Dudlík ve dvou letech: kdy ho začít omezovat a jak dítěti pomoci s odvykáním

Ve dvou letech je vhodné dudlík postupně omezovat a ideálně se ho dítě zbavit nejpozději do dvou let, případně kolem roku a půl. Pokud ho dítě používá pouze při usínání, přes den ho nevyžaduje a dudlík po usnutí vypadává, bývá přechod jednodušší než u dítěte, které ho má v ústech téměř neustále.

Důležité je postupovat klidně, předvídatelně a bez ponižování. Každé dítě je jiné, některé potřebuje delší čas, jiné se odnaučí během týdne. Psychická pohoda je v tomto případě na prvním místě a radikální řešení není vždy nutné.

Je dudlík ve dvou letech problém?

Od narození je dudlík skutečně výborný pomocník pro všechny členy rodiny. Dokáže zklidnit plačící dítě a tím i kompletně stres v okolí. Sací reflex u malých dětí dlouho přetrvává a dumlání jim přináší určité uspokojení.

Není důvod se dudlíku bát, může mj. zabránit tomu, aby si děťátko dumlalo palec, což je horší varianta, protože tomuto zlozvyku je odnaučíte mnohem hůře než dumlání dudlíku. Dudlík je oproti palci možné do budoucna snáz odnaučit.

Je dobré nastavit si pravidla pro užívání dudlíku už od začátku používání tak, aby ho dítě nemělo v pusince neustále. Dudlík používejte podle potřeby dítěte, nikdy ho nevnucujte.

Kdy může být dudlík užitečný

Dudlík použijte jestliže: Dítě špatně usíná, je neklidné, přitom je dostatečně nakrmené, přebalené, přesvědčili jste se, že mu není ani zima, ani horko. Pohlazení a krátké pochování nemá efekt, nabídnete-li dudlík a dítě se zklidní, nebojte se ho použít.

Obdobně postupujte i v noci, je-li dítě neklidné. Je lépe použít ke zklidnění dudlík, pomůže-li, ale nikdy ho dítěti nevnucujte, když ho odmítá, než uspávat dítě jízdou v autě, drncáním kočárku přes žehlící prkno nebo pochodováním po bytě.

Ze začátku nahrazuje sání - sací reflex přináší dítěti uspokojení. Dítě získává díky dudlíku pocit bezpečí a příjemný pocit. Dudlík je brán jako menší zlo v případě, že by si mělo dítě cumlat palec nebo kus deky.

Proč se používání po druhém roce nedoporučuje

Při růstu mléčných zoubků a tvarování čelisti se mohou vyskytnout problémy v růstu horní i dolní čelisti. Neustálé používání dudlíku, to znamená, že dítě má dudlík kromě krmení trvale až do dvou i tří let, může mít za následek deformaci čelistí, zvýšenou kazivost zoubků, později bývá častá i vada výslovnosti.

Když se dudlík neodebere včas, může to způsobit špatné postavení zubů a některé děti se tak do budoucna nevyhnou ortodontické léčbě. Dudlání během mluvení také může přivodit vadu řeči.

U dětí starších dvou let je prevence proti ortodontickým vadám nutností. Je důležité stanovit pravidla, kdy dudlík dítě mít může a kdy ne. A nejlepší je ještě nechat dítě pravidelně kontrolovat zubařem.

U dětí starších, než půl roku hrozí větší riziko výskytu infekcí středního ucha. Je to způsobeno tím, že s používáním dudlíku se mění různě tlak v uších a může docházet ke špatnému odtékání tekutin.

Rozhoduje hlavně způsob používání

Rozdíl je mezi dítětem, které má dudlík v puse přes den, při mluvení, při hraní i při usínání, a dítětem, které ho používá jen krátce před spaním. Ve druhém případě bývá návyk omezenější a dítě má během dne více příležitostí rozvíjet řeč a zvládat uklidnění jiným způsobem.

V průběhu druhého roku věku děti začínají rozumět pokynům dospělých, chápou význam těchto pokynů, rozvíjí se jejich slovní zásoba, a tak pochopí i nepotřebnost dudlíku. Mnohdy je však třeba velké trpělivosti rodičů.

Pokud dítě dudlík používá jen na spaní, není nutné automaticky předpokládat, že jde o závažný problém. Rodiče však mohou začít pomalu s procesem minimalizace používání a postupně ho ponechat už jen na noc.

Jaký dudlík zvolit

Když už přijde na dudlík, je dobré poohlédnout se po takzvaném ortodontickém dudlíku. Ten je tvarovaný tak, aby vývoji dětského chrupu škodil co nejméně.

Dnes jsou k dispozici anatomicky tvarované dudlíky ze silikonu, které se velmi dobře udržují v čistotě, drží tvar a dětmi jsou v případě nutnosti dobře přijímány. Je podstatné pořídit vhodný tvar dudlíku, jinak může vzniknout riziko špatně postaveného jazyka v ústech.

Hygiena a bezpečnost dudlíku

Je lépe vždy opatřit větší počet, 3-4 kusy, ušetříte si čas s hledáním kamsi zapadlého dudlíku. Je vhodné uchovávat je vždy na stejném místě v zakryté nádobce a vždy po znečištění, například po pádu na podlahu, důkladně omýt pod tekoucí horkou vodou a nechat volně oschnout.

Na procházku, k lékaři či na návštěvu k rodině berte vždy rezervní dudlík, většinou je jejich součástí i plastový kryt, který chrání před znečištěním. Raději si na procházku přibalte malou láhev s vodou na případné opláchnutí dudlíku.

Často se stává, že dudlík spadne na podlahu nebo venku na zem a maminka očistí dudlík tím, že jej sama olízne a pak dítěti znovu nabídne. Neuvědomuje si ale, že každý člověk má dutinu ústní osídlenou určitými mikroby, maminka může být bacilonosič, aniž o tom ví.

Tímto způsobem se matčiny mikroby přenesou dítěti přímo do úst a mohou být příčinou onemocnění. Proto rozhodně tento způsob očisty dudlíku nepoužívejte!

Kdy začít s odvykáním

Obecně je možno dudlík dítěti ponechat do jednoho roku věku, potom postupně dítě dudlíku odvykejte. Mezi půl rokem až rokem dítěte je nejlepší doba začít odnaučovat od dudlíku. Ideálně do 2 let by se dítě mělo zbavit dudlíku nadobro.

Podle zubařů, když už dítě dudlík má, je vhodné zapracovat na konci jeho používání nejpozději v roce a půl nebo do dvou let věku dítěte. U dvouletého dítěte je proto rozumné odvykání alespoň začít, zejména pokud dudlík používá také přes den nebo při mluvení.

Ideální doba je ta, kdy se kolem dítěte neděje nic výjimečného nebo stresujícího. Sami poznáte, zda je dítě psychicky vyzrálé být připraveno na fungování bez dudlíku.

Pokud dítě od 2 let zásadně odmítá odevzdat dudlík, je dobré začít pomalu s procesem minimalizace používání. Začněte tím, že bude dítě používat dudlík už jen v noci.

Jak dítě na změnu připravit

Připravujte dítě už od začátku, že je dudlík jen na určitou dobu, a ne na pořád. Nastavte mu dobu, do kdy ho smí používat a pak už se s ním bude muset rozloučit.

Stále mu jeho zbývající čas s dudlíkem opakujte. Není to však ideální řešení pro děti, které se na to nedokážou vůbec připravit a při každém odebrání dudlíku, pláčou.

Vysvětlujte vše opakovaně a klidně, až problém dítě pochopí. Chvalte za každý pokus dítěte vyzkoušet cokoli bez dudlíku, i kdyby ze začátku jen na krátkou chvíli.

Pokud je dítě zdravě motivováno, daří se mu mnohem lépe překonat toto období s klidem. Buďte důslední u všeho, co zavedete. Zachovejte klid a buďte trpěliví.

Praktické metody, jak dudlík odebrat

Omezení používání na noc

Nejjednodušší první krok je odstranit dudlík z běžného denního režimu. Nenechávejte jej volně ležet, takže, když dítě dudlík neuvidí, nebude jej ani vyžadovat.

Pokud ano, vhodným způsobem odveďte pozornost dítěte, například k nějaké oblíbené hračce. Neukazujte mu dudlík, když ho právě nemá. A nedávejte ho, pokud si samo nevzpomene.

Je možné, že časem nebude mít ani zájem ho používat. Dudlík ponechte pouze v situacích, kdy je třeba dítě zklidnit a jiné metody selhávají, například při usínání.

Postupné zkracování dudlíku

Ustřihnout dudlíku špičku. Nebude „fungovat“ a dítě to přestane bavit. Každý den ustřihnout z dudlíku kousek, až postupně nezbyde nic. A říct dítěti, že už dudlík „došel“.

Možné je také dudlík rozstřihnout a vysvětlit dítěti, že je rozbitý a takto už se dál používat nedá. Někteří rodiče postupovali tak, že první večer udělali dírku jehlou, za tři dny ustřihli milimetr nůžkami, další tři dny třeba nic a pak znovu milimetr.

V jednom případě to trvalo asi měsíc, ale bez řevu. Jiná zkušenost popisuje, že dítě po ustřižení konce dudlík samo vyhodilo. Jeden den kňouralo a pak byl klid.

Využití poškozeného dudlíku

Pokud dítě dudlík rozkouše, není nutné automaticky pořizovat nový. Ukažte mu díru a vysvětlete, že je dudlík rozbitý, případně že je „fuj“ a musí se vyhodit.

Některé děti si na noc dudlík samy zničí právě v období růstu stoliček. Když je dudlík rozkousaný, dítě může snáz přijmout, že už se dál používat nedá.

Nejlepší volbou bývá nekupovat další dudlík, pokud je dítěti kolem dvou let a starý je zničený. Dítě může dudlík několikrát zkontrolovat, aby se ujistilo, že je opravdu rozbitý, a potom ho společně vyhodit.

„Ztracený“ dudlík

Jednoduchou možností je dudlík schovat a říct dítěti, že se ztratil. Některé děti protestují jen krátce a během několika večerů si zvyknou.

Jedna rodina dudlík prostě zapomněla před cestou k moři a dítě na něj mezitím skutečně zapomnělo. V jiném případě se dudlík ztratil doma, dítě muselo jednu noc spát bez něj a druhý den už ho rodič nedal, přestože ho našel.

Podobně lze postupovat i tehdy, když dítě dudlík samo rozkousne. Stačilo říct, že je rozbitý, společně ho vyhodit a několik večerů klidně připomínat, že už není k použití.

Darování miminku

„Darovat“ dudlík mladšímu, co ho potřebuje mnohem víc, může být pro dítě velmi logické a někdy postoupí svůj dudlík dál bez jediného mrknutí.

Dudlík lze věnovat miminku, sestřenici nebo symbolicky dudlíčkové víle. Dítě tak nedostane pouze zákaz, ale získá možnost udělat něco důležitého pro někoho menšího.

Dudlíková víla

Jednoho dne jsem Tondovi napsala dopis od dudlíčkové víly. Stálo v něm, že se letos narodilo hodně miminek a víla pro ně potřebuje další dudlíčky.

A tak hledá děti, které už jsou velké a rozumné a prosí je, aby jí svá šidítka pro miminka věnovaly. Dopis jsem zabalila do obálky, ozdobila spoustou třpytek a barevných peříček z papírnictví a s velkým zaujetím jsem ho po jeho objevení synovi četla.

Ten okamžitě začal soucítit se smutnými miminky, posbíral všechny dudlíčky a nanosil je na hromádku. Ať si je víla klidně odnese. Že už je velký kluk a nepotřebuje je.

Když jsme se pak vrátili z procházky, dudlíčky už byly pryč. Na jejich místě ležel od víly nový dopis s poděkováním a malý dáreček.

Když večer přišlo na lámání chleba - tedy uspávání - bála jsem se, co se bude dít, až si syn uvědomí, že nemá co dudlat. A vzpomněl si.

K mému překvapení ale neplakal, pouze si postesknul a když jsem mu znovu připomněla, jak moc tím pomohl víle a miminkům, už se dál po dudlíku neptal.

Je pravda, že prvních pár dnů sice trvalo uspávání mnohem déle, ale to pro mě byla jen maličká daň, která za to stála. Zvládli jsme to bez pláče a stresu, což byl můj cíl.

Výměna za dárek nebo hračku

Dudlík můžete zkusit vyměnit za zajímavou hračku. Nejlepší volbou je cokoli, co si s sebou může dítě vzít do postýlky.

Aby mělo stále pocit bezpečí i během spánku, může dítě dostat hračku, loďku nebo jiný předmět, který má rádo. Jedna rodina dudlík poslala sestřence a dítě za něj dostalo pirátskou loď.

Usínání první noc dělalo problémy, ale celkem v klidu to zvládli. Ráno se dítě budilo a chodilo k rodičům do postele, což předtím nedělalo, protože se teď vůbec neumělo uklidnit tak jako s dudlíkem.

Postupné odevzdání několika dudlíků

Pokud má dítě několik dudlíků, není nutné odebrat všechny najednou. Jedna dívka měla tři dudlíky, dva věnovala miminkům a poslední si nechala.

Následně ji rodiče důkladně připravovali na to, že tento dudlík je ale opravdu její poslední a až o něj přijde, už nikdy nový nepořídí. Ona se o něj podle toho starala, a když se pak i poslední dudlík ztratil, přijala to jako fakt, protože s tím počítala.

Praktické je také eliminovat počet dudlíků v domácnosti na jeden kus. Ať nemá dítě možnost, stále další a další nahrazovat.

Postupná výměna za menší typ

Zkuste tento proces: Postupná výměna dudlíku za stále menší a kratší typ. Tím dochází k uhasínající touze mít dudlík v pusince.

A nakonec si dítě dudlík už ani nevezme, protože nepociťuje tu potřebu ho mít. V průběhu procesu se pracuje s pěti kusy dudlíků a v průměru během týdne je dítě bez dudlíku.

Čemu se při odvykání vyhnout

Některé rady jsou velmi kuriózní, jiné se zdají jednoduché a další mohou dítě vyděsit. Například, že někdo posypal dudlík pepřem a miminko se ho pak už bálo vzít znovu do pusy. Tak takhle podle mě rozhodně ne.

Dudlík také není vhodné namáčet do octa nebo jiné látky, která by mohla poškodit sliznici. Malá dostala po takovém zásahu šok a skončila na antibiotikách, v pusině měla popálené pupeny.

Velkým nešvarem je, když je dítěti pro utišení nabízen dudlík namočený v medu. Následkem jsou rozpadající se takzvané medové zoubky a velmi traumatizující ošetřování takto rozpadlých zoubků.

Nevhodné je také dítě zesměšňovat nebo mu říkat, že je ostuda. Nebrala jsem to jako ostudu a obecně nemám ráda, když někdo dětem něco takového říká, ať už se to týká čehokoli.

Prostě využíval prostředek, který od nás jednou dostal. Ostuda nebyl on, ale ani já. Stojím si totiž za tím, že občas prostě musíme dělat věci, které nám pomůžou, a to i když se vymykají tomu, co se píše v příručkách.

Co když dítě začne cucat palec

Ze zkušeností mých kamarádek vím, že si některé z jejich dětí začaly po odebrání dudlíku cucat palec. To je trošku oříšek, protože ten dítěti jen tak nezabavíte.

Palec je pro zuby údajně ještě horší. Lékařka jim doporučila se raději vrátit k dudlíku a pokusit se o jeho odstranění znovu později, až bude dítě lépe připraveno.

Některé si na noc vypomohly dupačkami, které mají všité i kapsičky na ruce, ale to u starších dětí samozřejmě vůbec nefunguje. Každé dítě se potřebuje s různými situacemi vypořádat po svém.

Jak reagovat na pláč a odpor

Buďte klidní a trpěliví. Je to někdy běh na dlouhou trať, ale pozitivní výsledek se dostaví vždy. Každé dítě je individuální, a tak se k němu musí přistupovat.

Pokud dítě pláče, neznamená to automaticky, že jste udělali něco špatně. Dítě může truchlit po oblíbeném způsobu uklidnění, zároveň však není nutné prosazovat změnu za každou cenu jedním jediným postupem.

U dítěte, které reaguje mimořádně silně, může být vhodnější vrátit se o krok zpět, omezit dudlík nejprve na noc a pokus opakovat později. Maminka se nemusí bát, že dítěti způsobí psychické trauma tím, že změnu připraví postupně a citlivě.

Důležité je, aby rodiče postupovali jednotně. Pokud jednou stanoví, že dudlík už nebude přes den, neměli by ho při prvním protestu znovu nabízet, ale současně by měli zohlednit, zda dítě není nemocné, unavené nebo vystavené jiné výrazné zátěži.

Co může po odebrání dudlíku nastat

Prvních několik dnů může trvat uspávání mnohem déle. Některé děti si postesknou, jiné pláčou nebo se v noci probudí a dudlík hledají.

Je také možné, že dítě začne potřebovat jiný způsob uklidnění. Může vyžadovat více mazlení, držet v ruce oblíbenou plenku nebo hračku, případně chodit po probuzení k rodičům do postele.

To, že se dítě s dudlíkem dokázalo rychle uklidnit, neznamená, že bez něj tuto dovednost nezíská. Bude však potřebovat čas a opakovanou podporu.

Kdy vyhledat radu lékaře nebo zubaře

Pokud má dítě dudlík téměř neustále, používá ho při mluvení, má zjevně změněný skus nebo rodiče pozorují potíže s výslovností, je vhodné situaci probrat se zubařem nebo dětským lékařem.

Ve dvou letech na prohlídce zubařka dudlík zakázala s tím, že se mu křiví zuby. Syn dudlík vyhodil a večer stačilo zopakovat, že ho mít nemůže, protože to doktorka zakázala.

Většinou se ale za problémem s dudlíkem skrývá nějaká neurotizace dítěte. V takovém případě je na místě konzultace s ošetřujícím dětským lékařem.

Samostatná situace: láhev s dudlíkem

Láhev s dudlíkem není totéž co klasický dudlík používaný k usínání. Důležité je, aby se dítě napilo a z čeho to není podstatné.

Jiné nádoby na pití mu nabízejte, ale nenuťte ho. Uvidíte, že až bude sám připraven, tak přejde od lahvičky s dudlíkem třeba na hrneček.

Prostě dudlík na lahvičce neměňte a až bude zcela rozkousaný či zničený, tak můžete synovi zkusit vysvětlit, že potřebuje změnu.

Co bývá při odvykání nejpraktičtější

1. Nejprve omezte dudlík na usínání a během dne ho schovávejte.
2. Dítě předem připravujte na to, že se s dudlíkem rozloučí.
3. Zvolte klidné období bez dalších velkých změn.
4. Vyberte metodu odpovídající povaze dítěte: postupné zkracování, ztrátu, darování, dudlíkovou vílu nebo výměnu za hračku.
5. Po odebrání zůstaňte důslední, ale dítě nezesměšňujte a jeho pocity nezlehčujte.
6. Pokud se objeví cucání palce nebo mimořádně silná reakce, zvažte pomalejší postup a poradu s lékařem.

Na každého samozřejmě funguje něco jiného a každé dítě se potřebuje s různými situacemi vypořádat po svém. Je tedy jen na našich zkušenostech a fantazii, jak jim tyto náročné změny v životě co nejvíce ulehčíme.

tags: #dudlik #ve #dvou #letech