Rotavirová infekce je akutní virové průjmové onemocnění, které se u těhotných žen obvykle projevuje zvracením, vodnatým průjmem, horečkou, bolestmi břicha, nechutenstvím a výraznou únavou. Během těhotenství nejsou rotaviry sice příliš nebezpečné, ale přesto vyžadují hospitalizaci v nemocnici.
Největším rizikem pro těhotnou ženu není obvykle přímé poškození plodu, ale rychlá ztráta tekutin a minerálů, která může vést k dehydrataci, poruše elektrolytové rovnováhy a zhoršení celkového stavu. Těhotná žena by měla být pod dohledem lékařů, aby byla v bezpečí a došlo k potřebnému zavodnění organismu.
Co jsou rotaviry
Rotaviry jsou skupina virů, které mohou způsobit infekci trávicího systému. Rotavirus je vir, který napadá buňky uvnitř střeva, které se starají o vstřebávání živin z potravy.
Rotavirová enteritida je akutní infekční průjmové onemocnění virové etiologie, bývá nejčastější příčinou kojeneckých průjmů. Mezi virovými průjmy je průběh těch rotavirových zpravidla nejzávažnější a zároveň jsou rotavirové infekce z virových průjmů ty nejčastější.
Rotavirová infekce je na celém světě nejčastější příčinou závažných průjmových onemocnění u kojenců a malých dětí. Do dovršení věku pěti let se rotavirem většina dětí nakazí nejméně jednou.
Virus patří do rodu Rotavirus a do čeledi Reoviridae. Rotaviry jsou odolné k vlivům zevního prostředí, přežívají na předmětech, rukou a jsou rezistentní k působení mnohých dezinfekčních prostředků.
Proč se rotavirová infekce týká i těhotných žen
Rotavirem se může nakazit kdokoli v kterémkoli věku, nejčastěji se však infekce vyskytuje u kojenců a malých dětí, u nichž může mít onemocnění závažnější průběh, a u dospělých, kteří o ně pečují.
Onemocnění se může v symptomatické formě vyskytnout i u dospělých, nejčastěji u rodičů postižených dětí. Těhotná žena se může nakazit například od staršího dítěte, které přinese infekci ze školy či školky, nebo při kontaktu s kontaminovanými předměty.
Zdraví dospělí pociťují příznaky v menší míře, zatímco někteří mohou být také asymptomatičtí. Projevy rotavirové infekce jsou nejtěžší u lidí, kteří se s tímto onemocněním setkávají poprvé.
Následné infekce rotaviry příznaky mají buď mírnější nebo probíhají asymptomaticky (bez příznaků). To však neznamená, že by infekce během těhotenství nevyžadovala pozornost, zejména pokud žena zvrací, má silný průjem nebo nedokáže dostatečně pít.
Jak se rotavirová infekce přenáší
Typický je přenos fekálně-orální. Onemocnění je vysoce infekční. Rotaviry se šíří takzvanou fekálně-orální cestou neboli zanesením virů ze stolice špatně umytýma rukama nebo přes kontaminované předměty do úst.
Pokud si osoba s touto virovou infekcí po použití toalety nemyje ruce nebo má-li její dítě virus, může přebalování dítěte nebo pomoc při používání toalety vést k šíření viru na jakýkoli předmět, kterého se dotknete, včetně jídla, hraček a náčiní, pokud nejsou ruce po manipulaci s fekáliemi umyty.
Pokud například infikované dítě nebo dospělý použije toaletu a poté se bez řádného umytí rukou dotkne kliky nebo hračky, může zanechat infekční materiál na tvrdých površích, s nimiž může přijít do styku jiná osoba.
Pokud se tato osoba následně dotkne jídla nebo svých úst, může se nakazit. Infekce se také může rozšířit, pokud se člověk po kontaktu s nakaženou osobou nebo kontaminovaným předmětem dotkne úst.
Rotaviry přežívají v prostředí i na kontaminovaných předmětech. Mohou se přenášet například hračkami nebo předměty denního užívání. Na tvrdém povrchu je virus schopen přežívat řadu hodin.
Rotaviry jsou významným nozokomiálním patogenem, tedy onemocněním šířícím se ve zdravotnických zařízeních. Rotaviry jsou nejčastějšími původci nozokomiálních gastroenteritid v jeslích a na kojeneckých odděleních, kde se vyskytují sporadicky i epidemiologicky.
Při primoinfekci stačí k vyvolání příznaků nemoci pouze 10 rotavirových částic. Zhruba 1 gram stolice obsahuje více než tisíc virových částic. K přenosu jich přitom stačí pouze 10.
Přenos vzdušnou cestou byl sice opakovaně zvažován, ale respirační patogenita viru prokázána nebyla. Za hlavní způsob přenosu se proto považuje kontakt s částicemi stolice, kontaminovanýma rukama a předměty.
Inkubační doba a doba infekčnosti
Inkubační doba je 1-3 dny. Potíže se dostavují obvykle do dvou dnů po kontaktu s rotaviry.
Zárodky rotaviru jsou přítomny ve stolici infikované osoby nejméně dva dny před příznaky a jsou pozorovány až deset dní po zmírnění příznaků. Virus je přítomen ve stolici 7-10 dnů po nákaze, zejména v prvních 4 dnech je přítomen ve vysoké koncentraci.
Doba, kdy se projevují příznaky rotavirového onemocnění, není stejná s tím, jak dlouho je dítě infekční na rotaviry. Nákazu totiž může nemocný šířit i 2 dny před jejími prvními projevy a ve stolici se rotavirové částice mohou nacházet ještě více než 10 dní po odeznění průjmů.
Člověk zůstává infekční po celou dobu nákazy. Rotaviry dokážou přežít v suchém prostředí několik dní a na lidské kůži vydrží i několik hodin.
Výskyt rotavirů v České republice
V ČR se rotavirové infekce vyskytují častěji v zimních a jarních měsících. Maximum výskytu je v zimě a v prvních jarních měsících.
V posledních 10 letech u nás zaznamenáváme 2000-5000 případů ročně, dominantně ve věkové skupině do pěti let věku. Jiný přehled uvádí v ČR 2-4 tisíce průjmových onemocnění ročně.
Rotavirovou infekcí onemocní v ČR prakticky každé dítě do pěti let. Nejčastěji se nakazí od starších sourozenců, kteří přinesou nákazu domů ze školy či školky.
Příznaky rotavirové infekce u těhotné ženy
Inkubační doba rotavirové infekce je přibližně dva dny po vystavení viru. Prvními příznaky jsou horečka a zvracení, po nichž následuje čtyř až osm dní vodnatého průjmu.
Onemocnění je charakterizováno horečkou, zvracením, vodnatým průjmem, nechutenstvím a bolestmi břicha, potíže trvají obvykle týden. Celé onemocnění obvykle trvá 5-8 dní.
Rotaviry způsobují těžký zánět ve střevech. Ten se navenek projevuje zvracením, horečkou, bolestmi břicha, silným vodnatým průjmem, únavou a podrážděností.
- zvracení, které se často objeví ještě před průjmem,
- silný, častý a vodnatý průjem,
- horečka nebo zvýšená teplota,
- bolesti břicha a plynatost,
- nechutenství,
- výrazná únava a vyčerpání,
- podrážděnost,
- případně příznaky nachlazení nebo kožní exantém.
Zvracení u rotavirové infekce je velmi časté a zpravidla se objeví ještě před průjmem. Společně s průjmem a horečkou přispívá k dehydrataci.
Při infekci rotaviry vznikají silné, vodnaté průjmy. Průjmy doprovází plynatost a bolesti břicha.
Zvýšená teplota nebo i horečka jsou projevy zánětu, který probíhá ve střevech v důsledku infekce rotaviry. Silná únava a vyčerpání vzniká jako následek ostatních příznaků onemocnění.
Rotavirová infekce může také způsobit bolesti břicha. Stolice bývá častá, objemná a vodnatá, bez příměsi hlenu či krve.
Dehydratace v těhotenství
Nejzávažnější komplikací rotavirové infekce je dehydratace s poruchou elektrolytové rovnováhy. Těžký průjem může vést k dehydrataci, a pokud není léčena, může dehydratace přerůst v život ohrožující stav bez ohledu na příčinu.
V důsledku průjmu a zvracení může u lidí, zejména pak u kojenců, dojít k silné dehydrataci. Jedná se o potenciálně závažnou komplikaci, jež může být bez léčby i život ohrožující.
Voda a minerální látky, které tělo ztrácí v důsledku průjmu, zvracení nebo pocení při zvýšené teplotě, je nutné doplnit. V těhotenství může výrazná ztráta tekutin vést k rychlému zhoršení celkového stavu a vyžadovat nitrožilní rehydrataci.
Příznaky dehydratace
- sucho v ústech,
- suchá nebo chladná pokožka,
- výrazná žízeň,
- omezené nebo velmi malé množství moči,
- zapadlé oči,
- závratě, zejména při vstávání,
- výrazná slabost a únava,
- letargie nebo neobvyklá ospalost,
- bušení srdce,
- nízký krevní tlak,
- neschopnost udržet přijaté tekutiny.
U těhotné ženy je nutné věnovat pozornost zejména opakovanému zvracení, nemožnosti pít, velmi malému množství moči, závratím, mdlobám, bušení srdce a výrazné slabosti.
Pokud dojde k neléčené a těžké dehydrataci, může dokonce vést k úmrtí. Nejzávažnější komplikací, která může skončit i letálně, je extrarenální urémie při nedostatečném příjmu tekutin a jejich výrazných ztrátách a hypovolemický šok při excesivních ztrátách tekutin a minerálů.
Další možná rizika rotavirové infekce
Rotaviry napadají sliznici tenkého střeva, poškozují buňky a zhoršují vstřebávání vody, minerálů i dalších živin. Epiteliální buňky jsou lyzovány, čímž se sníží absorpce cukrů.
Nevstřebané disacharidy a štěpné produkty zvyšují osmolalitu v lumen střeva, díky čemuž se urychluje peristaltika a dilatuje střevo. Rotaviry produkují enterotoxin NSP4, který vyvolává sekreci tekutin s rozvojem sekrečních průjmů.
Možnou komplikací je porušení vstřebávání živin. Rotavirová infekce může vést k malabsorpčnímu syndromu s protrahovanými průjmy.
Rotaviry narušují vstřebávání laktózy ve střevech. Deficience laktázy může přetrvávat 10-14 dní a úplná obnova střevní sliznice trvá 2-8 týdnů.
Rotavirová infekce někdy stojí na pozadí dalších komplikací, například zánětem žaludku spojeného se žaludečními problémy, nechutenstvím a zvracením.
U těhotných žen je nutné odlišit rotavirovou infekci od dalších příčin průjmu a zvracení, protože podobné obtíže mohou vyvolat také noroviry, adenoviry, astroviry, sapoviry nebo bakteriální infekce způsobené například bakteriemi Campylobacter, Salmonella nebo Shigella.
Jak rotavirová infekce ovlivňuje plod
Rotavirová infekce není v dostupném materiálu popisována jako onemocnění, které by běžně přímo poškozovalo plod. Hlavním problémem v těhotenství je celkové zhoršení stavu matky v důsledku zvracení, průjmu, horečky a dehydratace.
Riziko pro těhotenství proto souvisí především s nedostatečným příjmem tekutin, ztrátou minerálů, poruchou krevního oběhu a případnou nutností hospitalizace. Těhotná žena by při výrazných obtížích neměla čekat, až se stav zhorší.
Při těžkém průběhu může být nutná intravenózní rehydratace. Lékař současně posoudí celkový stav těhotné ženy a podle potřeby zajistí další sledování těhotenství.
Diagnostika rotavirové infekce
Neexistuje jednoduchý způsob, jak poznat rotaviry a odlišit je od jiných původců průjmových onemocnění. Diagnóza vychází z anamnézy, klinického obrazu a epidemiologické situace.
Při podezření na rotavirovou nákazu může lékař nechat provést speciální vyšetření na rotaviry ze vzorku stolice, které nákazu potvrdí.
Rutinně se používají imunochromatografické nebo latexaglutinační metody, které prokazují antigeny rotavirů ve vzorku nativní stolice, případně ELISA. Méně dostupnými metodami jsou přímá elektronová mikroskopie, PCR a kultivace.
Léčba rotavirové infekce v těhotenství
Neexistuje žádná specifická léčba rotavirové infekce ani specifické antivirotikum. Léčba infekce tedy probíhá především zmírňováním příznaků a podporou fungování organismu a imunity.
Klíčem k úspěchu je zůstat hydratovaný a pohodlný, zatímco virus vystupuje ze systému. Nejdůležitější součástí léčby je doplnění tekutin, minerálů a energie a sledování příznaků dehydratace.
Rehydratační roztoky
Velmi účinné proti dehydrataci organismu jsou rehydratační roztoky. Rehydratační roztok kromě vody poskytuje tělu vhodný poměr minerálů a navíc také energii nejčastěji ve formě glukózy.
Do pitného režimu lze zařadit čaje a minerálky. Při výrazném zvracení je vhodné přijímat tekutiny po malých dávkách a v krátkých intervalech, aby se zvýšila šance, že je tělo udrží.
Pokud žena nedokáže udržet tekutiny, má velmi malé množství moči nebo se objeví závratě a výrazná slabost, může být nutná intravenózní rehydratace.
Strava během infekce
Důležitou součástí léčby je lehce stravitelná strava s nízkým podílem cukrů a tuků. Vybírejte lehce stravitelné potraviny, které rozdělte do více malých jídel během dne.
Vhodná může být konzumace polévek a jiných tekutin. Časná realimentace může zahrnovat banány, strouhaná jablka, bramborovou kaši, rýžové polévky, kuřecí vývar a rýži s masem.
Držte se stranou od sladkých potravin nebo džusů a tučných jídel, protože mohou zhoršit průjem. Zpočátku je dobré nejíst těžká jídla, sladkosti a nadýmavé potraviny.
Dodržování vyvážené stravy pomáhá zachovat dostatečnou výživu po celou dobu nemoci. Důležitý je i klidový režim a tělo začít zatěžovat postupně.
Laktóza a dočasná intolerance
Při rotavirové infekci dochází ke snížení enzymů laktázy, která štěpí mléčný cukr. Rotaviry narušují vstřebávání laktózy ve střevech, proto může dočasně vzniknout horší tolerance mléčných výrobků.
V průběhu infekce lze dočasně omezit mléčné produkty. Tento stav je naštěstí dočasný.
Probiotika a další přípravky
Při rotavirových průjmech se doporučuje podávat probiotika. Probiotické bakterie pomáhají obnovit zdravou střevní mikroflóru a přispívají také k podpoře imunitního systému.
Probiotika mohou přispět ke zkrácení průjmu při rotavirové nákaze. V materiálu jsou uvedena také probiotika Saccharomyces boulardii.
Z léků na průjem lze kromě probiotik použít i střevní adsorbencia. Jde o přípravky, které na sebe dokáží vázat škodlivé látky a toxiny.
Mezi uváděná střevní adsorbencia patří diosmektit, aktivní uhlí, přípravky s tanátem želatiny nebo hydrogelem kyseliny methylkřemičité. V těhotenství je však vhodné použití jakéhokoli léku, přípravku proti průjmu nebo zvracení předem konzultovat s lékařem či lékárníkem.
Antipyretika a případná antiemetika se užívají podle doporučení lékaře. Léky proti zvracení nebo průjmu by těhotná žena neměla užívat bez ověření vhodnosti pro konkrétní fázi těhotenství.
Jak dlouho rotavirová infekce trvá
Příznaky rotavirové infekce obvykle trvají několik dní. Onemocnění trvá v průměru 2-7 dnů, potíže trvají obvykle týden a celé onemocnění obvykle trvá 5-8 dní.
Akutní příznaky obvykle odezní do 2-3 dní, následné projevy mohou přetrvávat až 10 dní. Průjem může trvat čtyři až osm dní.
Po odeznění průjmu mohou ještě přetrvávat únava, citlivé trávení, nechutenství nebo dočasná horší tolerance laktózy. Doba infekčnosti však může být delší než doba, po kterou jsou patrné příznaky.
Kdy vyhledat lékaře během těhotenství
Těhotná žena by měla kontaktovat lékaře při opakovaném zvracení, silném nebo častém průjmu, vysoké horečce, krvi ve stolici, silných bolestech břicha nebo při jakýchkoli známkách dehydratace.
- není schopna přijímat nápoje,
- nedokáže udržet tekutiny,
- má průjem déle než 24 hodin nebo se stav zhoršuje,
- zvracení je velmi časté,
- močí výrazně méně než obvykle nebo téměř nemočí,
- má sucho v ústech, silnou žízeň nebo výraznou slabost,
- objevují se závratě při vstávání, točení hlavy nebo mdloby,
- má vysokou horečku, která neustupuje ani po 24 hodinách,
- stolice obsahuje krev nebo hlen,
- objeví se silné bolesti břicha,
- těhotná žena má obavy o svůj stav nebo stav těhotenství.
Okamžitou lékařskou pomoc vyžaduje ztráta vědomí, výrazná apatie, neschopnost přijímat tekutiny, známky oběhového selhání nebo rychle se zhoršující celkový stav.
Prevence rotavirové infekce v domácnosti
K minimalizaci šíření rotaviru patří správné mytí rukou po použití toalety nebo po pomoci dítěti s jejím používáním a po přebalování. Základem prevence rotavirových infekcí je důsledná a pečlivá hygiena rukou, hlavně po použití toalety.
Ruce je důležité mýt také před přípravou jídla a před jeho konzumací. Je nutné pravidelně čistit a dezinfikovat povrchy, kterých se dotýká více osob, zejména kliky, baterie, toaletu, přebalovací plochu, hračky a předměty denního užívání.
Prevence nemocničních nákaz zahrnuje důkladnou dezinfekci rukou personálu virucidními roztoky obsahujícími alkohol, důslednou dekontaminaci předmětů, jednorázové pomůcky a minimalizaci délky pobytu dítěte v nemocnici.
Zvýšená hygiena může šíření infekce omezit, ale ani při dodržování těchto opatření nelze rozšíření onemocnění zcela vyloučit. Rotavirová infekce se může v průběhu několika málo hodin či dní rozšířit na celou rodinu.
Očkování proti rotavirům a těhotenství
Vakcína proti rotavirovým infekcím není určena k očkování dospělých. Očkování proti rotavirovým nákazám není určené pro dospělé osoby, a proto se nepodává ani těhotným ženám jako léčba nebo prevence akutní infekce.
Nejúčinnější specifickou ochranou dětí je očkování. V ČR je zařazeno mezi doporučená očkování od roku 2007, je dobrovolné a podává se ústy.
Očkují se malé děti od 6. týdne života. Očkování probíhá v době od 6 týdne do 8 měsíců věku ve 2-3 dávkách podle zvolené vakcíny.
V Evropské unii jsou registrovány dvě živé perorální vakcíny: Rotarix a RotaTeq. Rotarix se podává ve dvou dávkách a RotaTeq se podává perorálně ve třech dávkách, často ve 2, 4 a 6 měsících.
Vakcína sice nezajistí absolutní imunitu vůči rotavirům, zcela zásadně ale snižuje riziko závažného průběhu a případné hospitalizace. Děti mohou mít infekci více než jednou, očkování však může zabránit závažnosti stavu.
Děti s anamnézou těžké kombinované imunodeficience nebo ty, které jsou již vážně nemocné, by neměly vakcínu užívat. O vhodnosti očkování rozhoduje lékař.
Rozdíl mezi rizikem pro těhotnou ženu a rizikem pro malé dítě
Rotavirová infekce nejvíce ohrožuje děti ve věku od 3 měsíců do 3 let. Nejvyšší riziko pro závažný průběh rotavirové gastroenteritidy s významnou dehydratací mají děti ve věku 4 měsíců až 3 let při první infekci rotaviry.
Děti jsou náchylnější k poklesu tekutin a elektrolytů zvracením a průjmem, protože mají nižší tělesnou hmotnost. U dětí k dehydrataci dochází rychleji a může být velmi nebezpečná.
U těhotné ženy je rozhodující zejména rychlost ztráty tekutin, schopnost pít, intenzita zvracení a průjmu, horečka a celkový stav. Proto není vhodné srovnávat průběh u dospělé ženy s běžným průběhem u zdravého dospělého člověka.
Co si hlídat při domácí péči
- Pravidelně přijímat malé dávky tekutin.
- Při výrazném průjmu používat rehydratační roztoky.
- Sledovat množství moči, žízeň, závratě a celkovou slabost.
- Vyhnout se sladkým nápojům, džusům, tučným a těžkým jídlům.
- Jíst malé porce lehce stravitelných potravin.
- Dodržovat klidový režim.
- Pečlivě si mýt ruce po použití toalety a po kontaktu s nemocným dítětem.
- Čistit a dezinfikovat kontaminované povrchy a předměty.
- Užívat léky proti průjmu, zvracení nebo horečce pouze po ověření jejich vhodnosti v těhotenství.
- Při zhoršení stavu vyhledat lékařskou pomoc.
Rotavirová infekce u těhotných žen obvykle nepatří mezi infekce, které by přímo poškozovaly plod, ale zvracení, vodnatý průjem, horečka a rychlá ztráta tekutin mohou být závažné. Nejbezpečnějším postupem je včasné doplnění tekutin, sledování příznaků dehydratace a lékařské vyšetření při výraznějších nebo déle trvajících obtížích.
