodem. Perimenopauza může trvat několik let a zpravidla ji provází nepravidelná menstruace, návaly horka, zvýšené pocení, výkyvy nálad, slabost a nevolnost a problémy se spánkem.
Plodnost se během tohoto období výrazně snižuje, ale i přesto se může objevit ovulace, která dává ženě šance na přirozené početí. Po přechodu, tedy v době, kdy už v těle neprobíhá menstruační cyklus, je otěhotnění možné pouze umělou formou.
Stále je zde ale možnost umělého oplodnění, ale třeba myslet na to, že těhotenství ve vyšším věku s sebou přináší rizika, a to jak pro maminku, tak pro miminko.
Ovulace a plodné dny
Menstruační cyklus připravuje tělo na možné těhotenství a obvykle trvá 23-35 dní. Dělí se na menstruační, folikulární, ovulační a luteální fázi.
Po menstruaci začne růst vajíčko pod vlivem hormonu FSH. Ovulace nastává, když se vajíčko uvolní a je připravené k oplodnění. Poté přichází luteální fáze (cca 14 dní), kdy progesteron připravuje dělohu na možné uhnízdění oplodněného vajíčka.
Ovulace je jen krátký okamžik - vajíčko se uvolní a má asi 24 hodin na oplodnění. Plodné dny jsou ale delší, protože spermie mohou v těle ženy přežít až pět dní a stále být schopné oplodnit vajíčko.
Plodné dny, tedy období, kdy je největší šance na otěhotnění, trvají přibližně pět až šest dní - začínají pět dní před ovulací a končí jejím dnem.
Kdy je největší šance otěhotnět
Nejlepší doba, kdy se pokusit o dítě, je ve dnech předcházejících ovulaci a v den ovulace. Vzhledem k tomu, že spermie dokáže uvnitř ženského těla přežít až po dobu 5 dní, může načasování sexu na dny před ovulací také vést k těhotenství.
Největší šanci na početí máte při pravidelném a nechráněném pohlavním styku během plodných dnů. To znamená několik dnů před a po ovulaci.
Nejvyšší šance na početí není v den ovulace, jak by se mohlo zdát, ale právě o něco dříve. Výzkumy ukazují, že největší pravděpodobnost otěhotnění (asi 35 %) mají páry, které mají pohlavní styk dva dny před ovulací.
| Načasování styku | Pravděpodobnost otěhotnění* |
|---|---|
| 6 a více dní před ovulací | 0 % |
| 5 dní před ovulací | 10 % |
| 2 dny před ovulací a v den ovulace | 30 % |
*Průměrné hodnoty, závisí na věku. V samotný den ovulace už úspěšnost klesá na 10 %.
Jak sledovat ovulaci
K ovulaci dochází zpravidla přibližně 14 dní před menstruací, tedy kolem 13. - 15. dne při běžném 28denním cyklu. Jde ale pouze o orientační údaj, protože délka menstruačního cyklu se mezi ženami výrazně liší.
Stále přetrvává mýtus, že všechny ženy mají 28denní cyklus, ale tak tomu není. Více jak polovina (52 %) menstruačních cyklů se liší o 5 nebo více dnů2, takže použití metody ke zjištění, kdy máte ovulaci, Vám může pomoci otěhotnět.
Navíc ani přítomnost menstruace automaticky neznamená, že v daném cyklu skutečně proběhla ovulace. Během některých cyklů k ovulaci vůbec nemusí dojít.
Asi 10 až 18 % žen zažívá tzv. anovulační cykly, kdy vajíčko vůbec nedozraje nebo se neuvolní. To může být jedním z důvodů, proč se nedaří otěhotnět.
Ovulační testy
Ovulační testy patří mezi celkem přesné metody, jak zjistit, kdy se blíží vaše nejplodnější dny. Fungují tak, že sledují přítomnost luteinizačního hormonu (LH) v moči, který prudce stoupá 12 až 24 hodin před ovulací.
Pokud dojde k prudkému zvýšení hladiny LH, znamená to, že se chystáte uvolnit vajíčko během příštích 24 až 36 hodin, takže ovulační test, který detekuje prudké zvýšení hladiny LH, Vám dá vědět, kdy jsou Vaše 2 nejplodnější dny.
Také už může být „pozdě“, protože nejvyšší šance na otěhotnění je 2 dny před ovulací. Proto není vhodné čekat pouze na pozitivní test a soustředit veškerou snahu na jediný den.
Měření bazální teploty
Měření bazální teploty znamená pravidelné měření tělesné teploty bezprostředně po probuzení a ve stejný čas. Přibližně v polovině cyklu se bazální teplota zvýší až o 0,5 °C.
Po ovulaci se mírně zvýší. Vzhledem k tomu, že signalizuje již proběhlou ovulaci, doporučuje se tuto metodu kombinovat s dalšími.
Výsledky ale mohou být ovlivněné špatným spánkem, stresem, alkoholem nebo nemocí. Vzhledem k tomu, že Vaše nejplodnější období připadá na dva nebo tři dny před tím, než Vaše BBT stoupne, dozvíte se o uvolnění vajíčka, když je příliš pozdě.
Cervikální hlen
Sledování tělesných změn, například změn cervikálního hlenu nebo pocitu vlhčího a kluzčího prostředí v pochvě během plodných dnů, může pomoci určit plodné období.
Těsně předtím, než uvolníte vajíčko, může být konzistence cervikálního hlenu čirá, vlhká a pružná a šetrnější ke spermiím. Po ovulaci se stává hustší, zakalený a méně viditelný.
Řídký a elastický cervikální hlen připomíná vaječný bílek. Pokud se dá natáhnout mezi prsty, mluvíme tzv. o plodném hlenu.
Kalendář a aplikace
Online ovulační kalkulačky pracují pouze s orientačními daty, a jejich přesnost je proto omezená. Délka cyklu se může lišit a ovulace se může vyskytnout různě i v pravidelných cyklech.
Proto není spolehlivým prediktorem ovulace běžný menstruační kalendář v telefonu, který automaticky ukazuje ovulaci na 14. den cyklu.
Jak často mít pohlavní styk
Nejde o to mít pohlavní styk každý den, ale mít ho pravidelně, tedy ideálně 2 - 3× týdně a během plodných dnů obden. Mějte nechráněný sex každé 2 - 3 dny, v plodném období ideálně obden.
Pro úspěšné početí se doporučuje mít pohlavní styk alespoň 3x týdně. Ideálně každé 2 dny hned po konci menstruace.
Největší šanci mají páry, které mají sex každý den nebo obden. Odborníci doporučují mít sex každý druhý den během svého plodného období.
Rozhodně to ale neznamená, že byste to měli s plánováním sexu přehánět. Stane se akorát to, že vytvoříte zbytečný tlak na výkon obou a snaha o miminko začne přerůstat ve stresující povinnost, která může těhotenství ještě víc protáhnout.
Je nutná určitá sexuální poloha
Neexistují spolehlivé důkazy, že by konkrétní sexuální poloha zvyšovala šanci na početí. Pokud je váš partner zdravotně v pořádku, tak si jeho spermie cestu k vajíčku najdou v jakékoliv poloze.
Nejlepší poloha je tedy ta, která je páru příjemná. Vyberte si proto takovou, která je vám oběma příjemná, a do ničeho se nenuťte.
Po sexu ležte asi 20-30 minut na zádech. Spermie tak získají více času na to, aby se dostaly k vajíčku. Ze stejného důvodu se hned po styku nesprchujte.
Životní styl, který může podpořit početí
Na početí mají vliv ovulace, věk, zdravotní stav ženy a muže i životní styl. Kvalita vajíček a spermií, hormonální rovnováha, celková fyzická kondice i dlouhodobé návyky také ovlivňují početí.
Nejde o to vše změnit ze dne na den, ale držet se správného životního stylu dlouhé měsíce předem. K otěhotnění napomáhá i pestrá strava, omezení kouření a alkoholu, dostatek spánku a zdravý pohyb u obou.
- přestat s kouřením, které u mužů zhoršuje kvalitu, množství i pohyblivost spermií a u žen snižuje plodnost a v další fázi narušuje vývoj plodu.
- vyhýbat se alkoholu, který u žen zvyšuje riziko narušení hormonální rovnováhy a rozhození menstruačního cyklu.
- dopřát si pravidelný pohyb.
- mít kvalitní spánek.
- jíst pestrou stravu, která dodává tělu vitamíny a kvalitní živiny.
Pravidelný pohyb pomáhá odbourat stres, zlepšit náladu, snížit riziko civilizačních onemocnění a udržet si optimální váhu, která je pro plodnost a nadcházející těhotenství podstatná.
Právě nadváha může negativně ovlivnit pravidelnost menstruačního cyklu, bránit ovulaci, přispívat k následným potratům i těhotenské cukrovce. Kombinace aerobních aktivit (chůze, jízda na kole, plavání) se silovým cvičením alespoň 4 hodiny týdně tělu prospěje.
Zregenerované tělo je další odpovědí na otázku, jak otěhotnět. Choďte spát ve stejný čas a rovněž ráno pravidelně vstávejte v tu samou hodinu.
Rozmanité a čerstvé jídlo podporuje celkové zdraví, pomáhá udržovat ideální váhu, podporuje dobrou náladu a v konečném důsledku i napomáhá k tomu, že se plod správně vyvíjí.
Péče o mužskou plodnost
K početí musí být vždy dva, a proto je dobré, aby o svou zdravotní kondici pečovala i mužská polovička. Při otázce, jak otěhotnět a zvýšit šanci na miminko, rovněž platí omezení alkoholu a kouření, dostatek spánku, pravidelný pohyb, optimální váha a pestrá strava.
Muž by měl myslet i na to, že spermie pro správný vývoj potřebují nižší teplotu, tudíž je vhodné omezit saunování, horké koupele, těsné spodní prádlo a sezení s notebookem na klíně.
Kvalita spermií se žádnými viditelnými příznaky neprojevuje, protože pokud se vám otěhotnět delší dobu nedaří, je vhodné, aby na vyšetření šli oba.
Spermiogram je základní vyšetření, které poměrně rychle ukáže, zda je příčina problému s početím na straně muže.
Kyselina listová, vitamíny a doplňky
Když je pestrá strava součástí vašeho jídelníčku, měla by většina minerálů a vitamínů pocházet právě z ní. Ne vždy se však daří přijímat doporučené množství, proto se nabízí využít doplňků stravy.
Po vysazení doporučujeme užívat kyselinu listovou, jíst pestrou stravu, mít pravidelný pohyb, kvalitní spánek a vyhýbat se alkoholu a dalším návykovým látkám.
Vhodnost suplementace ale vždy závisí na individuální situaci. Některým mužům mohou po konzultaci s lékařem pomoci i doplňky zaměřené na podporu kvality spermií.
Otěhotnění po vysazení antikoncepce
Tělo po vysazení hormonální antikoncepce potřebuje nějaký čas, aby přešlo do svého přirozeného rytmu a žena poznala, kdy přichází ovulace a jak dlouhé jsou jednotlivé cykly.
Proto doporučujeme vysadit antikoncepci zhruba dva až tři měsíce předtím, než se cíleně budete snažit otěhotnět. Průměrná doba početí bývá tři až šest měsíců od vysazení.
Každé tělo ale reaguje jinak, proto berte tento časový rámec pouze jako orientační. Vždy do procesu vstupuje i věk ženy, délka užívání antikoncepce i životním stylu.
Kdy vyhledat lékaře
Když se nepodaří otěhotnět v prvním, druhém ani třetím měsíci, nevěšte hlavu, protože to vůbec neznamená, že u vás musí být něco špatně. I zdravý pár si může dát načas.
Více než 80 % párů se obvykle podaří zplodit dítě během jednoho roku, pokud mají pravidelný sex. Doba potřebná k otěhotnění závisí na faktorech, jako jsou např. věk zdraví rodinná a lékařská anamnéza.
Zpozorněte ve chvíli, kdy se vám nedaří otěhotnět po 12 měsících pravidelného nechráněného pohlavního styku. Pokud je ženě nad 35 let, je vhodné situaci začít řešit už po 6 měsících snažení.
Jestliže je Vám více než 40 let, měla byste navštívit svého lékaře ihned. Vyšetření neplodnosti je způsob, jak získat jasnější odpovědi, ne automatický krok k asistované reprodukci.
Jak se zjišťuje plodnost ženy
Přibližnou představu o plodnosti ženy poskytne ženám Femme test. Z odebraného vzorku krve prozradí, jakou máte zásobu vajíček, a tedy jaká je vaše šance na budoucí přirozené početí, nebo kolik se případně povede získat vajíček při odběru za účelem umělého oplodnění.
Při testu zjišťujeme hladinu hormonu AHM (Antimülleriánský hormon), který řídí proces dozrávání vajíček, a společně s ním hladinu prolaktinu a thyrotropinu, které spoluvytváří obraz o vašem reprodukčním zdraví.
Uchování vajíček a asistovaná reprodukce
V dnešní době je možné využít metodu zvanou social freezing, kdy dojde k odběru kvalitních pohlavních buněk a jejich uchování na pozdější dobu. Touto cestou si žena pojistí svou plodnost do dalších let.
Přestože je ideální věk pro odběr vajíček do 25 let, je možné si je nechat zamrazit i později. K uchování vajíček se používá moderní metoda zvaná vitrifikace, během níž dojde k prudkému ochlazení buněk až na finální teplotu ‒196 °C.
Vajíčka v nezměněné kvalitě je takto možné uchovat až několik desítek let. Tato metoda umožňuje ženám uchovat svá vajíčka ve věku, kdy jsou jejich plodnost a kvalita vajíček na vrcholu.
Zdravotní pojišťovny hradí léčbu neplodnosti ženám, kterým se nedaří otěhotnět přirozenou cestou od 22. do 40. narozenin. Léčbu neplodnosti mohou ženy podstoupit i v případě, že jim více než 40 let, zdravotní pojišťovny však metody a postupy spojené s IVF již neproplatí.
Zákon totiž povoluje provádět metody asistované reprodukce pouze do 49. narozenin ženy. Ženy po čtyřicítce, které si přejí otěhotnět, nejsou žádná rarita.
S rostoucím věkem je vhodná preimplantační genetická diagnostika, která umožňuje pečlivé vyšetření embryí a výběr těch s nejvyšší šancí na zdravý vývoj. Tato metoda také přispívá k prevenci časných potratů.