Bolest hlavy, nevolnost a zvracení po císařském řezu mohou souviset s anestezií, dehydratací, krevní ztrátou, kolísáním krevního tlaku, migrénou nebo poruchou rovnovážného ústrojí, ale někdy mohou upozorňovat i na závažnější komplikaci. Zvláštní pozornost zasluhuje bolest hlavy, která se výrazně zhoršuje ve stoje a ulevuje se vleže, protože může jít o postpunkční cefaleu po spinální nebo epidurální anestezii.
Pokud se náhle objeví velmi silná bolest hlavy, porucha vidění nebo řeči, slabost či necitlivost jedné strany těla, zmatenost, porucha vědomí, dušnost, křeče nebo opakované zvracení, je nutné urychleně vyhledat lékařskou pomoc. Pokud vám závratě brání v běžném životě, raději se obraťte na lékaře.
Proč se po císařském řezu objevuje bolest hlavy, nevolnost nebo zvracení
Císařský řez je velká břišní operace, která může proběhnout buď v regionální či jinak „částečné“ anestezii nebo v anestezii celkové. Většina porodů císařským řezem je provedena v částečné anestezii - epidurální či spinální. K celkové anestezii je přistupováno v situacích, kdy je bezprostředně ohrožený život matky či dítěte nebo v případech, kdy je částečná anestezie nevhodná.
Nevolnost a zvracení mohou vzniknout jako reakce na anestetika, změny krevního tlaku, bolest, stres, nedostatek tekutin, krevní ztrátu nebo podráždění rovnovážného ústrojí. Po celkové anestezii se po ukončení operace podávají léky, které pomáhají napomáhají probuzení se z anestezie a minimalizují bolest a nevolnost.
Motání hlavy a pocity na zvracení jsou poměrně častým problémem, se kterým lidé navštěvují ordinaci svého praktického lékaře. Mezi možné příčiny patří neurologické stavy, poruchy vnitřního ucha, reakce na léky, nadměrný stres a úzkost, anémie, kardiovaskulární onemocnění, rozkolísaný krevní tlak a problémy s krční páteří.
Postpunkční bolest hlavy po spinální nebo epidurální anestezii
Jednou z nejčastějších komplikací regionální anestezie je tzv. postpunkční bolestí hlavy, která se objevuje asi u 1 % výkonů. Ta je způsobena unikáním mozkomíšního moku otvorem v obalech míchy, který vznikne po průniku jehlou během provádění regionální anestezie.
Postpunkční cefalea je vážná komplikace neuroaxiální anestezie. Vyskytuje se do 24 hodin po vaginálním porodu nebo císařském řezu. Jedná se o následek perforace dury mater a následný únik likvoru do epidurálního prostoru. Většinou je spojena s epidurální punkcí, ale může vzniknout i u spinální anestezie.
Únik mozkomíšního moku do epidurálního prostoru otvorem po punkci vede k poklesu tlaku mozkomíšního moku a může vyvolat bolesti hlavy. Velikost úniku moku zásadně ovlivňují tloušťka jehly a tvar jejího hrotu.
Jak postpunkční cefaleu poznat
Postpunkční bolest hlavy se rozvíjí nejčastěji s odstupem několika dní po punkci tvrdé pleny. V 90 % případů dochází k nástupu obtíží do 3 dnů a v 66 % se objeví již do 48 hodin. Výjimečně se může cefalea objevit s odstupem 5-14 dní či okamžitě po punkci, zde je však třeba pomýšlet na další možné příčiny.
Bolest hlavy - nejčastěji do 24 až 96 hodin po punkci, ve frontální či okcipitální části, zhoršení bolesti při vertikalizaci, nauzea až zvracení, porucha sluchu, porucha vidění, pseudomeningismus.
Postpunkční bolest hlavy bývá lokalizována okcipitálně, obvykle se šíří symetricky frontálně a výrazně se zhoršuje vertikalizací. Právě zhoršení obtíží při vertikalizaci je conditio sine qua non pro diagnózu postpunkční bolesti hlavy. Úleva nastává vleže, přičemž většina postižených žen udává, že podobnou bolest hlavy ještě nezažila.
Dalšími, již méně specifickými symptomy, mohou být nauzea, vomitus, vertigo, poruchy vidění a sluchu, reflexní spasmus krčního a zádového svalstva, pseudomeningismus, deprese, parestézie a bolesti končetin.
Objevuje se většinou do 24 až 48 hodin po punkci s doprovodnými příznaky, jako jsou stažení šíje, zvonění v uších, dvojité vidění, nevolnost a zvracení. Symptomy se radikálně zhoršují ve stoje.
Proč je riziko po porodu vyšší
Incidence postpunkční bolesti hlavy u těhotných žen a u žen v šestinedělí je zhruba 2x vyšší než u ostatní populace. Vyšší incidence je způsobena multifaktoriálními vlivy, ale jako hlavní rizikové faktory se jeví především ženské pohlaví a nízký věk rodiček.
Ženy v peripartálním období jsou navíc náchylnější ke změnám intravaskulárního objemu a k dehydrataci (krevní ztráta, omezený příjem tekutin v průběhu porodu, zvýšená diuréza po porodu), mají sklon k nauzei a ke zvracení. Uvedené faktory způsobují pomalejší regeneraci mozkomíšního moku.
Během porodu přechodně stoupá intratekální tlak. Zvýšený abdominální tlak během těhotenství vede k vyšší distenzi epidurálních cév, což způsobuje vzestup tlaku v epidurálním prostoru a jeho zmenšení.
Po porodu, po odlehčení tlaků na cévní systém v dutině břišní, objem krve v epidurálních cévách klesá. Tím klesá i tlak v epidurálním prostoru a zvyšuje se gradient tlaků mezi intra a extradurálním prostorem, což může únik moku rovněž nepříznivě ovlivnit.
Rozdíl mezi spinální a epidurální anestezií
Při regionální anestezii jste při vědomí, znecitlivělá je dolní část těla. Regionální anestezie je druh anestezie, který umožňuje zablokovat pocit bolesti v určité části těla, aniž by pacient ztratil vědomí. Tento typ anestezie blokuje nervy v konkrétní oblasti těla, čímž zabraňuje přenosu bolestivých signálů do mozku.
Mezi nejvíce používané metody regionální anestezie patří anestezie spinální a epidurální. V obou případech se lokální anestetikum aplikuje pomocí jehly či katetru do oblasti páteře.
| Metoda | Charakteristika |
|---|---|
| Spinální anestezie | U spinální anestezie je anestetikum aplikováno do mozkomíšního moku. |
| Epidurální anestezie | Epidurální anestezie je metoda katetrová, proto je i epidurální jehla silnější, prochází jí katetr, který je zaveden při punkci a po operačním výkonu zůstává v těle většinou 24 až 48 hodin. |
| Odeznívání | Anestezie plně odeznívá během 4 až 6 hodin. |
U spinální anestezie je anestetikum aplikováno do mozkomíšního moku. Spinální jehla používaná v porodnictví je velice tenká. Epidurální anestezie je metoda katetrová, proto je i epidurální jehla silnější, prochází jí katetr, který je zaveden při punkci a po operačním výkonu zůstává v těle většinou 24 až 48 hodin.
Anestezie nastupuje u obou metod během 5 až 10 minut, maximální doba trvání anestezie je u obou metod 1,5 - 2 hodiny. Anestezie plně odeznívá během 4 až 6 hodin.
Nevolnost a zvracení po regionální anestezii
Nucení na zvracení (nauzea) vzniká drážděním skupiny nervových buněk v mozku, kterému se říká „centrum na zvracení“. Jestliže je dráždění dostatečně silné, následuje později skutečné zvracení.
Při regionální anestezii mohou některé ženy vnímat různé tlaky a pohyby, které s vybavením miminka souvisí. Neměly by však cítit přímo bolest. Regionální anestezie ovlivňuje zejména nervová vlákna, která vedou bolest, teplo a chlad, dále vlákna vegetativní a motorická.
Vlákna vedoucí vibrace, tah a tlak zůstávají anestezií téměř nedotčena, protože jsou velmi silná a lokální anestetikum jimi hůře proniká. Je možné, že při vybavení miminka ucítíte různé tlaky a tahy, které vás mohou překvapit a mohou způsobovat dyskomfort.
Nikdy byste však neměla cítit ostrou bolest nebo řezání. Nejčastěji je vnímán nepříjemně tlak na oblast nadbřišku při vybavování dítěte nebo revize dutiny břišní, při které se odlučuje placenta, na konci operačního výkonu.
Pokud jsou nepříjemné, lze regionální anestezii doplnit podáním uklidňujících léků. Pokud je pro vás situace nepříjemná, požádejte personál nebo svůj doprovod o pomoc, rozptýlení či podporu.
Další možné příčiny bolesti hlavy, závratí a nevolnosti
Lehká závrať při rychlém vstávání z postele nebo při pohledu z výšky není nic neobvyklého. Horší je, když se vám hlava zatočí i ve stoje a v klidu na pevné zemi.
Motání hlavy a závratě mohou mít mnoho příčin - z těch nejběžnějších jde o nadměrnou konzumaci alkoholu, kofeinu, nikotinu, také u abstinenčních příznaků, hlava se může motat také při dehydrataci, při infekčním onemocnění, při trémě a strachu.
Závratě se objevují také v souvislosti s nízkým či vysokým tlakem, při migréně nebo při úpalu či úžehu. Zároveň mohou být symptomem velmi závažných onemocnění - cukrovka, anémie, zánět mozku, krvácení do mozku či roztroušená skleróza.
U spousty lidí se vyskytují takzvané psychogenní závratě spojené s nejrůznějšími fobiemi. Vertigo je zjednodušeně iluze pohybu vlastního těla nebo okolí a pocit ztráty rovnováhy.
Migréna
Jedinci trpící migrénou mívají pocit nevolnosti především na počátku záchvatu. Později následuje silná jednostranná bolest hlavy, která je provázena zhoršujícím se pocitem na zvracení nebo zvracení.
Dehydratace, krevní ztráta a krevní tlak
Příčinou závratí mohou být léky a dehydratace. Většina z nich je bezvýznamná a není třeba se jich obávat. Po porodu však může k nedostatku tekutin přispět také krevní ztráta, omezený příjem tekutin během porodu a zvýšená diuréza.
Závratě se objevují také v souvislosti s nízkým či vysokým tlakem. Pocit na omdlení, nejistá chůze a ztráta rovnováhy mohou doprovázet také celkové oslabení organismu.
Vnitřní ucho a poruchy rovnováhy
Vnitřní ucho není pouze sluchovým orgánem, ale podílí se také na vnímání rovnováhy. Z vnitřního ucha vedou nervy do mozkových center pro rovnováhu a také do centra na zvracení.
Poruchy vnitřního ucha vedou k závratím, které bývají doprovázeny silnou žaludeční nevolností nebo zvracením. Pokud vás však točení hlavy provází neustále a trvá třeba i celé hodiny nebo ho doprovází zvonění v uších, či dojde ke zhoršení sluchu, mohlo by to být příznakem vážnější poruchy ucha nebo nediagnostikované migrény.
Krční páteř
Pro cervikogenní závratě jsou typické zpravidla záchvatovitý charakter, provokace změnou polohy hlavy a trvání od několika minut až po několik hodin. Mohou se objevit bolesti hlavy, bolesti za krkem, nevolnost, zvracení, bolesti či zvonění v uších, ztráta rovnováhy a problémy s koncentrací.
Poruchy krční páteře mohou způsobovat závrať několika mechanismy: útlakem vertebrálních tepen, degenerativními změnami, kdy je zejména rizikový záklon hlavy, a poruchou hloubkové citlivosti v šíjových svalech a vazech.
Diagnostika krčního vertiga může být vzhledem k množství různých příčin obtížná. Lékaři předně musejí vyloučit jiné příčiny závratí s podobnými příznaky, např. benigní paroxysmální polohové vertigo, centrální vertigo, psychogenní vertigo a postižení vnitřního ucha.
Jednoznačná definice cervikálního vertiga bohužel neexistuje a různí autoři si poněkud kostrbatě pomáhají různými popisnými syndromologickými pojmy. Nejistá diagnoza vyžaduje vyloučení závažnější příčin obtíží, nejčastěji pomocí CT mozku, NMR mozku a ultrasonografie mozkových tepen.
Bolest hlavy po císařském řezu, která nesouvisí s punkcí
Až 39% rodiček uvádí po porodu bolesti hlavy, které nesouvisí s punkcí tvrdé pleny. Výjimečně se může cefalea objevit s odstupem 5-14 dní či okamžitě po punkci, zde je však třeba pomýšlet na další možné příčiny.
Pokud se z ničeho nic začne točit hlava, motáte se a zároveň zaznamenáte další příznaky cévní mozkové příhody jako celková slabost, zvláště na jedné straně těla, náhlá silná bolest hlavy nebo potíže s mluvením, viděním, nebo při chůzi, měli byste urychleně navštívit lékaře.
Podobné příznaky mohou být také znamením jiných neurologických poruch, jako je třeba roztroušená skleróza. K žaludeční nevolnosti může dojít při zvýšeném nitrolebním tlaku, který bývá zapříčiněn nádorem uvnitř lebky nebo při infekci mozkových plen.
Co udělat při mírné nevolnosti nebo závrati
Pokud občas zažijete lehkou závrať nebo točení hlavy, nezmatkujte a raději vypijte sklenici vody. Většinou to zabere.
Ideální je si sednout nebo lehnout a dát nohy do zvýšené polohy. Tím dojde ke zlepšení prokrvení mozku a dalších orgánů. Vhodné je se i napít, ideální je minerální voda nebo iontový nápoj s obsahem elektrolytů.
Doporučeno je i menší jídlo. Pokud do sebe nemůžete nic dostat, může být řešením hroznový cukr.
Po císařském řezu je důležité informovat ošetřující personál o bolesti hlavy, nevolnosti, zvracení nebo výrazné závrati, zejména pokud se obtíže opakují, zhoršují se nebo souvisejí se vstáváním.
Léčba postpunkční bolesti hlavy
Potíže obvykle odezní během 10 až 14 dnů, kdy se spontánně uzavře vzniklý otvor, mok přestane unikat a vyrovnají se tlakové poměry v okolí mozku. Délka trvání obtíží se popisuje od několika hodin do několika měsíců, velmi vzácně mohou bolesti přetrvávat.
Konzervativní terapie zahrnuje dostatečný přísun tekutin, klid na lůžku a podpůrnou psychoterapii. Při podezření vzniku postpunkční cefaley musíme informovat lékaře a ženu a poté postupovat dle ordinace lékaře.
Symptomy se zmenšují uložením nedělky do vodorovné polohy. Vodorovná poloha sice obtíže zmírňuje, ale nemá preventivní ani terapeutický efekt.
Dalšími kroky jsou perorální a intravenózní hydratace s cílem stimulovat tvorbu mozkomíšního moku a farmakologická léčba. Symptomaticky je možné podat analgetika, případně antiemetika.
Analgezie může zahrnovat paracetamol, nesteroidní antiflogistika, diclofenac spp., metylxanthiny, kofein a triptany. Léky je nutné řešit s lékařem, zejména pokud žena kojí nebo užívá nízkomolekulární heparin.
Krevní zátka
Pokud není konzervativní léčba, jako je klidový režim či analgetika neovlivňující kojení, úspěšná, je možné problém řešit tzv. krevní zátkou. V případě, že konzervativní terapie a analgezie nepomáhá a trvá déle než 24 hodin, se můžeme dle ordinace lékaře uchýlit k aplikaci krevní zátky.
Pokud nenastane do 2-3 dnů zlepšení je nutno stav léčit aktivně. Úpravy tlaku mozkomíšního moku je možné dosáhnout zvýšením tlaku v epidurálním prostoru aplikací autologní krve.
Anesteziolog do epidurálního prostoru aplikuje malé množství krve pacientky, ta otvor „zalepí“ a tím jí poskytne téměř okamžitou úlevu. Krevní zátku aplikuje pouze zkušený anesteziolog.
Přísně sterilní podmínky, poloha na boku, krevní zátka se aplikuje nejlépe v místě předchozí punkce, po zavedení jehly do epidurálního prostoru se provádí test přítomnosti likvoru pomocí 2% lidokainu, sterilní odběr 10-20 ml autologní krve a pomalá aplikace do epidurálního prostoru.
Úspěšnost zákroku je 70-98 %. Úleva bývá okamžitá a trvalá, výjimečně je nutno výkon opakovat.
Podmínkou je orientační neurologické vyšetření, vyloučení etiologické cefaley, podepsaný informovaný souhlas spolu s poučenou a spolupracující pacientkou a dostatečný odstup od nízkomolekulárního heparinu aplikovaného nejčastěji po porodu.
Kontraindikace „krevní záplaty“ představuje septikémie nebo lokální infekce v místě vpichu, poruchy koagulace a akutní rozvoj neurologických poruch míchy.
Kdy je nutné vyhledat lékařskou pomoc
Pokud máte problémy s motáním hlavy a pocitem na zvracení častěji, než je obvyklé nebo trpíte i dalšími doprovodnými příznaky, jako jsou například problémy s řečí a viděním či závratě doprovázené ztrátou sluchu, neváhejte vyhledat odbornou lékařskou pomoc.
K lékaři se obraťte také tehdy, když bolest hlavy trvá déle, opakovaně se vrací, výrazně se zhoršuje ve stoje, je doprovázena zvracením, poruchou sluchu nebo vidění, zvoněním v uších, stažením šíje či poruchou rovnováhy.
U náhle vzniklé silné bolesti hlavy, celkové slabosti, zvláště na jedné straně těla, potíží s mluvením, viděním nebo chůzí je nutné urychleně navštívit lékaře. Může jít totiž o nějaký závažnější problém - např. cukrovka, roztroušená skleróza, srdeční arytmie, nádory nebo mrtvice.
Pokud se objeví porucha vědomí, křeče, náhlá zmatenost, zhoršování stavu, dušnost nebo opakované zvracení, nečekejte na samovolné odeznění obtíží a vyhledejte akutní pomoc.
