Větší krvácení v šestinedělí: co je ještě normální a kdy okamžitě vyhledat pomoc

Větší krvácení v šestinedělí může být součástí běžného poporodního hojení, ale také známkou závažné komplikace. Po porodu jsou normální očistky, jejichž množství má postupně klesat a barva se má měnit z jasně červené přes hnědavou a narůžovělou až na žlutobílou nebo bělavou.

Pokud krvácení náhle zesílí, nepřestává, prosakuje vložku během krátké doby nebo je doprovázeno bolestí, horečkou, závratěmi, zrychleným tepem, bledostí či výraznou slabostí, je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Při mohutném krvácení v domácím prostředí volejte linku 155.

Co jsou očistky a proč po porodu krvácíme

Po porodu dochází k zavinování dělohy a tělo postupně vylučuje očistky, odborně nazývané lochie. Jde o směs krve, zbytků děložní sliznice a dalších tkání, které už tělo nepotřebuje.

Po porodu dochází ke krvácení z místa, kde byla v děloze přirostlá placenta, tzn. lochia neboli očistky. Stahy, které následují po porodu, uzavírají děložní cévy a zabraňují nadměrné ztrátě krve ihned po porodu a v následujících dnech.

Tyto stahy, jimiž se děloha smršťuje, vyvolávají křeče podobné menstruačním křečím nebo porodním bolestem. Většinou jsou citelnější po porodu druhého či třetího dítěte.

Jak vypadá běžné krvácení v šestinedělí

Většina žen po nekomplikovaném porodu dítěte i placenty krvácí v prvních dnech po porodu nejvíce. Postupně se krvácení během dalších dvou až tří týdnů vytratí.

První dny po porodu je krvácení nejsilnější a připomíná silnější menstruaci. Postupně se však mění: na začátku je jasně červené, po několika dnech tmavne a je hnědé, později se mění na žluté až bělavé.

První tři dny po porodu se toto krvácení podobá silnější menstruaci a doprovází ho uvolňování i poměrně velkých krevních sraženin, kousků sliznice či plodových obalů. Postupně se charakter a barva lochií mění na narůžovělý hlen s příměsí krve, později bílý až čirý výtok.

Z krvácení se stane hnědavý výtok, až bílý výtok, který se postupně vytratí. Tento proces je zcela přirozený a může trvat několik týdnů.

Obvyklý vývoj očistků

Očistky obvykle trvají 4-6 týdnů, ale mohou se lišit podle každé ženy. Po císařském řezu může být výtok slabší, ale trvá déle, často až 8 týdnů.

Obecně stále platí, že při fyziologickém stavu by mělo být krvácení po porodu v prvních dnech nejintenzivnější a postupně ustávat. Důležité je, aby očistky odtékaly viditelně a nedošlo k jejich zástavě.

Jak orientačně hodnotit míru krvácení

Praktickým varovným signálem je také krvácení, při kterém prosákne jedna nebo více vložek za hodinu. Pokud je krvácení velmi silné, náhle se zhorší nebo je doprovázeno bolestí či horečkou, je nutné vyhledat lékaře.

Co může krátkodobě zvýšit množství krve

Větší krvácení se může dostavit ve chvílích, kdy žena delší dobu kojí, protože se vyplavuje oxytocin a díky tomu se stahuje i děloha. Více krve na vložce může být také tehdy, když má žena více naplněný močový měchýř, například si několik hodin nestihla dojít na záchod.

Zvýšená fyzická aktivita může krvácení zesílit. To samé platí i při kojení, kdy se uvolňuje oxytocin a děloha se více stahuje.

V polovině šestinedělí často dochází k obnovení krvácení, kdy děloha ženu upozorňuje na tělesné či duševní přetížení a na to, že vnitřní poranění ještě není zcela zahojené. Pokud krvácení neustává, je nutné vyhledat lékaře.

Kdy už jde o větší nebo nebezpečné krvácení

Za problém je třeba považovat krvácení, které zůstává dlouhodobě silné, náhle se zhoršuje nebo se po předchozím ústupu znovu objeví ve velké intenzitě. Pozdní krvácení bývá často silné a náhlé.

• Silné krvácení, při kterém nestačí běžná hygienická pomůcka.
• Krvácení, které prosákne jednu nebo více vložek za hodinu.
• Náhlé, mohutné krvácení, které se nezastavuje.
• Krev, která zůstává jasně červená a nepřechází do obvyklých fází očistků.
• Krvácení, které se po ústupu znovu výrazně zintenzivní.
• Krvácení doprovázené silnou bolestí břicha nebo pánve.
• Krvácení spojené s horečkou, zimnicí nebo nepříjemným zápachem očistků.

Pokud se u novopečené matky objeví náhlé, silné krvácení, které se nezastaví, měla by okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Silná bolest břicha, která se zhoršuje, je dalším důvodem k neodkladnému vyšetření.

Varovné příznaky ztráty většího množství krve

Při významné ztrátě krve se zrychluje tepová frekvence i dýchání. Tímto tělo zajišťuje více kyslíku pro rychleji cirkulující oběh krve.

Krevní tlak ženy postupně klesá. Trvá-li tento stav déle, kůže a sliznice ženy jsou bledé a chladné. Trvá-li tento stav ještě déle, může dojít k mentálním změnám a žena se cítí úzkostná, neklidná, až apatická.

• Závratě nebo mdloby.
• Zrychlený srdeční tep.
• Zrychlené dýchání.
• Bledá, studená nebo vlhká kůže.
• Výrazná slabost nebo extrémní únava.
• Zmatenost, úzkost, neklid nebo apatie.
• Pokles krevního tlaku.

Příznaky šoku mohou zahrnovat zmatenost, zrychlené dýchání nebo extrémní slabost. Život ohrožující krvácení představuje vysokou krevní ztrátu, která znamená ztrátu 50 % krevního objemu do 3 hodin; za život ohrožující krvácení se považuje krevní ztráta vyšší než 1500 ml.

Časné a pozdní krvácení

Časné krvácení do 24 hodin po porodu

Časné neboli primární poporodní krvácení se vyskytuje během prvních 24 hodin po porodu. Příčinou tohoto krvácení bývá hypotonie, tedy nedostatečné stažení děložního svalu.

Dále pak porodní poranění. Poslední možností může být hematom, tedy krevní výron v tkáních.

Pokud dojde po porodu k většímu krvácení, ať už z jakéhokoli důvodu, jistě je to důvod, proč v porodnici zůstat minimálně do dalšího dne, kdy se pomocí krevních odběrů zkontroluje, jak tělo krevní ztrátu zvládlo.

Pozdní krvácení od 24 hodin po porodu po celé šestinedělí

Pozdní neboli sekundární krvácení se objevuje od 24 hodin po porodu až do šesti týdnů po porodu. Jde o krvácení, které se znovu objeví ve větší míře i poté, co už celkově krvácení po porodu ustávalo a měnilo charakter.

Tento typ krvácení bývá takzvaně profuzní, tedy mohutný a intenzivní, a každopádně nepřestává. Nejčastější příčinou bývá zadržení části placentárního lůžka či plodových obalů, takzvaná retence částí placenty.

Včasné krvácení se může objevit znovu během prvního týdne. Příčinou může být porodní poranění, zbytky placenty nebo porucha srážlivosti krve.

Nejčastější příčiny většího krvácení po porodu

Hypotonie a atonie dělohy

Hypotonie a atonie dělohy patří k nejčastějším příčinám vyšších krevních ztrát po porodu. Hypotonie znamená nedostatečné stažení děložního svalu, zatímco při atonii se děloha nestahuje dostatečně vůbec.

Nedostatečné zavinutí dělohy brání účinnému uzavření cév v místě, kde byla připojena placenta, a krvácení proto může pokračovat.

Zadržené části placenty nebo plodových obalů

Nejčastější příčinou pozdního silného krvácení bývá zadržení části placentárního lůžka či plodových obalů. Z tohoto důvodu může dojít i k nedostatečnému zavinutí dělohy.

Retence placenty vzniká při spazmu děložního hrdla. Nedochází k přirozenému odloučení placenty a žena je tak ohrožena větší krevní ztrátou.

Porodní poranění a hematomy

U porodního poranění může dojít i k porušení objemnějších cév. Mohou tak vzniknout supralevátorové nebo infralevátorové hematomy či další závažnější komplikace.

Po porodu je nutné vyšetření v zrcadlech. Musíme myslet i na možný výskyt více než jednoho zdroje krvácení.

Poruchy srážlivosti

Některé genetické vady, jako jsou poruchy srážlivosti krve, například von Willebrandova choroba nebo hemofilie, mohou predisponovat ženy k nadměrnému krvácení.

Autoimunitní poruchy, jako je systémový lupus erythematodes, mohou také ovlivnit mechanismy srážlivosti krve a zvýšit riziko poporodního krvácení.

Inverze a ruptura dělohy

U inverze dělohy dochází k vchlípení děložního fundu do děložní dutiny a může dojít až k vystoupení před zevní branku.

Ruptura dělohy je sice méně častá, ale jedná se o velice nebezpečnou situaci s letálními peripartálními komplikacemi a perinatální mortalitou. Riziko jejího vzniku zvyšují porody po císařském řezu a porody po předchozím zásahu na děložní stěně, například po myomektomii.

Poruchy placentace

Kromě poruchy placenta praevia, neboli patologicky uložené placenty, rozlišujeme ještě tři druhy placent, které se vyznačují svou prorostlostí do jednotlivých vrstev dělohy.

• Placenta accreta se povrchově ukotvuje do myometria.
• Placenta increta prorůstá myometriem.
• Placenta percreta se šíří přes myometrium i do okolních struktur.

V prvním případě je možné dělohu zachovat, u zbývajících dvou druhů je porod veden císařským řezem s následnou hysterektomií.

Rizikové faktory

Riziko poporodního krvácení může zvýšit několik okolností souvisejících se zdravotním stavem ženy, průběhem těhotenství a způsobem porodu.

• Věk nad 35 let.
• Předchozí poporodní krvácení.
• Vícečetné těhotenství.
• Porod velkého plodu.
• Nadměrné množství plodové vody, tedy polyhydramnion.
• Prodloužený nebo velmi pomalu postupující porod.
• Překotný, tedy velmi rychlý porod.
• Instrumentální porod pomocí vakuumextraktoru nebo forcepsu.
• Císařský řez.
• Poruchy srážlivosti krve.
• Léčba léky na ředění krve během těhotenství.
• Závažnější anémie v průběhu těhotenství.
• Myomy nebo vrozené vývojové vady dělohy.
• Obezita.
• Hypertenze nebo cukrovka.
• Infekce, například chorioamnionitida.

U vícerodiček, žen po vícečetném těhotenství, po porodu velkého plodu nebo u žen s nadměrným množstvím plodové vody bývá děložní sval roztažený nad míru, a díky tomu může být zavinování dělohy pomalejší a krvácení silnější.

Rizikovými faktory jsou také instrumentální porody, porody, u kterých se užívá více medikace, nebo porody, při kterých se medikace užívá delší dobu.

Infekce a další okolnosti

Infekce mohou přispívat k poporodnímu krvácení, zejména pokud vedou k atonii dělohy, tedy k neschopnosti dělohy efektivně se stahovat. Riziko může zvýšit například chorioamnionitida, což je infekce plodové vody.

Zápach očistků, horečka, zimnice a bolest v podbřišku mohou signalizovat infekci dělohy. Tyto příznaky mohou poukazovat na komplikace, jako je zánět dělohy nebo neúplné odloučení placenty.

Vliv těhotenství a způsobu porodu

Míra krvácení úzce souvisí s průběhem těhotenství, způsobem porodu a obdobím, ve kterém se krvácení objevuje.

Mírnější a kratší krvácení většinou zažívají ženy, které v průběhu porodu prodělaly instrumentální vyčištění dělohy, tedy revizi dutiny děložní. Tento výkon probíhá v rámci císařského řezu nebo po manuálním vyndání placenty lékařem, pokud nedojde ke spontánnímu porodu placenty.

Pokud dojde k tomuto instrumentálnímu vyčištění, bývá krvácení v naprosté většině případů v prvních dnech střední nebo spíše mírné a tyto ženy přestávají krvácet v průběhu šestinedělí rychleji.

Po císařském řezu krvácí ženy méně než po spontánním porodu. I po něm ale z těla odcházejí očistky.

Co dělat při silném krvácení doma

Pokud se silné nebo náhlé krvácení objeví v domácím prostředí, ihned volejte na linku 155 a popište aktuální stav. Ženu uložte, uklidněte a pokuste se dělohu v rámci svých možností masírovat.

Po příjezdu zdravotnické záchranné služby se řiďte jejími pokyny. Při čekání není vhodné, aby žena sama chodila nebo se snažila dojet do nemocnice, pokud je slabá, má závratě nebo vykazuje známky šoku.

Diagnostika většího krvácení

Klinické vyšetření

Diagnóza poporodního krvácení začíná důkladným klinickým vyšetřením. Zdravotníci odeberou podrobnou anamnézu pacientky, včetně množství ztráty krve, způsobu porodu a případných předchozích poruch krvácivosti.

Fyzikální vyšetření posoudí vitální funkce a stav břicha. Lékař může hodnotit také velikost a stažení dělohy, stav porodních poranění a možné známky infekce.

Laboratorní a zobrazovací vyšetření

K potvrzení diagnózy a určení příčiny krvácení lze použít několik diagnostických testů. Krevní testy kontrolují hladinu hemoglobinu, počet krevních destiček a faktory srážení krve.

Ultrazvuk může být použit k posouzení zadržené placentární tkáně nebo jiných abnormalit. V některých případech může být provedena hysteroskopie k vizualizaci dutiny děložní.

Možné jiné příčiny

Poskytovatelé zdravotní péče při vyšetření zvažují další možné příčiny krvácení, jako jsou zadržené fragmenty placenty, ruptura dělohy, poruchy koagulace a tržné rány genitálního traktu.

Léčba

Stabilizace krevního oběhu

Porodní asistentka zajistí žilní vstup a dle ordinace lékaře doplňuje krevní oběh nejprve roztokem. Pokud je potřeba a krvácení neustává, podává se také plazma nebo krevní transfuze.

Léčba závisí na příčině, intenzitě krvácení a celkovém stavu ženy. Při větší krevní ztrátě může být nutná hospitalizace a sledování vitálních funkcí i laboratorních hodnot.

Podpora stažení dělohy

Dělohu masírujeme a snažíme se ji masáží přimět k zavinutí, a tím i ke zmírnění krvácení.

Uterotonika, jako je oxytocin, methylergometrin nebo karboprost, se běžně používají ke stimulaci děložních kontrakcí a snížení krvácení.

Odstranění zdroje krvácení

Řešením retence placenty je její manuální vybavení vedené v celkové anestezii, tedy manuální lýza placenty.

V případech, kdy je léčba léky nedostatečná, mohou být nutné chirurgické zákroky. Ty mohou zahrnovat embolizaci děložní tepny, dilataci a kyretáž nebo v závažných případech hysterektomii.

Možné komplikace

Pokud se poporodní krvácení neléčí nebo se špatně zvládá, může vést k závažným komplikacím. Patří mezi ně hypovolemický šok, selhání orgánů, anémie a infekce.

• Hypovolemický šok: život ohrožující stav v důsledku těžké ztráty krve.
• Selhání orgánů: dlouhodobý šok může vést k selhání životně důležitých orgánů.
• Anémie: významná ztráta krve může vést k anémii, která vyžaduje další léčbu.
• Infekce: zadržená placentární tkáň může vést k infekcím a komplikovat rekonvalescenci.
• Psychické následky: traumatická zkušenost se silným krvácením může souviset s poporodní depresí nebo dlouhodobou úzkostí.

Krátkodobé komplikace mohou zahrnovat okamžité účinky ztráty krve, zatímco dlouhodobé komplikace mohou zahrnovat chronickou anémii nebo psychologické účinky, jako je poporodní deprese, pramenící z traumatické zkušenosti se silným krvácením.

Hygiena a péče v šestinedělí

Po celou dobu šestinedělí by žena měla dodržovat hygienu, nebo jinak řečeno, měla by se chovat, jako by měla celé šestinedělí menstruaci.

• Pravidelně se sprchujte, ideálně i vícekrát denně.
• Používejte poporodní vložky a často je měňte.
• Volte měkké, savé, prodyšné a neparfemované vložky.
• Dopřejte si klidový režim a odpočinek.
• Po použití toalety si důkladně umyjte nebo vydezinfikujte ruce.

Apelujeme na časté střídání hygienických vložek, ideálně s každou návštěvou toalety. Hromadění očistků spolu s kolonizací bakteriemi z oblasti konečníku může být vstupní branou infekce.

Ke vzniku infekce by rovněž mohlo přispět používání tamponů, menstruačních kalíšků a houbiček, proto jejich užívání v šestinedělí zásadně není vhodné.

Praktické jsou bezešvé síťované kalhotky. Jsou pohodlné a vzdušné a zároveň dostatečně fixační, aby zabránily posunování porodnických vložek a nežádoucímu úniku očistků.

Odpočinek, pohyb a močový měchýř

Rané šestinedělí trvá do desátého dne a novopečená matka by měla co nejvíce ležet, aby se zahojilo porodní poranění a stabilizovala se tvorba mateřského mléka.

Důležitým předpokladem pro správné zavinování dělohy je pravidelné vyprazdňování močového měchýře, nejméně před každým kojením. Plný močový měchýř utiskuje dělohu, která se snaží křečovitě stáhnout, a poporodní stahy jsou pak zbytečně bolestivé.

První dny po porodu ale žena nemusí být schopná rozlišit, zda má močový měchýř plný, nebo prázdný. Opomenutí potřeby může vést k infekci močového ústrojí.

Problémy s krevním oběhem obvykle nastanou tehdy, pokud žena nedodržuje odpočinek v posteli a příliš dlouho stojí. Její pánevní dno také neunese žádné velké zatížení.

Péče o porodní poranění

Odpočinek napomáhá rychlejšímu hojení ran. Šitá žena by se měla co nejdéle vyhýbat zatížení sezením.

Stehy, kterými je poranění ošetřeno, jsou ze samovstřebatelného materiálu a není nutno je s odstupem času vytahovat.

Pokud se objeví sekrece, bolest, zarudnutí nebo oddělování okrajů šité rány, je nutné vyhledat lékaře. Stejně tak je potřeba lékařské vyšetření při výrazném otoku, zhoršující se bolesti nebo horečce.

Výživa a regenerace

Ženy stravující se vyváženou stravou se po porodu zotavují a hojí rychleji. Klíčový je také zvýšený příjem tekutin během kojení.

Strava bohatá na železo a vitamíny může pomoci doplnit ztrátu krve. Nedostatek živin, zejména železa a vitaminu K, může přispívat k poruchám srážlivosti krve.

U anémie nebo výrazné krevní ztráty však samotná strava nenahrazuje lékařské vyšetření a předepsanou léčbu.

Prevence

Ne všem případům poporodního krvácení lze zabránit, ale pravidelná prenatální péče, dobrá hygiena a vyvážená strava mohou pomoci snížit riziko komplikací.

• Pravidelné kontroly během těhotenství mohou pomoci včas odhalit rizikové faktory.
• Aktuální očkování může zabránit infekcím, které mohou přispívat k poporodnímu krvácení.
• Dodržování dobré hygieny během porodu a po něm může snížit riziko infekce.
• Vyvážená strava bohatá na železo a vitamíny může pomoci připravit tělo na porod.
• Je vhodné informovat zdravotníky o předchozím poporodním krvácení nebo poruše srážlivosti.
• Riziko může snížit také vyhýbání se kouření a zneužívání návykových látek a zvládání základních zdravotních problémů.

Vliv na další těhotenství a zotavení

Při včasné diagnóze a léčbě je prognóza poporodního krvácení obecně dobrá. Většina žen se s odpovídající lékařskou péčí plně zotaví.

Doba zotavení se liší v závislosti na závažnosti krvácení a podané léčbě. Většina žen se při odpovídající péči může plně zotavit během několika týdnů až měsíců.

Dlouhodobý výhled se může lišit v závislosti na individuálních okolnostech, včetně závažnosti krvácení a jakýchkoli základních zdravotních problémů.

Anamnéza poporodního krvácení může zvýšit riziko v budoucích těhotenstvích, ale s řádnou léčbou a péčí může mnoho žen prožít zdravá těhotenství.

Emocionální a fyzická podpora od rodiny a poskytovatelů zdravotní péče může pomoci s uzdravením. V případě psychických obtíží, silné přetrvávající deprese, nechuti žít nebo nezájmu o dítě je nutné vyhledat odbornou pomoc.

Často kladené otázky

Jak dlouho trvá krvácení po porodu?

Obvykle trvá 4-6 týdnů, ale může se lišit podle každé ženy. Po císařském řezu může být výtok slabší, ale trvá déle, často až 8 týdnů.

Je krvácení v šestinedělí běžné?

Krvácení v šestinedělí je přirozenou součástí hojení dělohy. První dny bývá nejsilnější a postupně by mělo slábnout a měnit barvu.

Kdy je krvácení nebezpečné?

Nebezpečné je zejména krvácení, které je velmi silné, náhle se zhorší nebo je doprovázeno bolestí, horečkou, závratěmi, slabostí, bledostí, zrychleným tepem či nepříjemným zápachem.

Může se krvácení znovu objevit?

Ano, ale pokud je silné nebo neobvyklé, je vhodné poradit se s lékařem. Krvácení, které se po ústupu náhle znovu zintenzivní nebo změní na jasně červené, vyžaduje pozornost.

Co když se krvácení zesílí po kojení?

Při kojení se uvolňuje oxytocin a děloha se více stahuje, takže se může na vložce objevit větší množství krve. Pokud je však krvácení výrazné, nepřestává nebo je doprovázeno varovnými příznaky, vyhledejte lékařskou pomoc.

Kdy vyhledat lékaře?

Okamžitou lékařskou pomoc je třeba vyhledat při silném krvácení, silné bolesti břicha, známkách šoku nebo jakýchkoli jiných znepokojivých příznacích. Je lepší být opatrný.

tags: #vetsi #krvaceni #v #sestinedeli