Porodní střih hráze: kdy se provádí, jaké má druhy, rizika a jak pečovat o ránu

Porodní střih hráze, odborně epiziotomie neboli nástřih hráze, je chirurgický řez v oblasti hráze, který se provádí v závěru druhé doby porodní za účelem zvětšení prostoru při prořezávání hlavičky dítěte. V současné porodnické praxi by neměl být prováděn rutinně, ale pouze po zhodnocení konkrétní situace, například při nutnosti urychlit porod z důvodu tísně dítěte nebo při hrozícím rozsáhlejším poranění matky.

Hráz (perineum) označuje na ženském těle oblast mezi zadním spojením stydkých pysků a řitním otvorem. Je součástí pánevního dna - skupiny svalů a vazů, které podporují okolní orgány. Na oblast hráze je během porodu vyvíjen výrazný tlak, a proto může dojít buď k jejímu spontánnímu natržení, nebo k preventivnímu nástřihu.

Co je epiziotomie a kdy se provádí

Epiziotomie je chirurgický řez ve spodní části poševního vchodu, který se provádí za účelem zvětšení prostoru při prořezávání hlavičky a následné zevní rotaci. Provádí se v závěru 2. doby porodní. Nejčastěji se provádí u primipar při prořezávání hlavičky, protože hráz brání jejímu dalšímu postupu a navíc hrozí ruptura poševního vchodu (introitu) a perinea.

Indikace záleží čistě na zvoleném postupu porodníka a jeho uvážení. Zakládá se na konkrétní situaci v době porodu. Není specifická podmínka, kdy epiziotomii provádět.

Po vaginálním porodu může dojít k určitému poranění měkkých tkání rodidel, zvláště pokud žena rodí poprvé. Nejčastěji se jedná o drobné oděrky a praskliny na poševní sliznici. U určitého procenta žen se mohou vyskytnout v pochvě, na genitálu a hrázi větší poranění, která vyžadují sešití.

Za určitých okolností je při porodu třeba (po zdůvodnění a se souhlasem ženy) provést tzv. epiziotomii (nástřih hráze). U nás není tento zákrok prováděn rutinně v rámci prevence, ale vždy pouze indikovaně, v případě nutnosti urychlit porod z důvodu tísně dítěte nebo zamezit většímu poranění matky.

Jak se hráz při porodu chrání

V druhé době porodní, zvláště ke konci, kdy se prořezává hlavička a ramínka dítěte je často potřeba chránit hráz ženy. V klasické poloze na zádech, která je preferovaná v porodnicích, porodní asistentka chrání hráz rukou se suchou sterilní rouškou a vytváří mírný protitlak proti rodící se hlavičce miminka.

V ideálním případě porodní asistentka chrání hráz ženy nahřátou rouškou, kdy teplo pomáhá hráz uvolňovat a ulevuje od bolesti. Pokud porod postupuje tempem dle potřeby ženy, je výrazně nižší riziko poranění hráze. Hráz má čas se plně rozvinout, porodní asistentka napomáhá hráz přidržovat a hlavička dítěte projde bez poranění.

Pokud je hráz příliš vysoká nebo příliš křehká, bývá nutné provést nástřih (epiziotomii), aby se zabránilo vzniku větších poranění. Když se začne hlavička objevovat v poševním vchodu (prořezává), napíná při tom hráz. To je místo mezi zevními rodidly a konečníkem.

Porodní asistentka svou dlaní a teplou rouškou na hrázi poskytuje oporu. Během porodu je důležitá zejména trpělivost, jak rodičky tak hlavně doprovázejících zdravotníků. Hráz je dobré chránit, aby ani přirozené poranění nebylo příliš velké a aby ženu následná rekonvalescence nelimitovala v péči o dítě.

Spontánní natržení versus nástřih hráze

Během porodu může dojít k mírným oděrkám, které není třeba šít ani nijak ošetřovat, rychle se zacelí samy. Pokud jde dítě s rukou u hlavy, je příliš velké nebo se objeví nějaká abnormalita a žena odmítá nástřih hráze, může dojít k jejímu protržení.

Spontánní natržení jde většinou cestou nejmenšího odporu, tkáň se protrhne nerovnoměrně a většinou nejsou zasaženy velké cévy. Oproti epiziotomii (nástřihu), kdy porodní asistentka či lékař nastřihne rozvinutou hráz porodnickými nůžkami v rovném střihu, tedy přes všechny tkáňové struktury i cévy, vedeném ze šikma, aby nesměřoval ke konečníku.

Z pohledu porodníka se pak nástřih lépe šije, tkáňové struktury jsou od sebe odděleny rovně a přehledně. Z hlediska hojení je pro ženu méně problémové hojení natržení, které proběhlo přirozeně. Přirozené natržení je přirozené riziko porodu. Je více povrchové a nejsou zasaženy hlubší vrsty svaloviny, mnohem lépe se hojí.

Trhliny hráze mají tři stupně:

• I. stupeň zahrnuje natržení kůže těsně pod pochvou nebo v pochvě.
• II. stupeň zahrnuje kůži těsně pod pochvou, hráz a svaly hráze.
• III. stupeň zahrnuje všechny zmiňované vrstvy a také svěrač konečníku.

V případě povrchového poranění není nutné šití. Sešití trhlin I. a II. stupně by mělo být pouze na výslovnou žádost ženy.

Druhy epiziotomie

Mediální epiziotomie

Mediální epiziotomie se vykonává ve střední čáře směrem k análnímu otvoru do vzdálenosti na perineu nejvýše 3-4 cm. Protíná m. transversus perinei superficialis.

Výhodou je velmi snadná sutura a velmi dobré hojení. Nevýhodou je, že není vhodná při nízké hrázi a při rychlém prořezávání hlavičky, kdy hrozí pokračující ruptura a poranění m. sphincter ani.

Mediolaterální epiziotomie

Mediolaterální epiziotomie směřuje ze střední čáry introitu šikmo k hrbolu sedací kosti. Protíná stejné svaly jako mediální epiziotomie, navíc ještě m. bulbospongiosus.

Výhodou je, že méně hrozí poškození svěrače. Nevýhodou je, že více krvácí a někdy se hůře hojí.

Laterální epiziotomie

Laterální, obliqua neboli šikmá epiziotomie začíná 2-3 cm laterálně od středu introitu a pokračuje stejně jako mediolaterální v délce 4-5 cm k hrbolu sedací kosti. Protíná také m. bulbocavernosus.

Výhodou je, že nejméně ohrožuje řitní svěrač a nejlépe ji lze rozšířit směrem do pochvy i na perineum. Nevýhodou je, že většinou více krvácí a je náročnější na suturu i hojení.

Schuchardtův řez

Schuchardtův řez se jako jediný provádí skalpelem. Má stejný směr jako laterální epiziotomie, je však mírně poloobloukovitý a rozsáhlejší (6-7 cm). Používá se především pro porod per forcipem.

Technika provedení nástřihu

Většinou se provádí při zcela rozvinuté hrázi a prořezávající hlavičce na vrcholu kontrakce speciálními nůžkami se zevním zaoblením a tupým zakončením jedné branže. Střih se vede kolmo na rozepjatou hráz rovnoměrně, směrem do pochvy i na perineum mezi dvěma prsty druhé ruky, bránící rychlému prostupu hlavičky.

Směr laterální nebo mediolaterální epiziotomie může být podle zvyku porodníka pravostranný nebo levostranný. V případě jizvy po předešlém porodu a při počínající ruptuře hráze je lateralizace nástřihu určena těmito okolnostmi.

Při předčasném porodu, porodu koncem pánevním a před porodnickými operacemi se epiziotomie vykonává při nerozvinuté hrázi. V tomto případě (pokud však žena nerodí v epidurální analgezii) je nutná pudendální svodná anestezie - nejčastěji 1% roztokem Mesocainu.

Epiziotomie se provádí v době, kdy rodička intenzivně tlačí, hráz je tedy silně napjatá a rodička její provedení obvykle nevnímá. Při rychlém průchodu miminka porodními cestami hrozí větší poranění porodních cest.

Souhlas ženy a rozhodování během porodu

Epiziotomie by měla být prováděna po zdůvodnění a se souhlasem ženy. Rutinně provedená epiziotomie není totéž jako cílený nástřih v konkrétní naléhavé situaci.

Odmítněte rutinní nástřih. Pokud bude dle zdravotníka nutný, pak jedině s vašim souhlasem. Předem oznamte, že si nástřih nepřejete.

Do příjmových dokumentů je vhodné dopsat, že máte porodní plán, pokud ho nemáte, nebo se chcete „pojistit“ právně, můžete do dokumentů vpisovat i škrtat, ideálně, aby změny podepsal i doprovod.

Spolupracujte s porodníkem. Přestože je rodička při tlačení plně soustředěná na to, že už brzy bude po všem, je důležité, aby netlačila bezhlavě a spolupracovala s porodníkem nebo porodní asistentkou, kteří porod vedou.

Intenzitu tlačení je totiž třeba regulovat, protože nejvíce a nejsilněji nemusí nutně znamenat nejlépe. Při rychlém průchodu miminka porodními cestami hrozí větší poranění porodních cest.

Možné důvody pro epiziotomii

Indikace vzniká podle konkrétní situace v době porodu. Nástřih může být zvažován například tehdy, když je třeba urychlit porod z důvodu tísně dítěte nebo když hrozí větší poranění matky.

K větším devastujícím poraněním dochází zejména, pokud se během porodu vyskytne nějaká patologie nebo je porod příliš uspěchaný a dítě prostupuje přes porodní cesty příliš rychle. Tkáně pak nemají dostatek času se přizpůsobit procházejícímu dítěti, a proto dochází k četným poraněním.

Jedinou omluvou pro nástřih hráze, je instrumentální porod z důvodu akutního ohrožení života dítěte, tedy pouze v nouzové situaci, za souhlasu matky.

Argumenty pro a proti nástřihu

Porodníci mohou nástřih hráze odůvodňovat prevencí poranění hráze, prevencí poranění pánevního dna, prevencí urinární inkontinence, prevencí poranění konečníku nebo urychlením porodu dítěte.

Mezi další uváděné argumenty patří tvrzení, že nástřih hráze bolí méně než spontánní natržení a že se hojí mnohem lépe než samotné spontánní poranění.

Randomizované kontrolní studie neprokázaly, že by nástřih měl ochrannou roli na traumatizaci hlavičky dítěte. Epiziotomie také nepředchází ruptuře třetího stupně. Naopak může být jeho příčinou.

Anální poranění většinou vzniká jako samovolné pokračování nástřihu. Samotný nástřih způsobí chirurgické poranění tkání a vytváří jizvu, proto jeho použití jako obecné prevence všech porodních poranění není odůvodněné.

Nástřih a jeho následné šití a rekonvalescence je mnohem bolestivější pro ženu, než když dojde k přirozenému poranění. Nástřih zvyšuje ztrátu krve, může být spojen s velkou bolestivostí při šití a může vést k postnatální bolesti v místě nástřihu.

Mezi možné následky patří také neschopnost uvolnit se u kojení, dyspareunie - bolest při milování, frigidita - neschopnost ženy prožívat rozkoš při pohlavním styku, stresová inkontinence, větší riziko poškození pánevního dna a posttraumatická stresová porucha.

Vliv polohy a tempa porodu

Pokud porod postupuje tempem dle potřeby ženy, je výrazně nižší riziko poranění hráze. Čím je tlak hlavičky na perineum pomalejší, tím je menší riziko poranění hráze.

Z výzkumů také vyplývá, že když žena rodí ve vertikální pozici, jak je to ve všech tradičních kulturách, dochází k menšímu riziku poranění hráze.

Zkrácení druhé doby porodní kvůli lepšímu zdravotnímu stavu dítěte by nepotřeboval žádný spěch, kdyby žena nerodila na zádech či v polosedě a nebyla řízena zdravotníky, jak má tlačit a dýchat.

Tato pozice sama o sobě je nepřirozená a způsobuje kyslíkovou tíseň dítěte. Těžká děloha utlačuje dolní dutou žílu, následkem toho dochází ke snížení krevního tlaku matky a k bradykardii dítěte.

Vlivem řízeného tlačení se zadržením dechu se snižuje kyslíková rezerva pro matku i dítě. Při porodu zaujměte vámi vybranou polohu, nikoliv polohu, kdy máte nohy roztažené od sebe.

V této pozici dochází k napínaní hráze a nemožnosti uvolnit pánevní dno, což zvyšuje riziko jeho poranění. Netlačte, uvolněte se a nechte své děťátko dokonat porodní mechanismus.

Porodní mechanismus dítěte a nástřih hráze

Pokud je hráz nastřižena, ramínko dítěte se nemá kde opírat. Porodní asistentka po porodu hlavičky provede nůžkový úchop za hlavičkou a hlavičku dítěte sklání dolů, až je porozeno horní ramínko, pak dítě chytí zespodu a tlačí nahoru, až projde druhá ramínko přes hráz.

Toto tahání dítěte za hlavu a násilné sklánění k jedné či druhé straně pak může dítě poškodit. Samotný tah však může způsobit iatrogenní poškození dítěte ve formě zlomeniny klíční kosti či závažného poranění brachiálního nervu.

Jak snížit riziko nástřihu a poranění hráze

Aby bylo možné porodní poranění minimalizovat, je možné tkáň hráze předem, již během posledních týdnů těhotenství, připravovat. Lze provádět preventivní masáž hráze za pomocí prstů a vhodného masážního oleje či lubrikačního gelu na vodní bázi anebo je možné využít cvičební pomůcku např. Aniball.

Pružnost měkké tkáně rodidel je možné podpořit včasnou péčí o jizvu po předchozím poranění a sanací poševního prostředí v případě opakovaných výtoků z pochvy, cvičením svalů pánevního dna, homeopatickými léky či bylinnou napářkou.

V těhotenství se věnujte svému pánevnímu dnu, neaktivujte jej, učte se jej pouze uvolnit a zrelaxovat. V posledních šesti týdnech se dotýkejte své hráze, mohou tam být uloženy vaše strachy a bloky z dětství, dospívání či z předešlého nástřihu.

Masírujte svou hráz a mějte ji rády. Na masáž postačí extra panenský olivový olej, do kterého můžete přidat esenciální olej z levandule, třezalky nebo šalvěje.

Zkuste vaginální napářku od 38. týdne, kdy pomocí teplé páry se zjemní vaše hráz, po napářce můžete svou hráz jemně masírovat. Vhodné byliny na vaginální napářkou jsou - maliník, meduňka, mateřídouška, levandule, rozmarýn…

Svěřte se do péče zdravotnického zařízení s nízkým procentem nástřihu. Svěřte se pouze těm zdravotníkům, kteří vědí, jak předcházet nástřihu.

Nevedou aktivně ženu, aby řízeně tlačila. Nepokládají ženy u porodu na porodnickou postel do pozice vleže či v polosedě. Nestraší ji rizikem velkého poranění.

Neroztahují hráz svými prsty a nemasírují jí zevnitř během korunovace hlavičky. Pro ženu je to velmi bolestivé a intuitivně stahuje pánevní dno, které má být u porodu zrelaxované.

Požádejte porodní asistenku, aby vám nahřívala hráz teplou rouškou a předcházela poranění tak, že do hráze (mimo kontrakci) vmasíruje olej, který máte předem připravený.

Co se děje po porodu

Po spontánním porodu placenty, porodní asistentka opláchne hráz a velmi jemně zkontroluje případné poranění. Po porodu je třeba zjistit, zda nedošlo k výše uvedeným poraněním a v případě jejich přítomnosti je adekvátně ošetřit.

Vyšetření se provádí pomocí gynekologických zrcadel (stejně jako běžné gynekologické vyšetření). Drobnější poranění se ošetří hojivým zásypem, poranění většího rozsahu (praskliny a nástřih) je třeba zašít.

Ošetření provede buď Vaše porodní asistentka nebo lékař, vždy v lokální anestezii. Pro lepší komfort, úlevu od bolesti a strachu z ošetření vám můžeme nabídnout využití Entonoxu tzv. rajského plynu.

Sutura nástřihu hráze

Sutura nástřihu hráze se provádí po porodu po exaktní revizi měkkých porodních cest v zrcadlech. Před výkonem je nutno doplnit lokální anestezii. V případě dalšího rozsáhlého poranění je možno použít anestezii celkovou.

Při nekomplikované epiziotomii se nejdříve šije od horního pólu poševní sliznice spolu s podslizničními tkáněmi buď pokračujícími, anebo jednotlivými stehy až po hymenální okraj.

Pak se jednotlivými stehy rekonstruují porušené svaly hráze. Ve druhé vrstvě se šije podkožní vazivo a nakonec kůže intradermálním stehem.

Sutura se provádí vstřebatelnými vlákny (vicryl), kůže se může šít vlákny neresorbovatelnými (silon, monofil). K šití se používá šetrný vstřebatelný steh (stehy se nevytahují, vstřebají se v průběhu 4-6 týdnů, pouze se kontroluje hojení rány).

Nohy nemusí být při šití ve třmenech, protože dochází k bolestivějšímu rozpínání hráze. Vleže s pokrčenýma nohama se žena mnohem lépe uvolní a šití není pro ni tak bolestivé.

Komplikace epiziotomie

Hematom

Hematom je časnou komplikací. Je způsoben nezastaveným nebo následným krvácením. Je nutno provést neodkladnou revizi nástřihu a krvácení zastavit.

Infekce v ráně

Infekce v ráně je způsobena sekundární infekcí hematomu nebo neléčenou předporodní kolpitidou. Léčí se jako lokální infekt s včasnou drenáží. Při febrilním průběhu s aplikací antibiotik.

Dehiscence operační rány

Dehiscence operační rány může být výsledkem neexaktního primárního ošetření epiziotomie nebo jako výsledek rozsáhlejšího hematomu nebo infektu rány.

Resutura se provádí až po odstranění příčiny a dokonalém vyčištění spodiny, které může trvat i několik dní.

Hojení po nástřihu hráze

Natržení i nástřih hráze jsou poměrně bolestivé rány, které se ale většinou bez problému zhojí do pár týdnů. Bolest vás bude po zranění provázet při sezení, chůzi, močení i vyprazdňování.

Zpočátku bude největší, každým dnem byste se ale měla cítit lépe. I několik týdnů po nástřihu nebo natržení pak můžete pociťovat bolest při pohlavním styku. Běžné je i nepříjemné svědění a pálení intimních partií.

Bolesti trvají obvykle 2-3 týdny, plně se rána zahojí do 8 týdnů. Doba hojení je ale individuální. Záleží na závažnosti poranění, výskytu infekce i způsobu péče o intimní partie.

Jak zmírnit bolest po nástřihu

Úlevu od bolesti vám může přinést krátká sprcha, speciální intimní gely, ledování rány nebo teplá lázeň. Na zmírnění bolesti pomáhají sprchy, intimní gely, ledování, teplé lázně a vhodné léky.

Se zmírněním bolesti a zklidněním svědění vám může pomoci ledování. Stačí přiložit pytlík s ledem nebo chladící sáček po dobu 10 až 20 minut na oblast rány.

Mezi tělo a led můžete vložit tenkou látku, aby bylo chlazení příjemnější. V případě hematomu jsou vhodné ledové kostky zabalené do gázy.

Využít lze také studené obklady s měsíčkem nebo arnicou, které jsou v prvních hodinách po porodu velmi ulevující. Sedací koupele z dubové kůry nebo se solí z Mrtvého moře s vhodnými éterickými oleji přináší rychlou úlevu.

Velkým pomocníkem hojení je vzduch, můžete poranění fénovat studeným vzduchem. Několikrát za den nechte intimní partie jen tak dýchat.

Intimní hygiena po porodu

Intimní hygiena po porodu je naprosto klíčová. Citlivé partie by měly zůstávat stále čisté a suché, dopřejte si proto častou sprchu vlažnou či teplou vodou.

Předejdete tak infekci, která by hojení zkomplikovala. Sprchujte se jen čistou vodou nebo používejte speciální intimní gely. Nepoužívejte agresivní sprchové gely, které by mohly citlivé partie podráždit.

Vyzkoušejte intimní spršku, díky které se můžete snadno opláchnout po každém použití toalety. Často vyměňujte poporodní vložky.

Správné poporodní vložky a pomůcky - důležitá je častá výměna vložek, případně studený obklad při otoku, správné poporodní kalhotky, volné oblečení a zajištění volného přístupu vzduchu.

Nebojte se na poporodní poranění podívat, dotknout se ho a sledujte proces hojení. V případě jakékoliv pochybnosti zavčas informujte porodní asistentku.

Hygiena při návštěvě toalety

Návštěva toalety bývá při nástřihu hráze několik dnů až týdnů velmi nepříjemná. Dodržováním těchto pravidel ale můžete bolest zmírnit a hlavně zabránit infekci:

• Před toaletou si umyjte ruce.
• Po každé toaletě se omyjte teplou vodou, abyste odstranila nečistoty z rány.
• Pomoci vám může polévání vnější oblasti pochvy teplou vodou při močení.
• Při použití toalety pro vás může být příjemnější sedět v podřepu.
• Při vyměšování přiložte čistou vložku na oblast rány a jemně přitlačte.
• Zmírníte tak tlak, který na oblast hráze působí.
• Utírejte se směrem zepředu dozadu, abyste zabránila přenosu bakterií z řitního otvoru do rány.
• Můžete používat dětské vlhčené ubrousky namísto toaletního papíru.

Odpočinek a cvičení pánevního dna

V šestinedělí se snažte odpočívat, jak jen vám to péče o novorozeně dovolí. Relax pomůže vašemu tělu nabrat síly a podpořit hojení ran.

Lehněte si na postel, podložte se ručníkem, svlékněte si prádlo a odpočívejte po dobu alespoň 10 minut. Hojení podpoříte intimní hygienou, ledováním, cvičením pánevního dna, vhodnou stravou, odpočinkem a masáží jizvy.

Zaměřte se na cviky pro posílení pánevního dna, které zlepšují krevní oběh a podporují hojení. Jednoduchým cvičením, které můžete provádět kdykoliv během dne, je stahování svalů v okolí vagíny a řitního otvoru.

Představte si, že máte v pochvě tampon, který chcete všemi svaly obejmout (zespodu, ze strany, seshora). Poté vše uvolněte, jako byste ho chtěla pustit.

Masáž jizvy

Při sprchování můžete proud studené vody využít k masáži jizvy, kterou tak připravujete na dotek. K omývání používejte pouze vodu, případně např. Lobey Intimní pěnu.

Sedněte si do polosedu a položte na jizvu svou ruku, dotýkejte se jí, přijměte ji. Použijte olejíček na masáž hráze.

Představte si vaši pochvu jako hodiny - 12 h je u klitorisu, 6 h u konečníku, vpravo jsou 3 h a vlevo 9 h. Masírujte mezi 3 a 9 h, nikoliv na 12 h.

První článek ukazováčku vložte do pochvy a u 3 h jemně stlačte přibližně na třicet sekund směrem dolů, poté udělejte malé kolečko a lehce zavibrujte. Pokračujte stejně u 4 h, 5 h až k 9 h.

Když tuto první masáž zvládnete bez problému, v dalších dnech použijte 2 prsty, které vložíte do pochvy na 2 články. Postupně můžete zkusit vložit 3 prsty na 3 články.

Výživa a prevence zácpy

Hojení v intimní oblasti může zpomalovat tlak při vyprazdňování. Upravte proto svůj jídelníček, abyste předcházela zácpě a zažívacím problémům.

Především dbejte na dostatečný příjem vlákniny a pitný režim. Vhodná životospráva podporuje celkovou regeneraci organismu a může zmírnit obtíže spojené s vyprazdňováním.

Léky proti bolesti při kojení

Pomoci mohou i léky na bolest. Vybírejte ale takové, které se skrze mateřské mléko nedostanou do těla dítěte.

Jak poznat infekci nebo jinou komplikaci

Intimní hygiena vám uleví od bolesti, ale zároveň pomůže předcházet infekci. Zanesení rány by mohlo vést ke komplikacím a prodlužovat dobu hojení.

Buďte pozorná a sledujte, jestli se v oblasti hráze neobjevují příznaky infekce: červená, oteklá kůže, hnisavý nebo tekutý výtok z rány, přetrvávající bolest, neobvyklý zápach.

Pokud se objeví silná bolest, otok, zarudnutí či hnis, na nic nečekejte a neprodleně vyhledejte lékaře. Pokud byste některý z těchto příznaků zaznamenala, vyhledejte lékaře.

Ve většině případů se poraněná oblast hojí bez problémů. Avšak v případě, že se poporodní poranění správně neošetřuje, může dojít ke zjizvení nebo deformování zhojeného poporodního poranění.

To může následně způsobovat bolestivost v daném místě a při pohlavním styku, což může zásadně narušit intimní život ženy.

Opětovný návrat k běžnému životu

Hojení po porodu je nepříjemný, ale přirozený proces, který vyžaduje čas a trpělivost. Natržení i nástřih hráze jsou poměrně bolestivé rány, které se ale většinou bez problému zhojí do pár týdnů.

Během hojení může žena pociťovat bolest při sezení, chůzi, močení, vyprazdňování i pohlavním styku. Bolest a diskomfort v intimních partiích běžně trvá asi 2-3 týdny po porodu a plně se rána většinou zhojí do 8 týdnů.

Doba hojení závisí na závažnosti poranění, výskytu infekce i způsobu péče o intimní partie. Správná hygiena, dostatek odpočinku, šetrná péče a včasná kontrola při zhoršení obtíží pomáhají předejít komplikacím.

tags: #porod #strih #hraze