Muž cítí porodní bolesti: co může simulace ukázat a co se při porodu skutečně děje

Muž může prostřednictvím elektrické stimulace přibližně zažít některé projevy porodní bolesti, skutečný porod však taková simulace nenahradí. Muži si bolest vyzkoušeli například v čínském městě Nanchang, kde přístroj pomocí elektrošoků a dalších funkcí napodoboval porodní bolesti v deseti stupních intenzity.

Rozdíl spočívá především v délce, průběhu a celkovém kontextu. Zatímco muži při podobných pokusech vydrží bolest jen stanovenou dobu, ženy ji musí snášet několik hodin a někdy i dní, přičemž porodní bolest se opakuje ve vlnách a souvisí s narozením dítěte.

Jak muži porodní bolesti simulují

V čínském městě Nanchang uspořádali u příležitosti Dne matek zajímavou akci. Muži si tu mohli vyzkoušet, jaké bolesti zažívají ženy při porodu. Čínští odborníci ve spolupráci s porodníky vyrobili přístroj, který pomocí elektrošoků a dalších funkcí simuluje porodní bolesti v deseti stupních intenzity.

Fingovaný porod si postupně vyzkoušelo dvacet dobrovolníků pod dohledem televizních kamer. „Bylo to hrozné, nic pro mě," postěžoval si jeden z účastníků. „Pochopil jsem, proč moje žena při porodu tak zoufale prosila o nějaké utišující léky," dodal druhý muž.

„Jsem otcem trojčat a musím před svou manželkou i ostatními ženami smeknout," komentoval svou novou zkušenost další ze zúčastněných pánů. „Chtěli jsme, aby si muži uvědomili, jak úžasné ženy jsou," vysvětloval důvod experimentu jeden z jeho autorů.

Tyto „poznávací kurzy“ se v porodnici v provincii Šan-tung konají dvakrát týdně, a už se do nich zapsalo zhruba 100 mužů. Většinu tvoří nastávající otcové, ale jsou mezi nimi i ti, kdo jednoduše chtějí zažít nějaké „nové dobrodružství“.

V rámci simulace lékaři mužům připevní na podbřišek zařízení, které jim dává elektrické šoky vyvolávající bolest. Až pět minut se mohou svíjet v agónii, zatímco sestra postupně zvyšuje intenzitu bolestí na stupnici od jedné do deseti.

Většina mužů ale do desítky nevydrží a podstatně dřív začne mávat na sestru, aby přístroj vypnula. Navzdory jejich zjevnému utrpení se ale podle obsluhujících sester bolest, kterou zažvají, ani neblíží té skutečné, jakou musejí přetrpět rodičky.

Vlastnost simulaceÚdaj z pokusů
Počet stupňů intenzitydeset
Délka jedné zkouškyaž pět minut
Počet dobrovolníků v Nanchangudvacet
Obvyklá délka bolesti u simulacestanovená doba 30 sekund

Celá akce však měla jeden háček. Zatímco muži si vyzkoušeli bolesti jen na stanovenou dobu 30 sekund, ženy je musí vydržet několik hodin a někdy i dní. A to bychom teprve chtěli vidět mužské hrdiny, kteří by to vydrželi.

Wu Ťien-lung, který vydržel až do deseti, prohlásil, že tento zážitek radikálně změnil jeho názor na porod. „Protože všechny ženy mají děti a obvykle jim porod nějakou chvíli trvá, myslel jsem si, že je to něco naprosto přirozeného, normálního, čím musejí projít," řekl.

Sám se během několikaminutové simulace svíjel bolestí, ječel, zatínal pěsti, a nakonec zoufale prosil sestru, ať už přístroj vypne. Na rozdíl od situace v západních zemích, čínští muži obvykle při porodu svých partnerek nejsou. Některé státní nemocnice dokonce přítomnost otců nepovolují, i kdyby o ni měli zájem.

muž při simulaci porodních bolestí

Co znamená porodní bolest

Bolest je definována jako nepříjemná senzorická a emocionální zkušenost spojená s akutním nebo potenciálním poškozením tkání. K čemuž při porodu dochází, zejména ve druhé době porodní, kdy dítě prochází porodními cestami.

Míra bolesti je však vždy subjektivní a závislá na okolnostech. Není bolest jako bolest a každá žena ji může popisovat jinak.

První doba porodní: otevírací fáze

Děloha se stahuje, aby se otevřelo její hrdlo. Bolest je způsobena tlakem na nervy probíhající mezi svalovými vlákny. Některé ženy ji přirovnávají k bolestivé menstruaci.

Druhá doba porodní: vypuzovací fáze

Převládají bolesti porodních cest, jimiž se plod dere na svět. Jsou důsledkem rozpínání pochvy a hráze a tlakem procházející hlavičky na okolní tkáně.

Bolest je popisována jako palčivá, některé ženy ji hodnotí jako nejhorší, jiné uvádějí, že ji necítily, nebo si ji nepamatují. Bolest je při porodu potřebná proto, aby žena nedělala nic jiného.

Je to ten nejspolehlivější prostředek těla, jak připoutat pozornost mysli. V těle rodičky probíhá náročný proces, který potřebuje ženu celou, musí si zajistit přednost před všemi jinými činnostmi.

Musíme pochopit, že rodíme, že už nemáme nakupovat, prát ani uklízet. To je první vysvětlení porodních bolestí - vysvětlení aby.

Kdyby mě bolest nepřesvědčila k návratu do porodnice, dítě by přišlo na svět patrně na chodníku. To je druhé vysvětlení porodních bolestí - vysvětlení protože.

Proč porodní bolest přichází ve vlnách

Porodní bolest není stejná po celou dobu. Kontrakce se střídají s obdobími klidu, což ženě umožňuje sbírat síly a postupně se soustředit na další fázi porodu.

Porodní bolest není zlá. Právě ona rodící ženu vede, pomáhá zaujímat nejvhodnější pozice a polohy, koncentruje.

Ve chvíli klidu je třeba, aby žena sbírala síly. Proto je důležité, aby byl partner zuřivým fanouškem. Aby dokázal podržet, přinést, podepřít.

Jak může žena porodní bolest prožívat

U přirozeného porodu upadá žena do změněného stavu vědomí. Snižuje se aktivita šedé kůry mozkové a bolesti jsou vnímány jakoby v oparu. S okolím rodička komunikuje málo, koncentruje se do sebe.

V průběhu přirozeného porodu upadá žena do somnolence - změněného stavu vědomí s typickou koncentrací dovnitř sebe a omezeným kontaktem s okolím. Snižuje se aktivita šedé kůry mozkové a bolesti jsou vnímány jakoby v oparu.

S okolím rodička komunikuje málo, odpovídá pokud možno jedním slovem, přikývnutím. Každý, kdo rodící ženu nutí odpovídat, přemýšlet, aktivovat šedou kůru mozkovou, přispívá k tomu, že žena vnímá bolest plným vědomím a trpí.

Při porodu funguje několik mechanismů, které brání tomu, aby byla bolest prožívána jako traumatizující. Velkou roli hrají psychologické faktory.

Význam bolesti

Pokud je bolest chápána jako pozitivní, tedy jako bolest mající smysl, je snášena podstatně lépe, než když na ní nic dobrého nevidíme.

Bolest máme ve zvyku vnímat čistě negativně a právě kvůli bolesti se řada žen porodu bojí. Některé dokonce tak, že raději neotěhotní. Patologická forma strachu z porodu má dokonce svůj název: tokofobie.

Nechci předstírat, že porod nebolí. I přes bolest však je často povznášejícím a radostným zážitkem. Proto jsem v článku o narození svých dětí nepsala o bolesti. Prostě mi nepřišla podstatná.

Endorfiny a porodní radost

Právě při bolestivých kontrakcích jsou ve velké míře vyplavovány endorfiny, látky tlumící bolest a způsobující pocity štěstí a radosti. Porodní bolest a porodní radost.

Na první pohled se tyto pocity vylučují, ve skutečnosti je však nelze oddělit. Intenzita obou pocitů je spolu často svázána: velká bolest se pojí s až omamnou radostí.

„Bylo to úplně jiný než poprvé, celý takový klidnější. Poprvé jsem prožívala šílený bolesti, ale taky obrovský, až manický štěstí, který následovalo. Ještě než bolest odezněla, objevil se ten slastně šťastný pocit. A zase šílená bolest - a obrovské štěstí.“

Co prožívá muž, když vidí partnerku rodit

„Z pohledu muže žena trpí, a stejně jako když žena pláče, muži jsou bezradní. Nemohou za ni porod odhekat, odtlačit, odbolet a to může způsobit deprimující pocit.“

Žena prožívá porod niterně, na bázi trochu pozměněného stavu vědomí, zatímco muž ho prožívá na bázi adrenalinu, to znamená strachu. Muži jsou takoví aktivisté, ale porod potřebuje trpělivost.

Partner u porodu může působit pozitivně. Zejména u rodiček, které by bez něj byly zahlcené strachem. V neznámém prostředí plném neznámých lidí tak může být citlivý a rozumný muž rozrušené ženě významnou oporou.

Každý jsme jiný, někomu stačí, aby muž seděl v koutě, někdo potřebuje, aby ho partner hladil. Je důležité vědět, že tu ženu to třeba bolí, ale je to jediná pozitivní bolest v našem životě.

Nese pozitivní informaci, dočkáme se miminka. Je to bolest, u které víme přesně, dokdy bude trvat. Jakmile se dítě narodí, je bolesti konec.

Jak má muž pomáhat u porodu

Je důležité, aby partner dokázal podržet, přinést, podepřít. Někdy ženě pomůže dotek, pohlazení nebo praktická pomoc, jindy potřebuje především klid a nerušené soustředění.

Partner u porodu může působit pozitivně, zejména u rodiček, které by bez něj byly zahlcené strachem. Citlivý a rozumný muž může být v neznámém prostředí plném neznámých lidí významnou oporou.

Problem atické je rušení rodící ženy, což může dělat - v dobré víře - i partner u porodu: chce být užitečný, špatně snáší, že nemá dělat nic. A tak se ženy ptá, jestli něco nepotřebuje, zda ji nemá třeba masírovat nebo jinak pomoci.

Jenže ji tím nutí odpovídat, přemýšlet, aktivovat šedou kůru mozkovou. Ve výsledku vnímá žena bolest plným vědomím - a trpí.

Bolesti se jí zdají nezvladatelné, chce to mít všechno co nejrychleji za sebou. Paradoxně se pak může stát, že je taková žena velmi vděčná muži za jeho pomoc při porodu - neví, že by bolest nemusela takto intenzivně vnímat, a muže oceňuje: „Všechnu tu hrůzu se mnou přestál, málem jsem mu přitom umačkala ruku!“

Má být partner u porodu?

Přítomnost partnera u porodu by měla být oboustranná dohoda, avšak kdykoliv vzájemně vypověditelná. Tatínky jsme pustili k porodu, ale to je všechno, co jsme pro to udělali.

Může to být někdy strašně těžké. Doporučuji ženám, aby měly někoho s sebou. Nejlépe nějakou ženu, kamarádku, dulu, soukromou porodní asistentku a partnera.

Ti dva se tam mohou střídat. Je dobré, když tam někdo je, protože prostředí je cizí.

A je také dobré, aby se partner nebál na chvilku odejít, nadechl se čerstvého vzduchu, aby se zbavil svého napětí. Muž nemusí být u porodu nepřetržitě, pokud je jeho přítomnost pro něj nebo pro ženu příliš zatěžující.

Proč může strach zhoršit vnímání bolesti

Strach z jakékoli příčiny působí kontraproduktivně, zhoršuje vnímání bolesti a může porod i zastavit. V neznámém prostředí plném neznámých lidí tak může být citlivý a rozumný muž rozrušené ženě významnou oporou.

Každý, kdo rodící ženu nutí odpovídat, přemýšlet, aktivovat šedou kůru mozkovou, přispívá k tomu, že žena vnímá bolest plným vědomím a trpí. Proto může být klidná přítomnost účinnější než množství otázek, rad a nevyžádaných zásahů.

Strachu z neznámého dobře zbavují kvalitní předporodní kurzy. K získání důvěry v sebe samu a ve spontaneitu porodního procesu pak vede též vyprávění kamarádek, které vnímají své porody jako povznášející.

Lze porodní bolesti tlumit léky

Existuje řada lékařských způsobů, jak tlumit porodní bolesti. Analgetika, opiáty, sedativa. Ty však v různé míře narušují vědomí ženy i plodu.

Velmi oblíbená je dnes epidurální anestezie, kdy se účinná látka zavede do prostoru mezi obratle a obaly míchy a znecitliví ženu zhruba od pasu dolů. Rodička tak necítí bolesti a zůstává přitom při vědomí.

Jenže i zde je řada vedlejších účinků. Narušeno je vyplavování oxytocinu, endorfinů a dalších látek, jež se ve vzájemné souhře uplatňují u přirozeného porodu.

Ve výsledku u epidurálu stoupá pravděpodobnost dalších zákroků, ať už farmakologických či mechanických: zvyšuje se procento klešťových porodů, vakuumextrakcí a císařských řezů.

Nebudu rozebírat zdravotní rizika pro dítě ani matku, není to moje parketa. Z psychologického hlediska však zhruba platí, že čím více zákroky žena při porodu projde, tím menší pocit radosti a pýchy po porodu zažívá.

A více či méně narušené je i počáteční citové připoutání matky a dítěte. Porod zvládnutý bez medikamentů a lékařských zásahů prospívá mateřskému sebevědomí ženy, navázání vztahu s dítětem a osvědčuje se i jako prevence poporodních depresí.

O způsobu tlumení porodní bolesti je však nutné rozhodovat podle konkrétní situace a zdravotních potřeb rodičky.

Dítě při porodu spolupracuje

Myslete na to, že dítě vám pomáhá. Dítě totiž skutečně při porodu pomáhá: tiskne ruce k tělu, propíná nohy, hlavou se tlačí kupředu.

Doporučit můžu též myšlenky na dítě, vědomí spolupráce s ním. Můžeme se těšit, že už brzy své miminko budeme držet v náručí, poprvé si pohlédneme do očí.

Nabízí se zde určitá paralela iniciačního rituálu mužů s porodem jakožto přirozeným přerodem dívky v ženu-matku. V kulturách řady přírodních národů se vyskytují přechodové rituály, jejichž součástí je bolest.

Jak vytvořit klidnější podmínky k porodu

Aby žena mohla v klidu přirozeně rodit, potřebuje se cítit pohodlně, bezpečně, nerušeně. Tedy teplo, tlumené osvětlení.

Důvěra v lidi, kteří jsou nablízku. Pozitivně může působit i partner u porodu, zejména u rodiček, které by bez něj byly zahlcené strachem.

Vhodná četba a dobrý film mohou rovněž pomoci vytvořit důvěru v porodní proces. Řadu žen doslova natěšil dokument americké režisérky Debry Pascali Bonaro s trochu nadneseným názvem Orgasmický porod.

A na youtube je řada videí porodů, na nichž vidět, jak hladce to vše může proběhnout. Z tváří rodiček nevnímáte bolest, ale ponoření do procesu. A pak z nich září uvolnění, radost, dojetí a něha.

Simulace porodní bolesti

Jak se měnila přítomnost mužů u porodu

„Mnozí říkají, že v minulosti muži nebývali u porodu, ale oni tam byli. Nervózně přešlapovali po předsíni, kuchyni, zápraží a ohřívali hektolitry vody, které nakonec nebyly zapotřebí.

Když se miminko narodilo, byli všichni pohromadě, otec, matka, prarodiče, starší sourozenci,“ říká porodní asistentka Ivana Königsmarková.

Za totality neměli otcové možnost ani vstoupit do porodnice, natož být přímo na porodním sále. Už 25 let se ale koncepce „ukážeme miminko otci a babičkám z okna“ mění.

„Tatínky jsme pustili k porodu, ale to je všechno, co jsme pro to udělali. Může to být někdy strašně těžké.“

tags: #muz #citi #porodni #bolesti