Po zamlklém těhotenství je vhodné kontaktovat registrujícího gynekologa ihned po zjištění nového těhotenství, případně už při vynechání menstruace a pozitivním těhotenském testu. Lékař naplánuje časnou kontrolu, při které ověří, zda se těhotenství nachází v děloze, stanoví jeho stáří a podle ultrazvuku posoudí počet plodů a jejich vitalitu.
Žena po jednom zamlklém těhotenství obvykle nepotřebuje automaticky rozsáhlá speciální vyšetření, protože jedno až dvě zamlklá těhotenství ještě nemusí vůbec nic znamenat a ve většině případů je další těhotenství v pořádku. Při opakované těhotenské ztrátě, při krvácení, křečovitých bolestech nebo jiných obtížích je však nutné vyhledat lékaře bez odkladu.
Co je zamlklé těhotenství
Zamlklé těhotenství či zamlklý potrat je situace, kdy se plod přestane v děloze vyvíjet, odumře, ale žena je bez výrazných obtíží. Je to tedy forma spontánního potratu, kdy hormonální hladiny v krvi nejsou dostatečně vysoké, děloha se nezvětšuje a ultrazvuk neprokáže živý plod, jinak se žena většinou cítí dobře, bez krvácení či bolestí.
Na rozdíl od klasického potratu se tělo zpočátku chová, jako by bylo vše v pořádku. Na rozdíl od spontánního potratu však placenta zůstává v našem těle a pokračuje ve vylučování hormonů. Naše tělo nám tak nemusí o průběhu potratu dát nijak znát a smutnou zprávu nám většinou oznámí až lékař.
Zamlklé těhotenství většinou probíhá jen s velmi nenápadnými příznaky, nebo zcela bez nich. Žena může mít bolesti v podbřišku a křeče, slabé krvácení, špinění nebo výtok; projevem může být také absence nespecifických těhotenských příznaků, jako je nevolnost a citlivost prsů.
Spolehlivě ale zamlklé těhotenství potvrdí až lékařské vyšetření, při kterém se zjistí, že se embryo nebo plod dále nevyvíjí a nemá srdeční akci. Prokázání zamlklého potratu lze pouze pomocí ultrazvuku.
Kdy hrozí zamlklé těhotenství nejčastěji
Riziko zamlklého těhotenství je nejvyšší v prvním trimestru, tedy v prvních týdnech těhotenství. Nejčastěji se tak děje v průběhu prvního trimestru, výjimečně může dojít k zamlklému těhotenství i na začátku druhého trimestru.
Vlivem minimálních příznaků bývá do 5. týdne těhotenství obtížně rozpoznatelné. Většina žen totiž ještě ani neví, že je těhotná. Ve 12. týdnu čeká nastávající maminky první důležitý screening, při kterém bývá bohužel často situace diagnostikována pomocí ultrazvuku.
Jedním z důvodů, proč páry s oznámením těhotenství raději vyčkávají, je hrozba tzv. zamlklého těhotenství. Tím končí zhruba 10 až 15 % těhotenství, dobrou zprávou ale je, že se většině žen podaří otěhotnět znovu a přivést na svět zdravé miminko.
Kdy navštívit lékaře po pozitivním testu
Žena by měla navštívit svého ženského lékaře dva až tři týdny po vynechání menstruace. Pokud se potvrdí těhotenství, je sledována v poradně pro těhotné.
Po předchozím zamlklém těhotenství je vhodné domluvit se s gynekologem na kontrole již při potvrzení nového těhotenství. Ode dne zjištění těhotenství budete v soustavné péči svého registrujícího gynekologa, který vás bude informovat o jednotlivých prohlídkách a vyšetřeních a jejich způsobech úhrady.
Prvním vyšetřením je komplexní prenatální vyšetření, tzv. vstupní prohlídka. Ta by měla proběhnout v rozmezí 8. a 10. týdne těhotenství, nejpozději do 14. týdne.
U ženy po předchozí těhotenské ztrátě může lékař podle anamnézy a aktuálního zdravotního stavu naplánovat kontrolu individuálně. Míru rizika určí ošetřující lékař už při prvním vyšetření v těhotenské poradně a při každé další návštěvě poradny znovu posuzuje a zvažuje míru rizika.
Kdy vyhledat lékaře okamžitě
Na zamlklé těhotenství je nutné pomýšlet zejména tehdy, pokud se objeví špinění, nahnědlý výtok nebo neustávající bolesti křečovitého charakteru, které ani v klidu nemizí. Některé ženy mohou zaznamenat slabé krvácení, bolesti v podbřišku nebo křeče.
Po potvrzení nebo léčbě zamlklého těhotenství může být běžné slabší krvácení, které trvá maximálně týden až dva. Pokud je krvácení silnější, objeví se bolesti, horečka nebo jiné neobvyklé potíže, je vždy potřeba kontaktovat lékaře.
Rychlé lékařské vyšetření je důležité také při výrazné bolesti, zhoršujícím se celkovém stavu nebo při podezření na komplikaci po spontánním, farmakologickém či chirurgickém řešení. O dalším postupu by měla žena vždy rozhodovat společně se svým lékařem podle fáze těhotenství, zdravotního stavu a aktuální situace.
Jak probíhá péče v prvních týdnech
Vstupní prohlídka zahrnuje primárně zjištění zdravotního stavu, gynekologické vyšetření, vyšetření děložního čípku, zevní měření pánevních rozměrů a kontrolu prsů ženy. Gynekolog při ní provede také ultrazvukové vyšetření, při kterém se zjišťuje počet plodů a jejich vitalita.
Součástí gynekologického vyšetření jsou odběry kultivace z pochvy a moči. Gynekolog zajistí a provede i cytologické a kolposkopické vyšetření hrdla dělohy, pokud je to podle aktuálního stavu potřeba.
Lékař vystaví těhotenskou průkazku, kde jsou uvedeny podrobné informace o průběhu další péče. Právě do 14. týdne by měla mít každá nastávající maminka stanovený termín porodu, který se zapisuje do těhotenské průkazky.
Pravidelné kontroly v těhotenství
Pravidelné kontroly vás budou čekat v průběhu celého těhotenství, zpočátku přibližně každé čtyři týdny a ke konci těhotenství, zhruba od 37. týdne, jednou týdně. V rámci každého vyšetření lékař zjišťuje váhu těhotné ženy kvůli hlídání hmotnostního přírůstku, měří krevní tlak, provádí vyšetření moči, sleduje případné otoky končetin těhotné a měří velikost dělohy vzdáleností od stydké spony.
Při každé návštěvě těhotenské poradny je ženě vyšetřen krevní tlak, puls, tělesná hmotnost a moč papírovým proužkem. Kromě toho je několikrát ženě odebírána krev a je vyšetřována ultrazvukem.
Pravidelná vyšetření, která se opakují při každé návštěvě poradny, zahrnují zevní vyšetření těhotné ženy, stanovení její hmotnosti a krevního tlaku, chemické vyšetření moči, sběr anamnestických údajů a posouzení aktuální míry rizika. Lékař sleduje také známky vitality plodu, nejčastěji ultrazvukem, a podle zvážení provede vaginální vyšetření.
8.-10. týden těhotenství
V tomto období se laboratorně zjišťuje krevní skupina, Rh faktor matky a výskyt protilátek v krvi matky, žloutenka typu B, HIV, syfilis a zarděnky, pokud žena nemá doloženo povinné očkování. Provádí se také krevní obraz a podle potřeby biochemické vyšetření krve a moči.
Součástí vstupní prohlídky je gynekologické vyšetření včetně odběrů kultivace z pochvy a moči, vyšetření děložního čípku, zevní měření pánevních rozměrů a kontrola prsů ženy. V tomto období lékař obvykle vystaví těhotenskou průkazku, do které se zaznamenávají všechny důležité informace.
10.-12. týden těhotenství
Kromě pravidelných vyšetření proběhne I. fáze testu na těhotenskou cukrovku. Dále se ženě doporučí vyšetření pro vyloučení genetických poruch, stanovení rizika vzniku preeklampsie a zaostávání růstu plodu.
V tomto termínu také proběhne porodnické vyšetření: růst dělohy se bude do konce těhotenství zaznamenávat z naměřené vzdálenosti mezi horním okrajem dělohy a sponou stydkých kostí, vaginální vyšetření, při němž lékař kontroluje uzavření děložního hrdla, změření zevních rozměrů pánve ženy a vyšetření prsů.
11.-14. týden těhotenství
V termínu od začátku 11. až do konce 13. týdne je žena vyšetřena ultrazvukem. Z něj lze potvrdit, respektive upřesnit stáří těhotenství a stanovit termín porodu, posoudit normální vývoj plodu, odhalit vícečetná těhotenství a vypočítat riziko výskytu závažných komplikací v průběhu těhotenství.
Odborníky nejčastěji doporučovaný kombinovaný screening v I. trimestru těhotenství, tzv. prvotrimestrální screening, se provádí ve 12.-14. týdnu těhotenství a umožňuje stanovit míru rizika, zda dítě bude trpět vrozenou vývojovou vadou, například Downovým syndromem.
Toto screeningové vyšetření má dvě části - biochemickou a ultrazvukovou. Hodnotí se dohromady všechny získané parametry a ukazatele.
16. týden těhotenství
Ženu čekají pravidelná vyšetření a dále porodnické vyšetření. Vaginální vyšetření se provádí pouze podle potřeby, respektive má-li žena obtíže. Vyšetření ultrazvukem v tomto týdnu není stanoveno.
20.-22. týden těhotenství
Další pravidelné ultrazvukové vyšetření následuje ve 20.-22. týdnu těhotenství a jedná se o základní screeningové ultrazvukové vyšetření hodnotící dosavadní průběh těhotenství. Opět jsou to pravidelná vyšetření a navíc porodnické vyšetření, při němž se začínají sledovat pohyby plodu.
Podrobné hodnocení morfologie plodu ve II. trimestru těhotenství je prováděno nad rámec hrazeného screeningového vyšetření ve 20.-22. týdnu těhotenství. Má za cíl vyloučení vrozených vývojových vad, vrozených vad srdce a ultrazvukových známek chromozomálních aberací.
Výstupem tohoto vyšetření je podrobná písemná zpráva o provedeném vyšetření a zhodnocení získaných parametrů.
24.-28. týden těhotenství
Mezi 24. a 28. týdnem těhotenství odešle lékař ženu na test na těhotenskou cukrovku. Ženu čeká vyšetření krve a moči a dále také orální toleranční glukózový test, tedy oGTT.
Provádí se tzv. tříbodový 75 g orální glukózový toleranční test. Vyšetření se týká všech těhotných žen s negativním výsledkem v I. fázi screeningu i žen, které I. fázi screeningu z nějakého důvodu nepodstoupily.
28.-34. týden těhotenství
Mezi 28.-34. týdnem těhotenství gynekolog znovu zkontroluje krevní obraz a v některých případech provede ještě jednou testy na HIV, syfilis a žloutenku typu B. Podle potřeby se vyšetřují také koagulační parametry.
Těhotným ženám s krevní skupinou RhD negativní, tedy s Rh faktorem mínus, je podána injekce s protilátkou anti-D ve 28. týdnu těhotenství a znovu po porodu dítěte s krevní skupinou RhD pozitivní.
Součástí prohlídky může být také vyšetření ultrazvukem. Lékař při něm hodnotí počet plodů, polohu plodu, biometrii, odhadovanou hmotnost plodu, umístění placenty a množství plodové vody.
35.-37. týden těhotenství
V období mezi 35. a 37. týdnem těhotenství bude těhotná žena absolvovat stěr z pochvy a konečníku na zjištění přítomnosti streptokoka skupiny B. V rámci porodnického vyšetření se vyšetřuje přítomnost streptokoků skupiny B ze vzorků z pochvy a rekta.
Optimálně v období 36.-37. týdne by těhotná žena měla mít již vybranou porodnici a měla by podstoupit tzv. check-in, tedy vstupní vyšetření a zaevidování těhotné ženy do porodnice.
Nejedná se o předání těhotné ženy do porodnice. Těhotná žena je i nadále v ambulantní péči u registrujícího gynekologa, který poskytuje péči dle doporučených postupů.
Cílem vyšetření je především seznámení těhotné ženy s prostředím porodnice a poskytnutí důležitých organizačních informací, získání informací o dosavadním průběhu prenatální péče, zařazení těhotné ženy do skupiny dle rizika a stanovení strategie ukončení těhotenství.
38.-40. týden těhotenství
Žena opět prochází pravidelnými vyšetřeními. Obvykle je ženám prováděn i kardiotokografický test.
Kardiotokografie, lidově monitor, je vyšetřovací metoda ke sledování srdeční činnosti plodu v souvislosti s jeho spontánními pohyby a aktivitou dělohy. Na břicho těhotné nebo rodící ženy je umístěn snímač napojený na elektronický přístroj, který zaznamenává na grafu frekvenci srdce plodu a děložní stahy.
Od počátku 38. týdne může ženě lékař nabídnout tzv. Hamiltonův hmat po prodiskutování rizik a přínosů. Žena musí být o provedení hmatu informována a souhlasit s ním.
Po 40. týdnu těhotenství
Do poradny chodí žena od 40. týdne alespoň dvakrát týdně. Absolvuje vždy obvyklá pravidelná vyšetření.
Těhotná žena může být předána do ambulantní péče porodnice po vzájemné dohodě, nejpozději však na počátku 41. týdne. Těhotenství by mělo být ukončeno do týdne 42+0.
Jaká vyšetření mohou následovat po zamlklém těhotenství
Pokud šlo o první zamlklé těhotenství, lékař obvykle vychází z anamnézy, průběhu předchozího těhotenství a aktuálního zdravotního stavu. Příčiny se navzájem kombinují a je obtížné určit, pokud dojde k jednomu zamlklému těhotenství, co vedlo k samovolnému ukončení těhotenství.
Uvádí se, že až za 60-80 % případů zamlklého těhotenství v prvním trimestru stojí náhodné genetické, tedy chromozomální chyby při dělení buněk embrya. Dosavadní výzkumy se shodují většinou na chromozomálních abnormalitách jako nejčastější příčině zamlklého těhotenství.
Mezi další, spíše výjimečné příčiny patří vážné virové či bakteriální infekce, špatná srážlivost krve, poruchy imunitního systému, hormonální poruchy či problémy se štítnou žlázou. Příčiny mohou být ze strany matky, plodu i kombinované.
Jeden, mnohdy i dva po sobě následující zamlklé potraty jsou považovány za možnou náhodu. Pokud se situace opakuje, zejména dvakrát nebo vícekrát, je vhodné podstoupit cílené vyšetření.
Součástí vyšetření může být genetické vyšetření potratové tkáně, genetické vyšetření páru a podle situace také reprodukční imunologie. Při opakovaném potrácení se zvažuje také vyšetření srážlivosti krve, štítné žlázy, hormonálního systému a anatomie dělohy.
Co se děje po potvrzení zamlklého těhotenství
Pokud lékař potvrdí ultrazvukem zamlklé těhotenství, vždy záleží na fázi těhotenství, zdravotním stavu ženy, síle krvácení i doporučení lékaře. Zamlklé těhotenství se dnes neřeší automaticky pouze chirurgicky.
Spontánní neboli konzervativní postup
V některých případech, zejména ve velmi rané fázi těhotenství, je možné vyčkat, zda se tělo s potratem vypořádá samo. V některých případech dochází k samovolnému odloučení zamlklého těhotenství.
Farmakologické řešení
Další možností je podání léků, které pomohou vyvolat stahy dělohy. Tento postup bývá šetrnější k děložní sliznici a často nevyžaduje chirurgický zákrok.
Chirurgická revize dělohy
Ženám po zamlklém těhotenství lékaři obvykle doporučují revizi dělohy, při níž se kyretou odloučí zamlklé těhotenství. Chirurgická revize dělohy neboli kyretáž je krátký ambulantní zákrok, při kterém lékaři v celkové anestezii vyčistí obsah děložní dutiny.
K revizi se přistupuje například při silnějším krvácení, podezření na nekompletní potrat nebo v situaci, kdy jiné postupy nejsou vhodné. O nejvhodnějším řešení by měla žena vždy rozhodovat společně se svým lékařem.
Režim po výkonu nebo samovolném vyčištění dělohy
Po zákroku nebo po samovolném vyčištění dělohy může být běžné slabší krvácení, které trvá maximálně týden až dva. Důležité je také dbát na zvýšenou intimní hygienu, vynechat pohlavní styk a koupele a dopřát tělu i psychice čas na zotavení.
Pro oba případy platí podobný režim jako po porodu: dodržovat přísnou hygienu, odpočívat, omezit sexuální aktivitu a vyhnout se všem místům s hrozbou infekce, například veřejným bazénům, saunám a vaně, a to po dobu 6 týdnů po výkonu.
Stejně důležité jako fyzické zotavení je i zpracování emocí a znovunalezení psychické rovnováhy. Partner i nejbližší okolí by jí proto měli být podporou, měli by jí dát prostor ke sdílení všech emocí a bolesti a ulevit jí praktickou pomocí a dostatkem příležitostí pro odpočinek.
Kdy je možné znovu otěhotnět
Otěhotnět může žena již po další porevizní menstruaci, ale i přesto někteří lékaři doporučují se snahami o miminko alespoň dva až tři měsíce vyčkat, aby si tělo i psychika ženy dopřály dostatek rekonvalescence a nabrání sil.
Pokud šlo o nekomplikovanou časnou těhotenskou ztrátu bez operačního zákroku a žena je fyzicky i psychicky připravená, není obvykle nutné čekat 3-6 měsíců. Další snahu je možné plánovat po domluvě s lékařem, často již po návratu menstruačního cyklu.
Ve velmi raných fázích těhotenství je někdy možné pokusit se o další těhotenství už v následujícím cyklu. Vždy je ale vhodné řídit se doporučením lékaře a nespěchat na sebe.
Snahu o založení rodiny určitě po prodělání zamlklého těhotenství nezatracujme. Lékaři potvrzují, že dvě až tři zamlklá těhotenství nemusí znamenat žádnou zdravotní překážku ve snaze o miminko.
Co hradí zdravotní pojišťovna
Veškerá základní péče související s péčí o těhotné je hrazena zdravotní pojišťovnou. Její rozsah se však může lišit podle zdravotních potřeb a rizik každé těhotné ženy.
Veškerou lékařem indikovanou péči u rizikového nebo patologického těhotenství pojišťovna hradí. Ženy s rizikovým těhotenstvím jsou sledovány podrobněji a častěji s ohledem na definované riziko.
Zdravotní pojišťovnou je hrazeno také superkonziliární ultrazvukové vyšetření v průběhu prenatální péče, které navazuje na pravidelné ultrazvukové vyšetření v případech, kdy byla v rámci pravidelného ultrazvukového vyšetření zjištěna abnormalita.
Z prostředků veřejného zdravotního pojištění je u kombinovaného prvotrimestrálního screeningu hrazena pouze biochemická část. Ultrazvuková část nemá stanovenu úhradu.
Co může nabídnout gynekolog nad rámec základní péče
Gynekolog může nabídnout i další vyšetření, která ovšem nehradí zdravotní pojišťovny. Podrobná screeningová vyšetření může registrující gynekolog těhotné ženě nabídnout podle její situace a rizika.
Podrobné hodnocení morfologie plodu ve II. trimestru je prováděno nad rámec hrazeného screeningového vyšetření prováděného ve 20.-22. týdnu těhotenství. Obdobně je tomu i u podrobného ultrazvukového vyšetření ve 36.-37. týdnu těhotenství, při kterém se kontroluje růst miminka a včasná identifikace případných problémů.
Na obě tato podrobná screeningová vyšetření mohou klientky VZP čerpat příspěvek z fondu prevence. Vyšetření musí být provedeno výhradně lékařem s certifikátem ČGPS ČLS JEP pro provádění ultrazvukových vyšetření.
Další kontroly mimo gynekologii
Každá nastávající maminka má v průběhu těhotenství nárok na dvě preventivní prohlídky u stomatologa. K těmto dvěma těhotenským prohlídkám může ve stejném kalendářním roce absolvovat i jednu běžnou preventivní zubní prohlídku.
Dále by také neměla zapomenout na preventivní prohlídku u všeobecného praktického lékaře a natočení EKG.
Příspěvek VZP pro nastávající maminky
Těhotné ženy a maminky do 6 měsíců od porodu mohou v rámci jednoho těhotenství u VZP čerpat příspěvek ve výši 5 000 Kč například na screeningová vyšetření, vhodnou pohybovou aktivitu v těhotenství, kurz přípravy k porodu pořádaný porodnicí, zakoupení nebo zapůjčení monitoru dechu, služby laktačních poradkyň a pomůcky ke kojení.
Maminky předčasně narozených miminek s porodní váhou do 1 500 g mohou čerpat také příspěvek až 3 000 Kč na podporu zdravého vývoje dětí. Podrobné informace a podmínky čerpání jsou uvedeny ve Výhodách a příspěvcích v sekci „K porodu a po porodu“.
Psychická podpora po ztrátě těhotenství
Zamlklé těhotenství je pro ženu a jejího partnera stejně velká psychická zátěž jako spontánní potrat. Těšení na miminko střídá smutek a strach, co bude dál, a rodiče se mohou obávat, zda je s nimi vše v pořádku a jaká je pravděpodobnost, že o miminko přijdou znovu.
Psychika ženy po tak nešťastné zkušenosti je skutečně velmi křehká. Vzhledem k hormonálním změnám se může v lecčems podobat klasickému šestinedělí, ale nezapomínejme, že tato maminka o miminko přišla.
Proto neváhejte přijmout nabízenou pomoc rodiny, popovídat si se svým lékařem nebo se obrátit na své kamarádky. Je to složitá životní situace, která není v žádném případě jednoduchá.
