Vývoj srdce ve třetím trimestru těhotenství

Ve třetím trimestru těhotenství je srdce plodu anatomicky již vytvořené a podobá se srdci novorozence, pokračuje však jeho růst, funkční dozrávání a přizpůsobování rychle rostoucímu tělu. Plod dál zdokonaluje srdeční svalovinu, cévní systém i regulaci srdečního rytmu, zatímco celková srdeční frekvence zůstává výrazně vyšší než u dospělého.

Třetí trimestr začíná 27. týdnem těhotenství a končí porodem. Plod je již vyvinutý, pokračuje ale nadále v růstu. Ve 20. týdnu těhotenství už má srdce tvar podobný srdci novorozence, jen je mnohem menší.

Co už je před začátkem třetího trimestru vytvořeno

Vývoj lidského srdce začíná velmi brzy - už kolem třetího týdne těhotenství. Zpočátku jde o jednoduchou trubičku, která se během několika dnů začne stáčet a tvarovat. Již ve čtvrtém týdnu se objevují první základy srdečních komor a síní.

První srdeční stahy lze pozorovat už kolem 22. dne po oplodnění. Srdeční činnost je tedy jedním z prvních projevů života plodu. Během 6. týdne těhotenství už srdce bije pravidelně - a právě tehdy je možné jej zaznamenat ultrazvukem při kontrole u gynekologa.

Během růstu plodu se srdce neustále vyvíjí, dělí se na čtyři oddíly - dvě síně a dvě komory - a formuje složitý systém chlopní, cév a přepážek. Ve třetím trimestru proto nejde o vznik základních srdečních oddílů, ale především o jejich růst, dozrávání a funkční koordinaci.

Od srdeční trubice k vyvinutému srdci

Cévní systém se začíná vyvíjet v polovině 3. týdne embryonálního vývoje, kdy už výživa zárodku nemůže být zajištěna pouze difusí. Kardiogenní pole je oblast embrya tvořená podkovovitou trubicí vystlanou endotelem a obklopenou myoblasty.

Srdeční trubice se během vývoje stále více vyklenuje do perikardové dutiny, zpočátku je však připevněna k dorsální straně perikardové dutiny řasou mesodermové tkáně - dorsálním mesokardiem. Následně dorsální mesokardium vymizí a tím vzniká sinus transversus pericardii, který spojuje obě strany perikardové dutiny.

V průběhu vývoje se myokard ztlušťuje a produkuje srdeční rosol, mohutnou vrstvu mezibuněčné hmoty, která odděluje myokard od endokardu a má vysoký obsah kyseliny hyaluronové. Postupně tak vznikají 3 vrstvy srdeční trubice: endokard, myokard a epikard.

• Endokard vytváří endothelovou výstelku srdce.
• Myokard tvoří svalovinu stěn srdce.
• Epikard, tedy viscerální list perikardu, pokrývá povrch srdeční trubice a z něho se pak diferencuje řečiště věnčitých cév.

Srdeční trubice se nadále prodlužuje a 23. den vývoje se začíná ohýbat. Proces je dokončen 28. den. Z třetiny bulbus cordis nejblíže komoře vznikne pravá komora, ze střední části bulbu vznikají výtokové části obou komor a z části truncus arteriosus se vytváří aorta a truncus pulmonalis.

Čtyři srdeční oddíly, chlopně a cévy

Jak srdce roste, vytváří se jeho čtyřdílné uspořádání a složitá síť přepážek, chlopní a cév. Dvě síně přijímají krev a dvě komory ji vypuzují do příslušných částí oběhu.

Ve třetím trimestru jsou základní srdeční struktury vytvořeny. Srdce však stále roste spolu s plodem, jeho svalovina sílí a jednotlivé části se funkčně lépe koordinují. Současně dozrává nervová a hormonální regulace, která ovlivňuje srdeční rytmus a reakce na podněty.

Věděli jste, že srdce má vlastní elektrický systém? Takt udává sinoatriální uzel - přirozený „dirigent srdce“, kterému se říká udavač rytmu. Díky němu srdce ví, kdy se má stáhnout a kdy uvolnit.

Srdeční frekvence plodu ve třetím trimestru

Srdeční frekvence plodu bývá dvakrát rychlejší než u dospělého - mezi 120-160 tepy za minutu. Rychlý rytmus je pro plod normální, protože jeho oběhový systém pracuje intenzivně a musí zásobovat rostoucí organismus kyslíkem a živinami.

Plod je aktivní i ve spánku, zvyšuje se mu tepová frekvence, může cítit bolest a reagovat na různé podněty. Srdeční rytmus se proto může měnit v závislosti na pohybu, spánku a bdění nebo na podnětech z okolního prostředí.

Vývoj srdce v období 27.-32. týdne

Na začátku posledního trimestru měří dítě asi 35 centimetrů a váží kolem jednoho kilogramu. Plod by již byl schopen samostatného života, ale měl by stále potíže s dýcháním, protože plíce ještě nejsou zralé.

Od 28. týdne se plod začíná v děloze ustalovat hlavičkou dolů, kůže už není tolik svraštělá, pokračuje ukládání tuku, hlavička už proporčně odpovídá tělíčku. Rychle roste mozek, zvětšuje objem, ale i množství záhybů a rýh.

Ve stejném období se rychle vyvíjí mozek, tvoří se tukové zásoby pod kůží, která přestává být průsvitná. Plíce dozrávají, ale ještě by potřebovaly podporu v případě předčasného porodu. Miminko se začíná otáčet do polohy hlavičkou dolů.

Dozrávají mu plíce, mozek i svalová soustava. Kostní dřeň převzala krvetvorbu, proto se červené krvinky už netvoří v játrech. Vývoj mozku je důležitý také pro postupné zdokonalování regulace srdeční frekvence a reakce na změny aktivity plodu.

Vývoj srdce v období 33.-36. týdne

Ve 33. týdnu dozrávají plíce, stejně jako imunitní systém, který už v této době dokáže bojovat proti některým infekcím. Placenta, která dítě chrání a zásobuje kyslíkem a živinami, je maximálně zralá, od 34. týdne začíná stárnout a lékař musí pravidelně sledovat její kondici.

Miminko je plně vyvinuté, ale stále přibírá na váze a dozrávají jeho plíce. Porod v tomto období se označuje jako předčasný, ale miminko má již velmi dobrou prognózu.

Od 31. týdne se vyhlazuje a zakulacuje obličej, hlavička je porostlá vlásky, většina orgánů by již byla schopná naplno samostatně pracovat. Plně vyvinuté jsou kosti, stále jsou ale hodně měkké.

Ve 36. týdnu už děťátko vypadá jako před narozením, váží kolem 2,70 kg a měří asi 45 až 48 centimetrů. Mělo by již být v poloze hlavou dolů a sestupovat do pánve.

Vývoj srdce v období 37.-40. týdne

Od 38. týdne je miminko již plně vyvinuté a schopné žít mimo dělohu. Z porodnického hlediska je dítě od 38. týdne těhotenství považované za donošené, do té doby se hovoří o předčasném porodu.

Ve 40. týdnu měří plod asi 50 centimetrů a váží v rozmezí dva a půl až tři a půl kilogramu. Ve většině případů je otočen hlavičkou dolů a připraven k porodu.

Ve čtvrtém týdnu života má srdce podobu jednoduché trubice, zatímco na konci těhotenství je součástí vyzrálého oběhového systému novorozence. Jeho další vývoj po narození souvisí především s přechodem z placentárního oběhu na samostatné dýchání a krevní oběh dítěte.

Jak funguje oběh plodu před narozením

Jelikož má krevní oběh plodu paralelně vedle sebe spojen plicní a systémový krevní oběh, srdeční vady se kompenzují, a tedy nejsou při běžném vyšetření poznat. To je důvod, proč má plod se srdeční vadou v těhotenství pravidelnou srdeční frekvenci a velmi často se vyvíjí a roste zcela normálně.

Placenta dítě chrání a zásobuje kyslíkem a živinami. Plod proto před narozením nepoužívá plíce stejným způsobem jako novorozenec a jeho krevní oběh je přizpůsobený prostředí dělohy.

Po narození se oběhové poměry rychle mění, protože dítě začne dýchat vlastními plícemi. Tato změna představuje pro srdce a cévy důležitý přechod z placentárního způsobu zásobování na samostatné fungování.

Vyšetření srdce ve třetím trimestru

Pravidelná prenatální péče je základem bezpečného těhotenství. Ve třetím trimestru se kontroly zkracují na každé 2 týdny a před termínem na každý týden.

• Ultrazvuk ve 30.-32. týdnu slouží k hodnocení růstu a polohy plodu.
• CTG od 36. týdne sleduje srdeční ozvu plodu a děložní aktivitu.
• Vyšetření na streptokoka skupiny B probíhá mezi 35. a 37. týdnem.

Ultrazvukové vyšetření srdce plodu, takzvaná fetální echokardiografie, může odhalit případné potíže včas. Proto je u sebemenších pochybností dobré absolvovat cílené vyšetření srdce a cév, které jediné dokáže případné problémy potvrdit.

Podrobné vyšetření srdce se často provádí již při velkém morfologickém ultrazvuku. Ve 20. týdnu vás čeká druhý velký ultrazvukový screening, který má zkontrolovat kompletní vývoj miminka. Při tomto vyšetření se hodnotí také anatomie srdce, jeho oddíly, krevní tok a další části oběhového systému.

Co může vývoj srdce ohrozit

Na vývoj srdce má vliv řada faktorů - genetika, výživa matky, užívané léky, infekce nebo vlivy prostředí. Vrozené srdeční vady patří mezi nejčastější vrozené vývojové poruchy.

Vrozené srdeční vady vznikají v prvních týdnech embryonálního vývoje. Bohužel v tento okamžik jsou ještě špatně rozeznatelné. Pravidelná srdeční frekvence a normální růst plodu proto samy o sobě nevylučují všechny strukturální srdeční vady.

Nejčastějšími vadami srdce u dětí jsou defekty mezisíňové a mezikomorové přepážky. Část těchto defektů se během vývoje spontánně uzavře, jiné je třeba chirurgicky nebo při katetrizaci uzavřít.

Pokud lékaři odhalí problém již v těhotenství, mají tyto děti větší šanci na vyléčení. Prenatální nález umožňuje naplánovat další sledování a péči podle povahy konkrétní vady.

Co může podporovat zdravý vývoj srdce

Už během těhotenství je důležité pečovat o zdraví srdce dítěte - vyváženou stravou, dostatkem pohybu a vyhýbáním se škodlivinám jako alkohol, kouření či stres.

Těhotenství není doba, kdy byste měly jíst za dva. Energetická potřeba se ve skutečnosti zvyšuje jen mírně, přibližně o 200 až 300 kcal denně ve druhém a třetím trimestru. Mnohem důležitější než množství je kvalita a pestrost stravy.

• Dostatek bílkovin ze zakysaných mléčných výrobků, vajec, masa a luštěnin.
• Kyselina listová, která je klíčová zejména v prvním trimestru pro správný vývoj nervové trubice.
• Železo pro prevenci anemie, protože jeho potřeba v těhotenství výrazně roste.
• Vápník pro vývoj kostí miminka.
• Omega-3 mastné kyseliny, zejména DHA, pro vývoj mozku a sítnice plodu.
• Dostatečný příjem vlákniny pro prevenci zácpy.

Pohyb je v těhotenství bez komplikací vítaný a doporučovaný. Pravidelná mírná aktivita snižuje riziko gestačního diabetu, preeklampsie, nadměrného přibývání na váze i bolestí zad.

Vhodné jsou chůze, plavání, jóga pro těhotné nebo lehká posilovna. Vyvarujte se kontaktních sportů, aktivit s rizikem pádu a intenzivního cvičení vleže na zádech po prvním trimestru.

Co je ve třetím trimestru běžné

Třetí trimestr přináší kombinaci těšení a fyzické náročnosti. Bříško je velké, pohyb je pomalejší, spánek komplikovaný a tělo se čím dál zřetelněji připravuje na porod.

• Dušnost způsobená tlakem dělohy na bránici.
• Otoky kotníků a nohou způsobené zadržováním tekutin.
• Braxton Hicksovy kontrakce, které jsou nepravidelné a nebolestivé.
• Časté močení, protože miminko tlačí na močový měchýř.
• Problémy se spánkem způsobené velikostí bříška, pohyby miminka a potřebou vstávat na toaletu.
• Hemoroidy a zácpa kvůli tlaku dělohy a vlivu progesteronu na střevní motilitu.

Děťátko je citlivé na světlo, chutě i vůni. Jeho pohyby už nepocítíte tolik intenzivně, zaplňuje totiž téměř celou dělohu a nemá již tolik prostoru.

Pokles bříška může přinést úlevu od dušnosti a pálení žáhy, protože miminko sestoupí níže do pánve. Na druhou stranu může znamenat velmi časté močení a obtíže při chůzi.

Kdy je nutné kontaktovat lékaře

Náhlé nebo výrazné otoky obličeje a rukou jsou varovným příznakem. Stejně tak je potřeba vyhledat lékaře při bolestech hlavy, poruchách zraku nebo světloplachosti, protože mohou souviset s preeklampsií.

• Snížené pohyby miminka: pokud miminko, které se běžně hýbalo, náhle přestane být aktivní, kontaktujte lékaře nebo porodnici ještě tentýž den.
• Výrazné nebo náhlé krvácení.
• Pravidelné bolestivé kontrakce před 37. týdnem.
• Odtok plodové vody.
• Výrazná bolest břicha nebo zad.
• Silná bolest hlavy, poruchy zraku nebo náhlé otoky obličeje a rukou.

Při jakýchkoli pochybnostech platí jedno pravidlo: je lepší zavolat zbytečně než čekat. Gynekolog a porodnice jsou zvyklí na dotazy těhotných žen a nikdy vás neodmítnou.

tags: #vyvoj #srdce #ve #tretim #trimestru