Zhoršení bolení bříška ve čtvrtém měsíci nemusí znamenat alergii ani intoleranci laktózy. U jinak prospívajícího kojence může souviset s nadýmáním, polykáním vzduchu, nezralostí trávení, změnou režimu nebo také s refluxem, který nemusí být provázen výrazným zvracením.
Pokud má miminko silnou nebo dlouhodobou bolest břicha, neobvyklý pláč, horečku, opakované zvracení, krev ve stolici, výrazně nafouklé tvrdé bříško, špatně pije, neprospívá nebo je nezvykle apatické, je třeba vyhledat pediatra.
Jak se může bolení bříška ve čtvrtém měsíci projevovat
To, že miminko bolí bříško, poznáte nejčastěji podle pláče a neklidu. Děťátko se může kroutit, zvedat nebo přitahovat nožičky k bříšku, zatínat pěsti, rudnout v obličeji, prohýbat se v zádech nebo mít napnuté či nafouklé bříško.
U některých dětí není bolest doprovázena hysterickým pláčem, ale spíše nespokojeností, šponováním, odtahováním od prsu, častým probouzením a obtížným usínáním. Pokud miminko při zatlačení uvolní větry a poté se mu alespoň částečně uleví, může jít o nadýmání nebo zhoršený odchod plynů.
Typické pro bolení bříška bývá hlasitý a dlouhý pláč, krčení nožiček k bříšku, zatínání pěstiček, napnuté nebo nafouklé bříško, neklid po krmení a potíže s odchodem plynů.
Je čtvrtý měsíc ještě obdobím koliky?
Kojenecké koliky jsou bolestivé křeče v oblasti bříška, které jsou nejčastěji způsobené zvýšeným výskytem plynů a jejich tlakem na stěnu střeva. Většinou přicházejí zcela nečekaně v určitou denní dobu a mohou trvat 3 a více hodin.
Kojenecká kolika se obvykle popisuje jako opakovaný intenzivní pláč u jinak zdravého miminka bez snadno rozpoznatelné příčiny. Často přichází hlavně večer a může být velmi vyčerpávající nejen pro dítě, ale i pro rodiče.
Koliky se nejčastěji objevují u dětí ve věku od dvou týdnů do čtyř měsíců. Střevní potíže mohou trápit každé dítě a nejčastěji se objevují ve věku asi 2-5 týdnů a obvykle se přirozeně vyřeší kolem 3-4 měsíců věku.
Novorozenecké koliky obvykle samy od sebe zmizí po třetím až šestém měsíci. Některým dětem se uleví dřív, u jiných může citlivější bříško přetrvávat o něco déle.
Hranice mezi běžným nadýmáním a výraznější kolikou bývá často dost rozmazaná. Ne každé bolení bříška automaticky znamená koliku a ne každé miminko s kolikou musí několik hodin denně bez přestání plakat.
Proč se potíže mohou zhoršit právě nyní
Přesná příčina koliky a toho, proč některé prdíky u kojence probíhají výrazně bouřlivěji než u jiných dětí, dodnes není úplně jasná. Odborníci předpokládají, že roli může hrát kombinace nezralého trávení, střevního mikrobiomu, citlivosti nervového systému i běžného vývoje miminka.
Mezi možné faktory patří nezralost trávicího systému, nižší stupeň rozmanitosti střevní mikrobioty, potravinové alergie nebo intolerance, nedostatečné či naopak nadměrné krmení, nedostatečné odříhávání, reakce dítěte na okolní svět, světla a zvuky, stres či napětí v rodině.
Ve čtvrtém měsíci se může měnit rytmus spánku, délka bdění i způsob krmení. Únava a nahromadění podnětů během dne mohou způsobit, že je miminko večer a v noci neklidnější. U kojenecké koliky bývá typické, že je miminko neklidné večer a v noci.
Bolesti mohou miminko trápit i během kojení. Na vině bývá v tomto případě tzv. gastrokolický reflex, kdy příjem potravy vyvolá vlnu peristaltiky a nucení na stolici. Posouvání potravy miminko bolí, a tak pláče a může se i odtahovat od matčina prsu.
Nadýmání a polykání vzduchu
Nadýmání je běžným důvodem, proč miminko bolí bříško. Plyn se v jejich malém bříšku hromadí a způsobuje nepohodlí a bolest.
Miminka při krmení často polykají vzduch a jejich střeva si zatím neumí úplně dobře poradit s nahromaděnými plyny. Už při kojení může miminko polykat trošku více vzduchu, který ho pak v bříšku tlačí.
Řešením je správná technika přisátí, se kterou vám pomůže laktační poradkyně. Důležité může být i samotné krmení miminka, protože některé děti při pití polykají hodně vzduchu, což může nadýmání ještě zhoršovat.
Co na bolavé bříško novorozence ale může pomoct, je pomalejší krmení, důkladné odříhnutí po jídle, správná poloha při kojení nebo krmení z lahvičky, nebo úprava velikosti savičky u UM.
Může se miminko přepíjet?
Nadměrné krmení může k potížím přispívat. Časté přikládání k prsu, zejména pokud miminko dostává mléko jako prostředek k utišení a neusíná jinak, může vést k většímu příjmu mléka a následnému neklidu, ublinkávání nebo nadýmání.
V jednom z popsaných případů bylo doporučeno provést kontrolní kojení a optimalizovat dávku, protože dítě mělo váhu odpovídající přibližně sedmiměsíčnímu dítěti. Samotná vyšší hmotnost však ještě neznamená nemoc ani automaticky neprokazuje, že se dítě přejídá.
O vhodném množství mléka je třeba rozhodovat podle celkového prospívání, růstové křivky, počtu mokrých plen, chování dítěte a způsobu krmení. Při pochybnostech může pediatr nebo laktační poradkyně posoudit techniku kojení a případně provést kontrolní kojení.
Reflux nemusí vždy znamenat zvracení
Gastroezofageální reflux je spontánní návrat žaludečního obsahu do jícnu. Ve čtvrtém měsíci je obvykle fyziologický a odhaduje se, že ho má asi polovina dětí.
Tento stav je důsledkem nezralosti jícnového svěrače. Mezi nejčastější příznaky patří říhání, zápach z úst, kašel a nechutenství.
Dítě však nemusí zvracet, může například často trpět kolikou. Reflux není vyloučený, tím spíše pokud dítě občas zakašle jako při zaskočení slin či sousta.
Pokud dítě navzdory všemu prospívá a není podrážděné, nemáte důvod k obavám. Pokud však zvrací velmi často, nepřibírá na váze, je neklidné a pláče, může se jednat o patologický reflux, který vyžaduje léčbu a tzv. režimové opatření.
U většiny malých dětí se tento problém upraví do jednoho roku. Ke spontánní úpravě dochází do jednoho a půl roku.
Co může při podezření na reflux pomoci
Po krmení nechte dítě dobře odříhnout, nepokládejte ho ihned do vodorovné polohy, naopak se ho snažte chvíli držet v náručí ve vzpřímené poloze.
Nejméně 30 minut po krmení nepokládejte kojence do postýlky. Při těžším refluxu pediatři doporučují nosit dítě 20 minut na rukou.
Nekojeným dětem se pro tuto diagnózu podává zahuštěné mléko. U kojených dětí přidávejte do odstříkaného mléka speciální přípravek na zahuštění.
Je ke zvážení začít zahušťovat mléko Nutritonem. Takový postup však patří ke konzultaci s pediatrem, protože zahušťování není vhodné nasazovat bez posouzení celkového stavu dítěte.
Jak miminku bezpečně ulevit
Masáž bříška
Krouživé pohyby na bříšku mohou pomoci zmírnit bolest. Můžete například položit své miminko na záda a jemně, ale pevně, masírovat jeho bříško krouživými pohyby směrem po směru hodinových ručiček.
Masírování bříška po směru hodinových ručiček podporuje pohyb střev a tím i snadnější vytlačení plynů. Často stačí jemné hlazení, dotyky, lehounké poklepávání či velmi jemné vibrace.
Po krmení počkejte alespoň 30 minut a pomalu a jemně masírujte bříško okolo pupíku ve směru hodinových ručiček pomocí ukazováčku a prostředníčku.
Cvičení s nožičkami
Pohybu střev přirozeně pomůžete tak, že budete při přebalování miminku cvičit nožičkami, krčit je k bříšku, lehce kroužit v kyčlích pokrčenými nožkami nebo střídavě pohybovat nohama jako při jízdě na kole.
Při kolice můžete miminku zkusit ulevit přitažením nožiček co nejblíže k hrudníku tak, aby stehna vyvíjela tlak na bříško, tedy tzv. klubíčkováním.
Nic nedělejte násilím. Pokud je miminko hodně rozrušené nebo napnuté, bývá často lepší nejdřív zkusit zklidnění a kontakt.
Poloha na bříšku a nošení
Odchod větrů můžete podpořit také v poloze na bříšku na vašem předloktí s hlavičkou volně položenou v ohybu lokte, druhou rukou přitom jemně masírujte záda. Jedná se o tzv. polohu na tygříka.
Lékaři také často doporučují nosit kojence v poloze na tygříka - bříškem na ruce. I tato poloha může pomoci na bolavé bříško.
Úlevu může přinést také nošení v šátku nebo ergonomickém nosítku. Kontakt, rytmický pohyb a pocit bezpečí mohou pomoci zklidnit přetížený nervový systém.
Pravidelné pokládání miminka na bříško může podpořit pohyb střev a posiluje také pohybový vývoj. Od miminka ležícího na bříšku ale nikdy neodcházejte a nedávejte ho v této poloze spinkat, protože se zvyšuje riziko náhlého úmrtí.
Teplo, koupel a klid
Některé děti uklidní teplá koupel, jiným stačí teplý obklad na bříško. Použít můžete nahřátou plenu nebo speciální polštářky plněné třešňovými peckami.
Zároveň dejte pozor, aby nedošlo k popálení kůže. Teplota pleny, polštářku či olejíčku by měla být 37-38 °C; lze ji zkontrolovat tak, že si obklad přiložíte na tvář a cítíte, že je teplý, nikoli horký.
Rytmický pohyb, chování v náručí, procházka v kočárku, projížďka autem nebo uklidňující zvuky mohou některým dětem pomoci. Každé miminko je jiné a je důležité vysledovat, co mu dělá dobře.
Probiotika, kapky a bylinné přípravky
Probiotika jsou často doporučována jako prevence a léčba problémů s trávením u kojenců. Tyto „dobré“ bakterie mohou pomoci zlepšit trávicí funkci a snížit nadýmání.
Některé studie naznačují, že určitá probiotika mohou u části miminek zmírnit projevy koliky a zkrátit dobu pláče. Nejčastěji se zmiňuje probiotický kmen Lactobacillus reuteri DSM 17938.
Výsledky studií nejsou úplně stejné u všech miminek a probiotika rozhodně nefungují jako univerzální vypínač koliky. Pokud chcete probiotika vyzkoušet, sledujte doporučený věk použití a vybírejte přípravky určené přímo pro nejmenší děti.
Kapky proti nadýmání mohou obsahovat simetikon, který napomáhá odchodu nahromaděných plynů. Neexistují však kapky proti kolice, které by fungovaly spolehlivě u každého miminka.
Vědecké studie zatím neukazují úplně jednoznačný efekt simetikonových kapek u všech dětí. Dávkování je uvedeno v příbalovém letáku daného léku.
Některé maminky nedají dopustit na fenyklový čaj, ačkoli ho podle lékaře některé studie označují za karcinogen. Kojící maminky jej mohou popíjet se svými děťátky.
U velmi malých miminek je vždy dobré sledovat doporučený věk použití a nepřidávat bez konzultace větší množství bylinných přípravků nebo čajů. „Přírodní“ automaticky neznamená vhodné nebo bezpečné.
Z pohledu medicíny zatím neexistují spolehlivá data a kvalitní důkazy, které by prokázaly účinnost homeopatik při kojenecké kolice nad rámec placebo efektu.
Rektální rourka a teploměr
Odchod větrů můžete podpořit rektální rourkou nebo zasunutím teploměru do konečníku. To už ale v dnešní době není doporučeno provádět pravidelně.
Rektální rourka není univerzální řešení ani pomůcka, kterou by bylo vhodné používat rutinně každý den. Příliš časté zavádění může dráždit citlivou oblast konečníku a při nesprávném použití hrozí i poranění.
Je považována za jednu z posledních možností a její použití by mělo být rozhodně konzultováno s pediatrem.
Strava kojící matky a umělé mléko
Ne každé bolení bříška automaticky znamená, že je problém v mléce, stravě maminky nebo konkrétní potravině. Studie ukazují, že souvislost není tak jednoduchá a u většiny dětí se nepodaří najít jednu konkrétní potravinu, která by byla jasným spouštěčem obtíží.
Kojící maminky by se měly vyhýbat nadýmavým potravinám, perlivým a kofeinovým nápojům, nedostatečně tepelně upravenému masu a rybám nebo jídlům, které i jim způsobují trávicí potíže.
Pokud máte podezření, že by potíže vašeho miminka mohly způsobovat mléčné výrobky ve vaší stravě, můžete po poradě s lékařem vyzkoušet i omezení těchto výrobků. Plošné vyřazování poloviny jídelníčku „pro jistotu“ většinou moc smysl nedává.
U dětí, které jsou krmeny umělou dětskou výživou, je možnou prevencí speciální mléko s hydrolyzovanou bílkovinou, se sníženým obsahem laktózy, s probiotiky, hypoalergenní nebo mléko proti ublinkávání. Tato mléka by se však měla nasadit až po poradě s lékařem.
Není dobré libovolně střídat mléčnou výživu při podezření, že ta aktuálně používaná nesedí, neboť jednotlivá mléka se svým složením liší a pokaždé trvá určitou dobu, než na něj trávicí trakt miminka přivykne.
Alergie a intolerance
Popis samotných větrů, šponování a noční nespokojenosti bez zvracení, průjmu, krve ve stolici nebo neprospívání nepůsobí typicky jako alergie či intolerance laktózy.
Nesnášenlivost bílkoviny kravského mléka bývá méně častou příčinou kolik. Na rozdíl od běžných kolik však dítě očividně strádá, nepřibývá na váze a i v období mimo záchvat bolestivé koliky nepůsobí spokojeně.
U části miminek může hrát roli například alergie na bílkovinu kravského mléka. Ta se ale většinou neprojevuje jen samotnými prdíky; často se přidávají i další obtíže, například ekzém, krev ve stolici, výrazné zvracení nebo neprospívání.
Laktózová intolerance se typicky projevuje kysele zapáchajícím průjmem, kolikovitými bolestmi břicha, plynatostí a přeléváním střevního obsahu. V některých případech nemusí být průjem přítomen, místo toho převládá pouze bolest břicha.
Váš popis na mě nepůsobí jako alergie či intolerance laktózy. Při podezření na nesnášenlivost bílkoviny kravského mléka nebo jinou potravinovou reakci se obraťte na dětského lékaře a poraďte se s ním o dalším vhodném postupu.
Zácpa a stolice
Plně kojené dítě starší než 1 měsíc nemusí mít stolici několik dní nebo déle, aniž by mělo zácpu. Mateřské mléko totiž může být v těle dítěte stráveno beze zbytku.
Samotná méně častá stolice tedy nemusí znamenat problém. Při zácpě je stolice výrazně tvrdší, vyprazdňování bývá bolestivé a mohou se objevit bolesti břicha, nechutenství, nevolnost a páchnoucí větry.
Zácpa je častější u dětí krmených umělým mlékem. Je také častým průvodním jevem při přechodu z kojení na umělé mléko nebo při zavádění některých druhů nových potravin a příkrmů.
Náhradní kojeneckou stravu připravujte přesně podle pokynů výrobce; větší množství prášku znamená příliš koncentrovanou stravu a vyšší riziko zácpy.
Příkrmy a změny trávení
Při zavádění příkrmů je důležité postupovat opatrně a jednotlivé druhy potravin zavádět postupně. Bolesti bříška mohou způsobit některé nadýmavé potraviny, například hrášek.
Metabolické poruchy se obvykle projeví při zavádění příkrmů nebo při přechodu z kojení na umělé mléko. Pokud se po nové potravině objeví opakované bolesti, průjem, zvracení, vyrážka nebo neprospívání, je vhodné situaci konzultovat s pediatrem.
Vývoj ve čtvrtém měsíci
Přetáčení je vývojová úroveň 5. měsíce a na obě strany se dítě otočí až kolem 6. měsíce života. To, že se dítě ve čtvrtém měsíci ještě nepřetáčí, proto samo o sobě nemusí být důvodem k obavám.
Pokud dítě dává ruce do stran jako „letadlo“, může mu to přetočení ztěžovat. Důležité je, že se mu na bříšku líbí a má možnost bezpečně trénovat pohyb pod dohledem dospělého.
Kdy vyhledat pediatra
Při dlouhodobých potížích je vhodné vyhledat lékaře, aby dítě vyšetřil a určil, zda za bolením není nějaký závažnější problém. To vše platí pouze tehdy, pokud je miminko jinak spokojené a prospívá.
Lékaře je nutné okamžitě vyhledat v případě, že bolest břicha u miminka je důsledkem nějakého onemocnění - například zánětu. Může se jednat o zánět slepého střeva nebo dokonce zauzlení či neprůchodnost střev.
- silná nebo náhle vzniklá bolest, která přetrvává;
- opakované zvracení nebo zelené či žluté zvratky;
- krev nebo hlen ve stolici, případně tmavá stolice podobná dehtu;
- výrazně nafouklé, tvrdé nebo ztuhlé břicho;
- horečka nebo teplota nad 38 °C;
- potíže s dýcháním či opakované kašlání při krmení;
- odmítání kojení, špatné pití nebo známky dehydratace;
- výrazná spavost, apatie nebo neobvyklá ochablost;
- ztráta chuti k jídlu, úbytek na váze nebo neprospívání;
- dlouhodobý průjem nebo výrazná změna stolice.
Obecně platí, že pokud si rodič není jistý, je vždy lepší konzultovat své obavy s lékařem než něco zanedbat. Velmi také záleží na celkovém zdravotním stavu miminka, jakou má stolici, zda často a hodně zvrací a jak prospívá.
